Turecko: Evropská unie a spoluvina na porušování práv uprchlíků, kteří jsou zadržováni a deportováni z tureckého území

Evropská unie může nést část spoluviny v případech porušování práv uprchlíků a žadatelů o azyl v Turecku.

Evropská unie může nést část spoluviny v případech porušování práv uprchlíků a žadatelů o azyl, tvrdí organizace Amnesty International, která publikovala důkazy protiprávního jednání ze strany tureckých úřadů, které zadržovaly uprchlíky a nutily je k návratu do válečných zón.

Zpráva nazvaná Strážce Evropy ukazuje, že od září, na pozadí probíhajících jednání mezi EU a Tureckem, turecké úřady shromažďovaly stovky uprchlíků a žadatelů o azyl a odvážely je autobusy do více než tisíc kilometrů vzdálených detenčních center, kde je zadržovaly a nepovolily jim komunikaci s vnějším světem. Někteří byli biti a posláni zpět do zemí, ze kterých předtím utekli.

Zdokumetovali jsme svévolné zadržování těch nejzranitelnějších jedinců na turecké půdě. Nejen, že nutit uprchlíky k návratu do zemí jako je Sýrie a Irák není správné, ale jde i o přímé porušení mezinárodního práva,” řekl John Dalhuisen, ředitel Amnesty International pro Evropu a střední Asii.

Pokud bude Evropská unie používat Turecko jako hlídače evropských hranic, hrozí, že tím bude podporovat vážná porušení lidských práv. Evropsko-turecká spolupráce ve věci migrace by měla být přerušena, dokud tyto činy nebudou vyšetřeny a zastaveny,” dodal.

Tato zjevná změna v turecké imigrační politice, která ještě nedávno prosazovala humánní přístup úřadů vůči uprchlíkům a žadatelům o azyl, je zcela novým vývojem. Až do září tohoto roku nepatřily protiprávní zadržování a deportace mezi hlavní lidskoprávní problémy. Turecko je hostitelem největšího počtu uprchlíků na světě, z nichž dva miliony pochází ze Sýrie, dalších dvě stě třicet tisíc potom z dalších zemí.

Součástí evropsko-turecké dohody o migraci (tzv. Akčního plánu) byl závazek Evropské unie na vynaložení tří miliard eur ke zlepšení životních podmínek uprchlíků v Turecku. To na oplátku přislíbilo posílení různých opatření, díky kterým by bylo schopno omezit vlnu migrantů a uprchlíků do Evropské unie. Debaty o evropsko-tureckých vztazích a o Akčním plánu budou pokračovat až do čtvrtka, kdy proběhne evropský summit.

Evropská unie stále více dychtí po zajištění turecké spolupráce ve snižování migrace, zatímco jsou její prostředky využívány k nákupu vybavení a ke stavbě infrastruktury v detenčních centrech, kde jsou uprchlíci donucováni k návratu do jejich domovských zemí. Uprchlíci v detenčním táboře Erzurum ukázali zástupcům Amnesty International označení na postelích a na skříních, která potvrzují, že na jejich nákup byly použity prostředky z evropského programu pro kandidátské země.

Vyslanci EU v Ankaře pro Amnesty International potvrdili, že šest táborů, o kterých se jednalo 6. října v rámci Akčního plánu, budou ve skutečnosti detenční centra.

“Je šokující, že evropské peníze jsou používány k financování protizákonného programu pro detenci a deportaci uprchlíků. Evropská unie musí zajistit, aby migrační spolupráce s Tureckem podporovala, spíše než podkopávala práva uprchlíků a migrantů,” poukazuje Dalhuisen.

Zadržováni, přesouváni, drženi v řetězech

Všichni uprchlíci a žadatelé o azyl z detenčních center tvrdí, že byli zadrženi v západních provinciích, jako je Edirne a Muğla. Poté byli posláni do táborů na jihu a na východě země. Většina z nich, dle svých vlastních slov, zamýšlela překročit hranice Evropské unie.

