Soudce v rozsudku uvedl, že vláda USA neposkytla potřebné důkazy pro jejich označení za „nepřátelské cizince“ (alien enemies), čímž vznikl první precedens svého druhu od rozhodnutí Nejvyššího soudu USA ohledně použití zákona Alien Enemies Act (AEA).

Soudce navíc vydal rozhodnutí platné pro celý západní Texas, které vládě ukládá povinnost informovat všechny osoby zadržované podle AEA alespoň 21 dní před zadržením, a to v jazyce, kterému rozumějí. Toto rozhodnutí představuje obrovské vítězství nejen pro Cesara a Norelii, ale i pro ostatní zadržované osoby v tomto regionu.

Případ Cesara a Norelie je hluboce znepokojujícím příkladem rostoucí kriminalizace lidí, kteří do Spojených států přicházejí hledat ochranu. Rodina utekla z Venezuely v roce 2022, kde čelila pronásledování kvůli podpoře opoziční politické strany. Po příchodu do USA požádali o azyl a získali dočasnou ochranu prostřednictvím statusu TPS (Temporary Protected Status), který jim zajišťuje legální pobyt a ochranu před deportací.

Navzdory platnému TPS byli Cesar a Norelia dvakrát zadrženi a obviněni z „nelegálního vstupu“ do země podle paragrafu 1325 imigračního zákona – ustanovení, které bylo v minulosti zneužíváno k politice oddělování rodin. Jejich druhé zatčení 21. března 2025 proběhlo bez soudního příkazu, před očima jejich čtyřletého syna a na základě nejasných a nepodložených obvinění z údajných gangových vazeb. Přestože je soud dne 28. března propustil, obvinění vůči nim dosud nebyla stažena.

Případ poukazuje na rozsáhlé porušování práv žadatelů o azyl a na kriminalizaci migrace ve Spojených státech, především po nástupu prezidenta Trumpa do úřadu v lednu 2025. Současná administrativa využívá nástroje jako AEA nebo §1325 k zastrašování komunit, deportacím a oddělování rodin – i těch, které v USA žijí již roky a mají právní ochranu.

Podle mezinárodního práva má každý člověk právo vyhledat a požadovat azyl bez ohledu na způsob vstupu do země. Takzvaný princip non-refoulement navíc zakazuje návrat jednotlivců do zemí, kde jim hrozí pronásledování, mučení nebo jiné závažné porušení lidských práv. Tento princip platí bez ohledu na migrační status.

Amnesty International dlouhodobě upozorňuje na nezákonnost praxe oddělování rodin, která může představovat formu mučení a krutého, nelidského či ponižujícího zacházení. Rodiny jako ta Cesarova a Noreliina si zaslouží důstojnost, ochranu a spravedlivé zacházení – ne pronásledování. Oddělování rodin je nepřijatelné a musí okamžitě skončit.

Apelujeme proto na úřady USA, aby okamžitě stáhly obvinění vůči Cesarovi a Norelii, zastavily kriminalizaci žadatelů o azyl a ukončily praxi svévolného zadržování a oddělování rodin.