Libye musí zlepšit žalostné podmínky uprchlíků a žadatelů o azyl

U příležitosti Světového dne uprchlíků vyzývá Amnesty International Libyi k zásadním krokům v přístupu k migrantům a žadatelům o azyl.
Libyjští představitelé musí neprodleně podniknout potřebné kroky k ukončení otřesných podmínek, ve kterých žijí v zemi uprchlíci a žadatelé o azyl, včetně dětí, říká ve své nové zprávě, vydané u příležitosti Světového dne uprchlíků, Amnesty International (AI).

Nová zpráva s názvem "Obětní beránci strachu: práva uprchlíků, migrantů a žadatelů o azyl v Libyi jsou porušována" zdůrazňuje nepřijatelné chování libyjských úřadů k tisícům příslušníků jiných národů, většinou ze subsaharské Afriky, kteří jsou dlouhodobě drženi v naprosto nevyhovujících podmínkách táborů pro imigranty. Tyto tábory nazývají oficiální místa „zadržovacími centry“ a vyhlídky na nápravu nebo zlepšení situace jsou mizivé.

Zástupci AI navštívili letos v dubnu a květnu sedm takovýchto zadržovacích center a našli důkazy velmi špatného zacházení, často hraničícího s týráním. Mnoha zadržovaným byla například odpírána základní lékařská péče. „Utrpení, které jsme viděli v těchto centrech, je naprosto nepřijatelné a je to skvrna na pověsti Libye po Kaddáfím. Zneužívání příslušníků subsaharských národů bylo typickým znakem právě jeho éry a může se tak snadno stát stálým symbolem chování Libye – pokud tamní úřady nepřehodnotí svoji politiku,“ vysvětluje Hassiba Hadj Sahraoui, ředitel programů AI pro Střední východ a severní Afriku.

Amnesty International zdokumentovala řadu případů, kdy byli zadržovaní – včetně žen – obětí brutálního bití například vodovodní hadicí nebo elektrickými kabely. Nejméně ve dvou táborech dokonce svědci mluvili i o střílení do lidí během výtržností. Jeden muž byl nejdříve střelen do nohy a pak zbit pažbou zbraně tak, že nemohl následující čtyři měsíce chodit.

PROBLÉMU NAPOMÁHÁ I EU

Evropská unie, letošní laureát Nobelovy ceny míru, a její členské státy pomáhaly libyjským úřadům při zpřísňování ochrany hranic, ve snaze omezit ilegální migraci do Evropy. AI proto opakovaně vyzývala EU k respektování práv uprchlíků a žadatelů o azyl. „Finanční zdroje EU by měly být použity na podporu a ochranu lidských práv v Libyi, zvláště v situaci, kdy v zemi stále zuří ozbrojený konflikt,“ vysvětluje postoj AI Hassiba Hadj Sahraoui. „Velký problém je to, že finanční zdroje EU jsou používány na podporu zadržovacích center, kde jsou bezprávně drženy tisíce lidí - žadatelé o azyl a uprchlíci, kteří by měli být pod mezinárodní ochranou a měli by mít jiné, zvláštní postavení.“

Libyjské postupy při zadržování imigrantů jsou v rozporu nejen s mezinárodními standardy v ochraně lidských práv, ale i se zvyklostmi EU v této oblasti. Ústavní deklarace, přijatá v Libyi v roce 2011, přitom říká, že bude garantovat právo na azyl. Podle AI je proto teď nutné, aby tamní představitelé dokázali převést tato slova do skutečných činů a přijali fungující azylový systém. EU a její členské státy by navíc neměly napomáhat prohlubování imigračních kontrol, dokud libyjská vláda neukáže, co je to respekt a ochrana lidských práv uprchlíků a žadatelů o azyl.

Od května 2012 deportovaly libyjské úřady 25 tisíc lidí, kteří údajně vstoupili na jejich území „nestandardně“. Tisíce jich byly před deportací zadržovány i několik měsíců bez možnosti právní pomoci nebo vyhlídky na změnu rozhodnutí.

ŽALOSTNÁ ÚROVEŇ LÉKAŘSKÉ PÉČE

Amnesty International také zaznamenala důkazy o tom, že libyjské úřady pokračovaly v deportacích i u lidí, kterým byla diagnostikována například žloutenka nebo dokonce HIV. „Nikdo by neměl být deportován na základě zdravotního stavu,“ říká k tomu Hassiba Hadj Sahraoui, „Znovuzavedení povinného testování pro cizince a deportace na základě zdravotního stavu se v podstatě rovnají jejich označení za obětní beránky a ukazují, jak nedostatečná je libyjská zdravotní politika.“

V době návštěvy zástupců AI bylo drženo v 17 táborech na 5 tisíc lidí, a to pod záštitou ministerstva vnitra. Další neznámé množství uprchlíků je pak drženo milicí. Zástupci AI také potkali několik dětí bez doprovodu, často i ve věku kolem 10 let, které byly drženy několik měsíců nejméně ve třech navštívených táborech.

Většina těchto zařízení má extrémně špatné hygienické podmínky, které mohou vést k chronickým zdravotním problémům, jako jsou infekce nebo průjmy. Například v táboře ve městě Sabha bylo v květnu drženo 1300 lidí, a to ve špinavých, přeplněných místnostech. Chyběl také funkční odpadní systém. Asi 80 zadržovaných, kteří měli svědivé infekce na rukou nebo genitáliích (například svrab), bylo drženo na slunci za účelem léčby, ale bez dostatečného přísunu tekutin, takže byli dehydrovaní. „Lékařská péče o zadržované je jednoduše neomluvitelná,“ uzavírá Hassiba Hadj Sahraoui a dodává: „Libyjská vláda musí ukázat světu, že myslí ochranu lidských práv vážně, ať mají jakýkoli status nebo národnost.“

Podobné příběhy