Česká republika podpořila Mezinárodní trestní soud

Prezident Václav Klaus ve středu 8. července podepsal Římský statut Mezinárodního trestního soudu a tím učinil poslední krok k jeho ratifikaci.

Senát a poslanecká sněmovna daly souhlas k ratifikaci Římského statutu již v loňském roce, prezident doposud odmítal připojit svůj podpis s odkazem na možné rozpory s ústavním pořádkem České republiky. Amnesty International vítá dokončení ratifikace, která v České republice probíhala 10 let. Česká republika se zařadí po bok všech ostatních států EU a dalších 109 zemí po celém světě.

Ačkoliv je Římský statut zakládající smlouvou soudu, s jeho fungováním jsou spojeny další úmluvy, které je nutné ratifikovat. Pro zajištění efektivní činnosti soudu by Česká republika měla schválit Úmluvu o výsadách a imunitách představitelů Mezinárodního trestního soud nebo Úmluvu o přemístění obětí a svědků. Dále by měla být připravena nominovat kvalitní kandidáty na post soudců a účastnit se zasedání Shromáždění smluvních stran soudu a Revizní konference Římského statutu v příštím roce.

„Přijetí Římského statutu je pouze začátkem podpory Mezinárodního trestního soudu ze strany České republiky. Soud stíhá osoby odpovědné za nejvážnější zločiny a životy tisíců lidí. Tito pachatelé doposud úspěšně unikali spravedlnosti, protože neexistoval nástroj, jak je stíhat. Dnes takovouto instituci máme a Česká republika by měla přispět k tomu, aby fungovala co nejlépe,“říká Štěpán Drahokoupil ze Skupiny pro mezinárodní otázky Amnesty International.

Česká republika se stane smluvní stranou až první den v měsíci po uplynutí lhůty 60 dnů od dne uložení ratifikačních listin. Pokud budou ratifikační listiny uloženy již v červenci, stane se tak k 1. říjnu.

Do jurisdikce Mezinárodního trestního soudu spadá stíhání nejzávažnějších zločinů podle mezinárodního práva: genocida, zločiny proti lidskosti nebo válečné zločiny.

Mezinárodní trestní soud funguje od roku 2002, kdy byl Římský statut ratifikován požadovaným počtem 60 států. V současné době se soud zabývá případy porušování mezinárodního práva v Ugandě, Demokratické republice Kongu, Súdánu a Středoafrické republice. Dodnes stanulo před soudem pět z celkem čtrnácti obžalovaných. Letos v březnu soud vydal zatykač na súdánského prezidenta Bašíra, který veškerá obvinění odmítá. Na rozdíl od Bašíra se letos v květnu před soud dobrovolně dostavil obžalovaný súdánský občan Bahr Idriss Abu Garda, aby čelil obviněním vzneseným hlavním vyšetřovatelem Luisem-Morenem Ocampou.

Podobné příběhy

6.4.2016

Trest smrti v roce 2015: Alarmující nárůst poprav znamená nejhorší čísla za posledních 25 let

Írán, Pákistán a Saúdská Arábie – jen 3 země zodpovědné za téměř 90% zdokumentovaných poprav.


13.11.2015

Čína: Mučení a vynucená doznání pokračují, týkají se i právníků

Trestní právo v Číně je stále silně závislé na vynuceném doznání mučením a špatným zacházením.