Výstava: AI v Československu před rokem 1989

K letošnímu výročí 17. listopadu připravila Amnesty International (AI) výstavu dokumentující její působení v Československu před rokem 1989. Výstava ukazuje, že ze společnosti v podmínkách totality nevymizela statečnost jednotlivců a osobní odhodlání bojovat proti bezpráví. AI pomáhala pronásledovaným lidem v naší zemi; dnes usiluje o dodržování lidských práv v dalších částech světa.

Výstava bude ve dnech 17. listopadu až 10. prosince 2006 k vidění ve dvoraně budovy Hlavní pošty v Praze, Jindřišská ulice 14.

Vernisáž proběhne 16. listopadu od 20:00 hodin za účasti ombudsmana Otakara Motejla, který nad výstavou převzal záštitu.

Výstava představí unikátní dokumenty ze zdrojů AI i materiály československých úřadů. „Získali jsme dokonce spisy, které na AI vedla StB. Státní bezpečnost považovala AI za ‘agilní centrum v antikomunistické propagandě proti ČSSR‘. Dnes nám to možná přijde absurdní, ale nezapomínejme na dobu, kdy nás podobná slova obklopovala,“ přiblížil prameny výstavy kampaňový koordinátor AI Filip Karel. „Totalitním úřadům nebyla kritika jejich jednání lhostejná. Svědčí o tom také řada lživých článků o práci AI v tehdejším tisku,“ dodal Filip Karel.

Svědectví podají i vzpomínky lidí, kteří se postavili bezpráví. Bez jejich spolupráce by činnost AI nemohla být efektivní. Jednu z podob boje za svobodu v naší zemi tak přiblíží příběhy Dany Němcové, Petra Uhla, Ivana Martina Jirouse, Václava Havla a dalších.

Případům těchto lidí se AI věnovala, snažila se informovat o nich svět, apelovala na československé úřady. A spolu s ní lidé z celého světa. „Amnesty jsme si velice vážili, a já jí vděčím za léta života ušetřená před kriminálem, protože si to jinak nedokáži vysvětlit,“ vzpomíná Dana Němcová, která prošla vězněním.

Podpora tisíců lidí snad dílem pomohla k tomu, aby moc totalitních úřadů nad vězni svědomí nebyla zcela neomezená. Členové AI mnoho vězňů tzv. adoptovali a věnovali se jejich případům, ve světě probíhaly veřejné akce a koncerty na jejich podporu. Díky zahraničním intervencím vězni získali např. přístup k právníkovi nebo potřebnou lékařskou péči, někteří byli předčasně propuštěni.

„Dokonce jsem začínal dostávat do věznice i dopisy…a to je obrovská vzpruha… Když člověk vidí, že není bezejmenný,“ uvedl Petr Cibulka, který byl v roce 1978 AI adoptován jako vězeň svědomí. Jiří Gruntorád si dobu, kdy byl podruhé vězněn, připomíná takto: „V den mých 30. narozenin přišel dozorce a držel v ruce telegram, na kterém bylo jediné slovo – „Blahopřejeme“. Ten telegram podepsali dva neznámí lidé někde v Amsterodamu a já jsem věděl, že se o mně ví. To si myslím, že je velmi důležité, protože političtí vězni jsou většinou velmi izolováni.“

„Na případech vlastní historie vidíme, že úsilí o dodržování lidských práv má smysl a může být úspěšné,“ řekl ředitel české pobočky AI Zdeněk Rudolský. „Zájem lidí z celého světa pomáhal pronásledovaným lidem v Československu. Nyní můžeme pomáhat i my. Potřebují to oběti bezpráví po celém světě,“ vysvětlil Zdeněk Rudolský.


Děkujeme partnerům výstavyČeská pošta, s.p.
TBWA\PRAHA
Panasonic Czech Republic, s.r.o.
Verze pro tisk

Podobné příběhy

22.8.2016

Amnesty k akcím Martina Konvičky: přestaňte šířit nenávist a strach

Amnesty International ČR odsuzuje akci Iniciativy Martina Konvičky „Okupanti obsazují Prahu“ a další.


14.3.2016

Výsledky maratonu psaní dopisů


22.10.2015

Kuba nečekaně propustila z vězení kritika režimu

Znamená tento krok obrat v postoji státu vůči disentu?


25.8.2015

Vietnam hodlá amnestovat 17 000 vězňů