Uprchlíci a žadatelé o azyl byli bez vysvětlení protiprávně zadrženi v táboře v Düziçi v provincii Osmaniye nebo v přesídlovacím zařízení Erzurum v Erzurumské provincii po dobu trvání až dvou měsíců. Bylo jim zakázáno komunikovat s vnějším světem, s jejich rodinami i s právníky. Mohli komunikovat jen pomocí mobilních telefonů, které ukryli před strážemi.

Jeden syrský muž žijící v Turecku se vydal na dvacet tři hodin dlouhou cestu do erzurumského přesídlovacího zařízení poté, co mu odtud jeho dcera zavolala ze schovaného mobilního telefonu. Když ale Syřan na místo přijel, vedení detenčního centra mu řeklo, že nemůže ani potvrdit, ani vyvrátit přítomnost jeho dcery.

Amnesty International zdokumentovala tři případy fyzického násilí v detenčních zařízeních a dostala spoustu prozatím nepotvrzených svědectví o špatném zacházení.

Jeden čtyřicetiletý Syřan z erzurumského centra mluví o tom, že byl zavřen na samotce po sedm dní, kde mu končetiny připoutali řetězy.

Když vás drží v řetězech za ruce a nohy, připadáte si jako otrok, jako byste ani nebyl lidská bytost,“ řekl zástupcům Amnesty International.

Mnozí byli po podobných zkušenostech nuceni podepsat dokumenty v turečtině, kterým nerozuměli, aby mohli být deportováni zpět do Sýrie nebo Iráku.

Uprchlíci a žadatelé o azyl tvrdí, že mohli tábory opustit až poté, co souhlasili s odchodem do zemí, ze kterých přišli. V Ezrurumu měly být podle svědectví jednoho třiadvacetiletého Syřana odebrány otisky prstů tříletému dítěti, jako důkaz jeho souhlasu s návratem do Sýrie.

Nezávislí vyšetřovatelé potvrdili minimálně sto případů nuceného návratu do Sýrie a Iráku za poslední měsíce, skutečné číslo ovšem může být bohužel vyšší. Pravděpodobně probíhají také deportace do Afghánistánu.

“Situace okolo těchto případů je naprosto nejasná. Přesná čísla zadržených a deportovaných uprchlíků tedy nejsou známá. V této věci musí proběhnout okamžité vyšetřování, v zájmu ochrany všech uprchlíků a žadatelů o azyl nacházejících se v Turecku,“ řekl John Dalhuisen.

Amnesty International apeluje na Turecko, aby zastavilo protiprávní zadržování a deportace uprchlíků. Implementace Akčního plánu by měla být pozastavena do doby, než Evropská unie a Turecko zajistí možnost nezávislé kontroly nad dodržováním lidských práv a nad užíváním evropských fondů pro migrační a detenční záležitosti.

 

 

 

Podobné příběhy

19.7.2016

Turecko po 15. červenci na důležité křižovatce

Po pokusu o převrat a následujících tvrdých opatřeních je dodržování lidských práv v Turecku ve vážném ohrožení.


9.3.2016

Summit EU + Turecko: Lídři pohřbívají právo žádat o azyl

Neustálá posedlost posílat lidi zpátky do Turecka místo snah o přesídlení a nabízení dalších bezpečných a legálních cest do Evropy poukazuje na znepokojivě nelidský přístup ke zvládnutí současné krize.


4.4.2016

Hromadné protiprávní vyhošťování uprchlíků zpět do Sýrie poukazuje na zásadní nedostatky dohody mezi EU a Tureckem

Turecko násilím vrací uprchlíky ze svého území do válkou zmítané Sýrie. Poukazuje to na zásadní chyby v evropsko-turecké dohodě o uprchlících, která byla podepsána v březnu.


16.1.2016

Turecko: Uvěznění akademiků znamená zesílení tlaku na svobodu projevu.

V Turecku došlo k uvěznění několika akademiků za podepsání mírové petice.