Problémy na řecko-makedonské hranici se stupňují

Zhoršující se humanitární podmínky na hraničním přechodu Řecko-Makedonie Idomeni dosáhly - dle expertů AI na hranicích - kritického bodu, jelikož rostoucí počet uprchlíků a žadatelů o azyl je zablokován v zoufalých podmínkách poté, co Makedonie a Srbsko uzavřely své hranice Afgháncům.

 Tato diskriminační opatření ještě zhoršila situaci, kdy jen omezenému počtu lidí je povoleno projít přes makedonskou hranici a vytvořila nebezpečný precedent pro uprchlíky a žadatele o azyl, kteří se snaží projít přes Balkán.

 „V situaci, kdy je řecký azylový a přijímací systém pod obrovským tlakem se zde humanitární situace jen zhoršuje. Celé rodiny spí venku bez přístupu k odpovídajícím přijímacím podmínkám,“ sdělil Giorgos Kosmopoulos, ředitel AI Řecko.„Členské státy EU musí okamžitě posílit a sdílet odpovědnost za tuto krizi. Situace v Idomeni je kritická a lídři EU drží životy tisíců žadatelů o azyl na misce vah.“

Ve čtvrtek 18. února 2016 byla podepsána dohoda mezi policejními veliteli zemí na balkánské trase – Makedonií, Srbskem, Chorvatskem a Slovinskem - a Rakouskem, která má za cíl zlepšení spolupráce na Balkánské trase a jednotnou registraci pro všechny země. Od pátku 19. února zavřela Makedonie i Srbsko své hranice pro příchozí z Afghánistánu.

Dohoda ustanovuje poskytnutí přijetí lidem “přicházejícím z válkou zmítaných zemí, kteří potřebují mezinárodní ochranu (na příklad Syřané a Iráčané)”. Ačkoli zde nejsou explicitně vyloučeni Afghánci, nejsou zahrnuti v této části dokumentu (odstavec 6).

Ačkoli v odstavci 7, který stanovuje společná kritéria, která mají být uplatňována při registraci, identifikují kategorie lidí, kterých by se mezinárodní ochrana netýkala, afghánští občané jsou označeni pouze jako příklad v jedné kategorii: "například afghánští občané, kteří delší čas pobývali v bezpečné zemi, například v Turecku nebo Íránu”.

Je opravdu nejasné, jak a proč si to státy na balkánské trase interpretovaly jako paušální zákaz přijetí afghánských občanů.

V Řecku jsou Afghánci, kteří cestovali do Idomeni (Řecká hranice s Makedonií), v posledních dnech jsou podle neověřených zpráv odváženi autobusy do recepčního centra v Schisto v Athénách, nejsou jim však podávány žádné informace, kde nakonec skončí. Ve stejné době jsou stovky uprchlíků a migrantů, kteří cestují na člunech z ostrovů do Athén čekají v přístavu Pireus, kde úřady kontrolují jejich dokumenty Nicméně se očekává, že vzhledem k velkému počtu afghánských občanů připlouvajících do Athén se přijímací tábory brzy přeplní. Předpokládá se, že příští týden se otevře další přijímací tábor v soluňské oblasti Diavata a že úřady otevřou další uprchlické tábory na pevninské části Řecka. Přesto, pokud bude počet nových příchozích nadále vysoký (vzhledem k částečně uzavřeným hranicím), bude kapacita řeckých přijímacích táborů velice blízko úplnému přeplnění, a to i v případě vytvoření hotspotů na ostrovech a přijímacích táborů v Elaionas, Elliniko, Schisto a Diavata.

Hlavní obavy

1) Profilování na základě státní příslušnosti vede k diskriminaci mezi jednotlivými skupinami. V kontextu kontrol na hranicích je vyjímání specifických skupin z možnosti požádat o azyl porušením mezinárodního a evropského uprchlického práva a práva vyhledat azyl. Může to také vést ke kolektivním a nezákonným návratům uprchlíků a žadatelů o azyl.Tato praxe také porušuje právo nebýt diskriminován, které je základním stavebním kamenem mezinárodního práva v oblasti lidských práv. Požívání práva nebýt diskriminován musí být zajištěno a respektováno vůči všem osobám, které přicházení v rámci státní jurisdikce. 

