OBCHOD S NÁSTROJI NA MUČENÍ A MEZERY V REGULACI EU: Alarmující praktiky taky v České republice

V květnu 2015 vydala Amnesty International ve spolupráci s nezávislou anglickou výzkumnou organizací The Omega Research Foundation zprávu s názvem Grasping the Nettle: Ending Europe’s Trade in Execution and Torture Technology. Publikace se zaměřuje na konkrétní aspekt problematiky obchodu se zbraněmi a podobným zbožím, zejména na regulaci Evropské unie, které se týkají nástrojů na mučení a popravy. Diskuze na obdobná témata je obzvlášť relevantní, jelikož 28. května zahájil Evropský parlament novou debatu ohledně kontroly obchodu s nástroji na mučení.
V červnu 2005 schválila Evropská komise nařízení Rady (ES) č. 1236/2005 o obchodování s určitým zbožím, které by mohlo být použito pro trest smrti, mučení nebo jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání. Nicméně podle výzkumu Amnesty International pouze za rok 2014 mučilo či jinak týralo své občany 131 ze 160 zemí a 607 lidí bylo popraveno ve 22 zemích. 

V roce 2014 Komise již podstatně rozšířila seznam zakázaného a kontrolovaného zboží, které je pokryto výše zmíněnou regulací. Od roku 2006 je Evropská unie jediným regionálním uskupením, které omezilo a kontroluje obchod s nástroji, které mohou být použity k mučení nebo trestu smrti, nicméně Amnesty International a Omega upozorňují především na mezery v současném kontrolním systému.

Mezi nejurgentnější mezery patří chybějící regulace zprostředkovatelů obchodu s těmito nástroji, neexistující regulace propagace a marketingu tohoto zboží na veletrzích. Podobně chybí  zákaz výcviku v technikách mučení a také například chemické látky, které se používají při výkonu trestu smrti, chybí na seznamu kontrolovaných látek. Dále jsou nedostatky v omezených možnostech zastavit vývoz v naléhavých situacích, když se ví o rizikové povaze zboží, avšak není uvedeno v přílohách nařízení. Státy by v takové situaci, když jde například o export obušků s hroty, ale v nařízení se zakazuje pouze export obušků s kovovými hroty, mít možnost vývoz zastavit. Zkušenosti posledních let tak často stávající regulaci ukazují jako nedostačující.

Ve vztahu k České republice poukázala letošní zpráva na několik alarmujících praktik. S ohledem na propagaci mučicích nástrojů a technologií jmenují Amnesty International a Omega firmu ALFA-PROJ s.r.o., která i nadále propaguje na svých webových stránkách pouta, která se používají ke spoutání zadržených osob, ačkoli se firma vyjádřila, že informace na jejich stránkách byla chybná. Dále česká výroba a využívání síťových lůžek v českých psychiatrických ústavech je dlouhodobě hodnoceno jako porušující základní práva pacientů, což ilustruje případ uškrcení jedné pacientky v Psychiatrické nemocnici v Dobřanech v roce 2012.

Mezi další negativně hodnocené praktiky patří výcvik, který je spojen s rizikem propagace a legitimizace brutálních postupů. Jedná se například o trénink poskytovaný českou firmou Euro Security Products policejním jednotkám v zemích jako jsou Botswana, Gruzie a Mexiko, který je nadále inzerován na webových stránkách firmy v podobě fotografických snímků. Stejná firma propagovala elektrické paralyzéry na veletrhu IWA 2015 v Německu. Výrobu a propagaci paralyzérů, které jsou určeny pro státní bezpečnostní jednotky českými firmami, je s ohledem na riziko zneužití nutno regulovat přísněji.

Česká republika není jediným členským státem Evropské unie, který schválil vývozní licence na určité kategorie zboží do zemí, kde byly tyto nástroje a technologie použity k mučení a jiným násilným praktikám. Česko bylo ale vybráno jako případová studie v již zmíněné květnové zprávě, s ohledem na vývozy do Angoly, Bosny a Hercegoviny, Demokratické republiky Kongo, Turecka a Spojených arabských emirátů během roku 2012 a 2013. Šlo především o elektrické paralyzéry a pepřové spreje, ale v případě Bosny a Hercegoviny i o kombinovaná pouta na ruce i nohy.

Do budoucna je nutno zamezit podobným excesům přísnějšími pravidly pro obchodování a lepším dohledem nad jejich dodržováním. V opačném případě budou existující nedostatky i nadále umožňovat překupnictví, otevřenou propagaci zakázaného zboží na veletrzích a internetu či poskytování problematického výcviku a technické asistence. Amnesty International také doporučuje do budoucna zavést mechanismus, který by zaručil půlroční hodnocení nařízení Rady (ES) č. 1236/2005 v součinnosti s příslušnými orgány Komise, Rady a Evropského Parlamentu.