Summit EU-Čína: Lidskoprávní aktivisté nejsou v Číně v bezpečí

Představitelé Evropské unie a Číny se setkají ve středu 8. prosince na summitu v Haagu a dle předběžných vyjádření zamýšlí EU jednat o posílení vzájemné spolupráce. Amnesty International v této souvislosti požaduje, aby se rozhovor zaměřil také na utlačování a špatné zacházení s lidskoprávními aktivisty v této zemi. "Amnesty International právě zveřejnila svá zjištění, která ukazují, že přes rostoucí počet obránců lidských práv, hrozí těmto lidem v každém okamžiku zatčení nebo uvěznění," prohlásil ředitel evropské kanceláře AI Dick Oosting. Organizace vyzývá státy EU, aby vyvinuly na Čínu nátlak k propuštění všech, kteří jsou uvěznění za vykonávání pokojných občanských aktivit, a aby stát provedl reformu svých zákonů, které tento postup umožňují.

Představitelé Evropské unie a Číny se setkají ve středu 8. prosince na summitu v Haagu a dle předběžných vyjádření zamýšlí EU jednat o posílení vzájemné spolupráce. Amnesty International v této souvislosti požaduje, aby se rozhovor zaměřil také na utlačování a špatné zacházení s lidskoprávními aktivisty v této zemi. "Amnesty International právě zveřejnila svá zjištění, která ukazují, že přes rostoucí počet obránců lidských práv, hrozí těmto lidem v každém okamžiku zatčení nebo uvěznění," prohlásil ředitel evropské kanceláře AI Dick Oosting. Organizace vyzývá státy EU, aby vyvinuly na Čínu nátlak k propuštění všech, kteří jsou uvěznění za vykonávání pokojných občanských aktivit, a aby stát provedl reformu svých zákonů, které tento postup umožňují.

Amnesty International dlouhodobě podporuje čínské vězně svědomí, v tomto případě se však zaměřila na situaci lidskoprávních aktivistů, to znamená lidí, kteří nenásilně podporují nebo chrání práva ostatních.V současné době v této zemi vznikají nevládní občanské organizace, které se zabývají například životním prostředím, přístupem ke zdravotnictví, vzděláváním, péčí o postižené, právy migrantů či postavením žen. Některé z těchto organizací založil samotný stát a díky tomu se v posledních dvaceti letech rozvíjí oficiální neziskový sektor. Mnohé další vznikají spontánně v reakci na konkrétní problémy, mezi které patří násilné vyhánění z domovů kvůli výstavbě rozsáhlých rozvojových projektů a také vyvlastňování soukromých pozemků bez odpovídající náhrady.

Tisíce jednotlivců i organizací usilují o ekonomická, sociální, kulturní, občanská a politická práva a požadují zastavení jejich porušování a náhradu pro poškozené. Rozvoj moderních technologií včetně internetu poskytl místním lidem nové fórum k šíření informací, současně s tím se však objevují také cenzorské zákroky čínských úřadů, které uživatele internetu postihují. Ti, kteří se rozhodnou otevřeně zapojit do lidskoprávních aktivit se vystavují nebezpečí, které může zahrnovat mučení, zadržování a zatýkání. Svévolná aplikace zákonů spolu s častými politickými zásahy do vlády práva znamená, že se tito lidé nemohou cítit bezpeční. Trestní právo ve své současné podobě slouží spíše jako politický nástroj k útlaku disentu. Podle zjištění Amnesty International je nejasně definovaný trestní zákoník, jehož znění odporuje mezinárodním standardům, používán k pacifikaci lidí, kteří se zapojili do legitimních a pokojných občanských aktivit.

V případě zatčení jsou aktivisté v některých případech vystaveni mučení a špatnému zacházení, které zůstává v čínském vězeňském systému stále velmi rozšířené, a to zejména v době předcházející vynesením rozsudku, kdy si policie bitím vynucuje přiznání zadržených. Pokračující politické zásahy nedovolují čínským občanům příliš spoléhat na spravedlnost právního a soudního systému. A tak jsou soudy s aktivisty často jen formální, rozsudek je vynesen komisí, v které kromě soudců zasedají také představitelé komunistické strany.

Nedávné právní reformy, na základě kterých se Čínská republika snaží demonstrovat své odhodlání chránit lidská práva, se doposud v praxi příliš neprojevují, neboť paralelně s nimi platí zákony, které umožňují zatýkání lidskoprávních aktivistů. Ty jsou stále aplikovány přesto, že představují jasné porušení mezinárodních norem včetně Úmluvy o občanských a politických právech, kterou Čína podepsala a vyjádřila svůj záměr ji v nejbližší době ratifikovat. Třebaže čínská ústava garantuje například právo podávat petice, podle tvrzení Čínské akademie věd ve skutečnosti často není možné tímto způsobem bojovat proti korupci a zneužívání moci ze strany státních úředníků, protože některé místní vlády používají násilné prostředky, aby signatářům zabránily v informování centrálních úřadů.

Amnesty International usiluje o to, aby se otázka bezpečnosti zástupců čínské občanské společnosti stala tématem domácích i mezinárodních rozhovorů a předkládá v této souvislosti seznam aktivistů, kteří byli uvězněni za legitimní občanské aktivity a jejichž individuálními případy by měla EU v průběhu jednání na summitu zabývat:

Abdulghani Memetemin, novinář a učitel, který psal o porušování práv příslušníků Ujghurské etnické skupinuyv Ujghurské autonomní oblasti na severozápadě Číny.

Liu Fenggang, píšící o demolici protestantských kostelů a surovém zacházení s příslušníky nepovolených náboženských řádů.

Li Dan, aktivistka bojující za práva lidí s nemocí AIDS.

Tiananmenské matky, skupina pozůstalých, která se snaží dosáhnout spravedlnosti pro zabité v průběhu zásahu na Náměstí nebeského klidu v roce 1989.

Yao Fuxin a Xiao Yunliang , oba jsou uvězněni za to, že pokojně bránili práva zaměstnanců.

Zprávu nazvanou Lidová republika Čína: Utlačování obránců lidských práv v anglickém jazyce najdete na: http://amnesty-news.c.topica.com/maacWdyabch41bdWysHb.

Podobné příběhy

24.3.2016

Výhodný obchod s Čínou na úkor lidských práv?

Výzva prezidentovi ČR v souvislosti s návštěvou prezidenta Čínské lidové republiky Si Ťin-pchinga v Praze


11.2.2016

Čchen Čen-pching je ve Finsku se svou dcerou

Čchen Čen-pching z hnutí Falun Gong žije se svou dcerou konečně svobodný život ve Finsku.


3.8.2015

Thajsko musí přestat s posíláním Ujgurů do Číny kvůli hrozícímu mučení

Thajské úřady by měly zvážit vrácení 50 etnických Ujgurů zpět do Číny, kde jim hrozí, že budou mučeni, zmizí anebo budou popraveni. Čína by měla objasnit, kde je více než 100 již deportováných Ujgurů, žádá Amnesty International.


13.11.2015

Čína: Mučení a vynucená doznání pokračují, týkají se i právníků

Trestní právo v Číně je stále silně závislé na vynuceném doznání mučením a špatným zacházením.