OSN musí napravit selhání při vyšetřování případů nezvěstných lidí v Kosovu

Dočasná správní mise OSN v Kosovu podle Amnesty International selhala při vyšetřování únosů a vražd Kosovských Srbů v období po válečném konfliktu z let 1998-9.
Amnesty International (AI) upozorňuje na selhání mise OSN (UNMIK) v Kosovu v nové zprávě, která přichází v období jednání o kosovské situaci na půdě Rady bezpečnosti OSN.

Selhání mise UNMIK při vyšetřování toho, co se dá nazvat širokým a systematickým útokem na občanskou společnost a potenciálně i zločinem proti lidskosti, přispělo k atmosféře a pocitu beztrestnosti, které v Kosovu převládají,“ vysvětluje postoj AI Sian Jones, expert Amnesty na Kosovo. „Neexistuje žádný zákon o promlčenosti zločinů proti lidskosti. Tyto případy proto musí být vyšetřeny a rodiny unesených a zavražděných musí dostat nápravu. OSN už se dál nesmí vyhýbat zodpovědnosti,“ dodává Jones.

Amnesty International ve své zprávě podrobně odhaluje, jak mise UNMIK selhala, a to i přesto, že byla Radou bezpečnosti pověřena k ochraně lidských práv v Kosovu. Zpráva je založena na nálezech Poradního panelu pro lidská práva (HRAP). Ten obdržel asi 250 stížností od příbuzných pohřešovaných lidí, především Kosovských Srbů. Členové těchto rodin věří, že jejich blízcí byli uneseni příslušníky Kosovské osvobozenecké armády. Všichni stěžovatelé pak shodně tvrdí, že UNMIK při následném vyšetřování selhala.

Členové panelu zjistili, že mise v mnoha případech nebyla vůbec schopna doložit, jak vyšetřování probíhalo. Jindy zase bylo zastaveno v okamžiku, kdy bylo tělo oběti vydáno příbuzným. V jednom případě policisté UNMIKu dokonce ani netušili, že už byla těla pohřešovaného manžela a syna nalezena a předána rodině k pohřbu.

Ačkoli je zpráva zaměřena především na případy Kosovských Srbů, Amnesty International při svém vlastním výzkumu objevila podobné případy také u etnických Albánců, na kterých se násilí dopustily srbské síly.

Od let 1999-2000 AI monitoruje pokrok mise UNMIK u řady případů zmizení lidí. V pěti z nich, včetně ozbrojeného únosu 27 etnických Albánců, ještě nikdo nebyl dohnán před spravedlnost. V deseti dalších případech, včetně zmizení 13 Srbů a Romů, byl před soudem jen jediný pachatel.

I 15 let po konfliktu vyšetřovatelé a policisté UNMIK selhali při efektivním, nezávislém, rychlém a důkladném vyšetření těchto případů. Výsledkem je, že před soudem skončilo jen mizivé procento pachatelů zodpovědných i za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. „Roky plynou a osud většiny pohřešovaných na obou stranách konfliktu je stále nevyjasněný. Na spravedlnost dál čeká mnoho rodin. Ze strany OSN by mělo dojít k zajištění vhodných kompenzací,“ dodává Jones.

Zodpovědnost mise UNMIK za tyto případy skončila 9. prosince 2008, kdy policejní, vyšetřovatelskýi justiční systém převzala pod svá křídla mise Evropské unie EULEX. Součástí byla i zodpovědnost za vyšetření a potrestání vážných zločinů, včetně zločinů podléhajících mezinárodnímu právu. EULEX tak převzal 1187 případů válečných zločinů, u jejichž vyšetření UNMIK selhal.

Je tedy na misi EULEX, aby znovuotevřela vyšetřování všech případů. UNMIK musí zajistit dostatečné fondy pro poskytnutí adekvátních kompenzací příbuzným zmizelých za jejich bolest a utrpení – v souladu s mezinárodním právem a standardy,“ vyzývá obě mise Jones. „Jen tak se mohou začít hojit jizvy minulosti.“

Podobné příběhy

2.2.2016

Libanon: Uprchlice ze Sýrie čelí zneužívání a sexuálnímu obtěžování

Nedostatky v mezinárodní pomoci a přístup libanonských úřadů vytváří podmínky, ve kterých vzrůstá zneužívání žen v uprchlických táborech v Libanonu.