Tragické morální selhání: bohaté státy jsou lhostejné ke krutému a nejistému osudu milionů uprchlíků

Amnesty International zveřejnila osmibodový plán jako odpověď na světovou uprchlickou krizi.

-   

Amnesty International zveřejnila osmibodový plán jako odpověď na světovou uprchlickou krizi.

·         pouze desetina z 1,15 milionu nejzranitelnějších uprchlíků je v současné době přesídlována

·         86 % všech uprchlíků se v současné době starají rozvojové země

·         Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky hlásí dlouhodobé a vážné podfinancování

Ohromné morální selhání světových vůdců, kteří váhají a hašteří se mezi sebou, zatímco bezcitně nechávají milióny lidí trpět v katastrofálních humanitárních podmínkách, bude určovat jejich odkaz budoucím generacím. Amnesty International to prohlásila poté, co zveřejnila osmibodový plán, který by měl pomoci v boji s mnohovrstevnatou celosvětovou uprchlickou krizí.

Děsivé násilnosti v Sýrii, Iráku, Afghánistánu a četné konflikty v subsaharské Africe a  jinde/a v dalších zemích, přivedly počty uprchlíků k historickému maximu. Zároveň opět začíná být aktuální „plavební sezóna“ v jihovýchodní Asii, kde je  mnoho dalších uprchlíků, kteří by se mohli připojit k tisícům Rohingů (indo-árijská muslimská etnická skupina, pozn. překl.). Ti utekli před pronásledováním v Barmě, ale stali se oběťmi obchodování s lidmi a jiného zneužívání.

Reakce na tuto globální uprchlickou krizi je ostudná, a to zejména ze strany nejbohatších zemí, které ignorují volání po humanitární pomoci a po přesídlování nejzranitelnějších uprchlíků. Bohaté země nabídly místo pro přesídlení pouze přibližně desetině z 1,15 miliónu potřebných. Rozvojové země přitom ve stejné době hostí milióny uprchlíků téměř bez jakékoli podpory.

„Tato bezprecedentní globální uprchlická krize ponechává milióny lidí v zoufalé situaci. Reakce bohatých zemí jsou však velkým selháním. Toto je klíčový okamžik, který určuje odkaz současných světových lídrů pro mnoho příštích generací. Pokud nezmění své postoje, bude je historie soudit velmi tvrdě,“ řekl Salil Shetty, generální tajemník Amnesty International.

„Je možné, že systém mezinárodní ochrany uprchlíků,  vytvořený jako klíčová záruka ochrany a pomoci uprchlíkům po zkušenostech z druhé světové válce, skončí v troskách – pokud budou světoví lídři pokračovat v odsouzeníhodných pochybeních v ochraně potřebných, prchajících před válkami a pronásledováním. Uprchlíci mají mezinárodně uznané právo vyhledat azyl a požívat  azyl.“

Chudé země nesou nejtěžší břemeno

Zatímco v posledních měsících rostoucí číslo uprchlíků směřujících do Evropské unie kraluje novinovým titulkům, jsou to především chudé země, které se musí potýkat s tlakem světové uprchlické krize. Rozvojové země zejména na Blízkém východě, v Africe a Asii hostí v současné době 86 % z celkového počtu 19,5 miliónu světových uprchlíků.

Bohatší státy nedělají dost pro to, , aby jim pomohly  toto břemeno sdílet. Humanitární požadavky týkající se uprchlické krize jsou stále – a často silně – podfinancovány. Například humanitární požadavek Organizace spojených národů z 2. října týkající se uprchlíků v Sýrii, byl financován pouze ze 46 %. Požadavek týkající se uprchlíků v Jižním Súdánu dosáhl dotace v rozsahu pouze politováníhodných 17 %. To má samozřejmě fatální dopad na přístup uprchlíků ke stravě, lékům a jiné humanitární pomoci.

„Až se lídři G20 setkají příští měsíc v Turecku, neměli by opustit místnost dřív, než budou mít konkrétní plán s jasným harmonogramem, který by garantoval plné a udržitelné financování světové uprchlické krize; cokoli menšího bude naprostm selháním/fiaskem světových představitelů,“ řekl Salil Shetty.

„Místo toho, aby čelily rostoucím výzvám této bezprecedentní krize, jsou mnohé vlády zaneprázdněny vymýšlením způsobů, jak udržet lidi mimo své hranice, zatímco tisíce jich umírá na moři nebo snáší strašné podmínky ve stínu žiletkových plotů. To je morální selhání nejvyššího řádu.“

Osmibodový plán

Uprchlické krize definitivně skončí teprve v momentě, kdy začneme řešit/vyřešíme  její kořeny/příčiny. Státy by měly usilovat o ukončení konfliktů a rozsáhlého porušování lidských práv. Tyto cíle jsou ale těžko dosažitelné a zaberou mnoho času.

