10 let Mezinárodního trestního soudu

AI: Je na čase, aby vlády z celého světa vyjádřily jasnou podporu Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC)

1. července to bylo deset let, co začal v Haagu fungovat Mezinárodní trestní soud. Hlavním cílem této instituce je stíhání lidí, kteří se dopustili nejvážnějších trestných činů, jako jsou genocida, zločiny proti lidskosti nebo válečné zločiny.

„Samotná existence Mezinárodního trestního soudu dává naději obětem závažných trestných činů na celém světě, že se dovolají spravedlnosti," říká Mark Martin, ředitel Amnesty International ČR. "Vláda by měla dokázat svoji podporu Mezinárodnímu trestnímu soudu tím, že se veřejně zaváže k jeho větší podpoře. A to nejenom na diplomatické úrovni, ale také na úrovni finanční“, dodal.

Amnesty International podporovala od roku 1994 spolu s tisícovkami nevládních organizací z celého světa zřízení stálého mezinárodního trestního soudu, který by dopomáhal k trestnímu stíhání pachatelů genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů.

Tato podpora a snaha dosáhla svého naplnění 1. července 2002, kdy vstoupil v platnost Římský statut – zakládající smlouva ICC, a to dosažením prvních 60 ratifikací jednotlivými státy. O deset let později se jejich počet více než zdvojnásobil a nyní již podepsalo a ratifikovalo Římský statut 121 států ze všech kontinentů.

Do dnešního dne začal Mezinárodní trestní soud vyšetřování zločinů spáchaných ve Středoafrické republice, Demokratické republice Kongo, Keni, Libyi, Pobřeží slonoviny a Ugandě. Zároveň se také uvažuje, zda má být zahájeno nové vyšetřování údajných trestných činů v dalších regionech včetně Afghánistánu, Kolumbie či pásma Gazy.

Významným dnem pro mezinárodní spravedlnost byl 14. březen 2012, kdy Mezinárodní trestní soud vydal svůj první rozsudek, kterým odsoudil Thomase Lubangu z válečného zločinu rekrutování a využívání dětských vojáků v ozbrojených konfliktech v Demokratické republice Kongo. Podívejte se na VIDEO.

Přesto nevládní organizace upozorňují na důležité výzvy pro nového žalobce ICC Fatou Bensouda, který se své funkce ujal 15. června 2012. Některé státy, i když ratifikovaly Římský statut, nejsou ochotny zatknout podezřelé osoby. Příkladem za všechny je súdánský prezident Omar al-Bašír, který by měl před ICC stanout na základě obvinění z genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů spáchaných v Dárfúru. V rámci svých oficiálních zahraničních cest často vyjíždí do spřátelených zemí, které by ho neměly chránit před spravedlností, ale měly by ho vydat před ICC.

Znepokojující je i to, že Radě bezpečnosti OSN se nedaří řešit zločiny proti lidskosti, k nimž dochází v zemích, které Římský status neratifikovaly. A to přesto, že tak činí v jiných zemích, mezi něž patří například Súdán nebo Libye.

Na druhé straně mnoho států přislíbilo pravidelně přispívat určitou finanční částkou do Fondu Mezinárodního trestního soudu pro oběti. Tento fond je odpovědný za poskytování pomoci obětem a za zaplacení odškodnění, které soud vyměřuje. Chcete vědět víc? Podívejte se na tohle VIDEO.

Díky svým projektům má už teď Fond významný vliv na životy mnoha lidí. Přesto je nutné zajistit daleko větší finanční zdroje, které umožní zaručit spravedlnost pro pachatele, ale také pro oběti závažných trestných činů.

Podobné příběhy

6.4.2016

Trest smrti v roce 2015: Alarmující nárůst poprav znamená nejhorší čísla za posledních 25 let

Írán, Pákistán a Saúdská Arábie – jen 3 země zodpovědné za téměř 90% zdokumentovaných poprav.


13.11.2015

Čína: Mučení a vynucená doznání pokračují, týkají se i právníků

Trestní právo v Číně je stále silně závislé na vynuceném doznání mučením a špatným zacházením.