2) Je zvláště zarážející, že země na Balkánské trase nedovolují Afgháncům vstoupit na svá území, čímž jim brání v přístupu k efektivnímu a individuálnímu azylovému řízení:

  • Ve třetí čtvrtině roku 2015, dostalo 2700 Afghánců statut ochrany v členských zemích EU, čímž se stali jednou ze skupin s nejvyšším poměrem uznávání nároku na ochranu (70%). Před nimi jsou Syřané, Eritrejci a Iráčané. Afghánci byli s 56 700 žádostmi mezi prvními třemi národnostmi přicházejícími do Evropy žádat o mezinárodní ochranu .
  • Afghánci představují 30% příchozích do Řecka. Nedávný průzkum UNHCR shledal, že 71% Afghánců, kteří přišli do Řecka v lednu 2016, prchalo před násilím a konflikty. Řecký azylový a přijímací system, který je již přetížen vysokým počtem příchozích si nemůže poradit s tak velkým počtem lidí. Uprchlíci a žadatelé o azyl mohou uvíznout v Řecku, pokud se hranice úplně uzavřou na základě diskriminačních opatření a bez solidarity uvnitř EU a fungujícího redistribučního systému  mezi členskými státy. Bez možnosti požívat účinné ochrany a vhodných přijímacích podmínek v Řecku, je zde zoufalá potřeba relokovat migranty a uprchlíky z Řecka a rozdělit je mezi členské státy EU. Státy EU by se neměly obracet zády k uprchlíkům a žadatelům o azyl, kteří nemohou požívat účinnou ochranu v Řecku. Urgentně by měly zvýšit počet míst k relokaci a zajistit okamžité přesuny do jednotlivých zemí.Navíc Makedonie brání ve vstupu také Syřanům a Iráčanům, kteří nemají platné cestovní dokumenty.
  • Nucené návraty zpět bez možnosti požádat o mezinárodní ochranu a podstoupit azylové řízení jsou nelegální za všech okolností. Zákaz kolektivních vyhoštění se týká všech pohybů lidí na hranicích. Členské I nečlenské státy EU nemohou hromadně vracet žadatele o azyl. Co se týče členský států EU, ani ochrana hranic (Schengenský hraniční kodex) ani Dublinská nařízení nemohou být použity k ospravedlnění těchto návratů
  • Nelegální pohyby na balkánské trase jsou důsledkem neexistence bezpečných a legálních cest do Evropy. Otevření bezpečných a legálních ćest pro lidi, kteří potřebují mezinárodní ochranu (přesidlovací program, humanitární přijetí, slučování rodin) by bylo nejen alternativou pro uprchlíky k nebezpečným cestám po moři a pevnině, ale také by pomohlo evropským státům organizovaně sdílet odpovědnost v průběhu globální uprchlické krize a zmírnit zbytečné utrpení a další porušování lidských práv, kterým uprchlíci a žadatelé o azyl na cestách čelí.

Možnost sledovat na Twitteru Giorgose, který je přímo na hranicích: https://twitter.com/GiorgosKosmop 

Podobné příběhy

25.3.2017

Uprchlíci uvěznění v Řecku potřebují funkční plán

Ostudný postoj Evropy ke globální uprchlické krizi vejde do dějin jako skvrna na našem kolektivním svědomí. Stejně jako špatné zacházení se zvládnutelným počtem lidí hledajících ochranu na jejích hranicích.


18.1.2017

Prohlášení komisaře Avramapoulose během jeho návštěvy ostrova Lesbos, Řecko

Jsem na ostrově Lesbos, abych předal velmi důležitou zprávu: Na nás všech, Řecích, Evropanech leží neodkladný úkol humanitární povahy, a to ulehčit situaci zde na ostrovech - jak migrantům, tak obyvatelům těchto ostrovů.


4.8.2016

Bývalý uprchlík zachránil svou rodinu na řeckém pobřeží

Ghias Aljundi před 18 lety uprchl ze Sýrie do Velké Británie. Jako jeden z tisíců dobrovolníků pomáhá uprchlíkům přijíždějícím do Řecka. Nenapadlo ho ale, že by mohl zachránit i svou vlastní rodinu.