Existují nicméně kroky zmírňující zničující dopad uprchlické krize, ve kterých mohou být nejbohatší země aktivní okamžitě. Amnesty International vyzývá ke společné akci v osmi prioritních oblastech:

1.      Nepřetržité, dostatečné a předvídatelné financování uprchlických krizí: Všechny humanitární požadavky týkající se uprchlické krize musí být financovány v plné míře. Zároveň je nutné zajistit dostatečnou finanční podporu zemím, které hostí velké množství uprchlíků, aby jim a jejich hostitelům mohly poskytovat veškeré potřebné služby.

2.       Naplnění všech požadavků týkajících se přesídlování definovaných Úřadem Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR): Podle UNHCR potřebuje v tento okamžik 1,15 milionu nejzranitelnějších uprchlíků přesídlení do jiných zemí . Amnesty International odhaduje, že toto číslo může během následujících dvou let vzrůst na 1,45 miliónu.

3.      Bezpečné a legální trasy pro uprchlíky: Lidé by neměli být nuceni podstupovat nebezpečné cesty proto, aby mohli uplatnit své právo požádat o mezinárodní ochranu. Státy by měly usnadnit sjednocování rodin uprchlíků, měly by zavést humanitární víza, jež by umožnila ohroženým uprchlíkům, kteří nesplňují podmínky pro přesídlení, cestovat do těchto států, aby zde mohli žádat o azyl. Zároveň by měla být poměrná část jejich studijních a pracovních vízových programů přerozdělena mezi uprchlíky v jiných zemích.

4.      Záchrana lidských životů: Pro státy musí být prioritou záchrana lidí nacházejících se v tísni před  zaváděním/realizací/uskutečňováním imigrační politiky. V situacích, kdy jsou lidé v nebezpečí života (ale nejenom osoby pokoušející se překonat moře), by státy měly investovat do pátracích a záchranných akcí a okamžitě zachraňovat lidi v tísni/nouzi.

5.      Zajištění vstupu na státní území těm uprchlíkům, kteří se dostanou k hranicím: Těm, kteří hledají azyl, by měl být umožněn přechod hranic přes oficiální hraniční přechody, bez ohledu na to, zda mají u sebe platné cestovní dokumenty. Státy by měly upustit od jakýchkoli opatření, jež nedovolují lidem opustit zemi, v níž čelí pronásledování nebo násilí. To zahrnuje i odmítnutí vstupu bez víz nebo ostatních dokumentů, zátarasy nebo pohraniční ploty, které uprchlíkům znemožňují vstup do země nebo je nutí vydat se nebezpečnější cestou.

6.      Boj proti xenofobii a rasismu: Je nutné, aby vlády samy opustily xenofobní tón své politiky. Měly by přestat naznačovat nebo dokonce přímo označovat žadatele o azyl a migranty za původce ekonomických a sociálních problémů. Rovněž musí změnit ty zákony a politické strategie, jež explicitně či prakticky vedou k rasové či jiné diskriminaci. Vlády také musí disponovat účinnými nástroji k řešení xenofobního a rasistického násilí.

7.       Boj proti obchodování s lidmi: Státy musí přijmout účinná opatření, která povedou k vyšetřování a stíhání gangů obchodujících s lidmi. Státy by měly poskytnout ochranu a pomoc obětem tohoto obchodu a zajistit, aby měli možnost požádat o azyl či o přesídlení. V boji proti obchodování s lidmi a převaděčství musí být kladen důraz především na bezpečnost lidí.

8.      Celosvětová ratifikace Úmluvy o právním postavení uprchlíků a vytvoření kvalitních domácích azylových systémů: Státy musí zákonně uznat právo žádat o azyl a požívat jej. Musí nastavit spravedlivé postupy k posuzování žádostí uprchlíků a musí jim zajistit základní práva a přístup ke službám, jako je vzdělání a zdravotní péče.

 

Podobné příběhy

20.9.2016

ČTK: Summit OSN - členské státy chtějí chránit práva uprchlíků


19.9.2016

Amnesty k probíhajícím summitům OSN o uprchlících a migrantech

OSN má za cíl koordinovaný a humánnější postup zemí směrem k uprchlíkům. V úterý pořádá summit o uprchlících i prezident USA Obama.


22.9.2015

Maďarsko porušuje lidská práva uprchlíků

Maďarsko porušuje lidská práva uprchlíků tím, že jim blokuje přístup k adekvátnímu azylovému řízení na svém území. Dodatky k zákonu, který kriminalizuje „nelegální“ vstup uprchlíků a migrantů do země se záměrem přesunout odpovědnost Maďarska na ty, kteří potřebují mezinárodní ochranu, musejí být zrušeny.


16.11.2015

Lídři G20 musí ukázat státnictví

V souvislosti s pařížskými útoky apeluje Amnesty na světové lídry: buďte opravdoví státníci nesnižujte se k anti-uprchlické rétorice!