Bělehradem zapomenutí dětští uprchlíci zapalují odpadky, aby se ohřály v mrazech.

Srbské sociální a azylové služby neposkytly žádnou podporu, přístřeší nebo ochranu.

V rohu rozlehlého opuštěného skladu v Bělehradě se 11letý Ahmed  krčí kolem malého ohně společně se čtyřmi dalšími chlapci. Vaří si brambory, zdaleka nedostačující, ale pravděpodobně jediné jídlo, které dnes budou jíst. Venku je město pokryto sněhem.

Navzdory rannímu slunci, které prosvítá okny a vytváří průsvitné paprsky v zakouřeném prostoru, je venkovní teplota -10 ° C. Uvnitř není o moc tepleji.

Chlapci z Jalalabadu v Afghánistánu přikládají na oheň vším, co najdou - včetně plastů. To vytváří štiplavý kouř.

Přebývají ve skladu za hlavním nádražím v Bělehradě už déle než dva měsíce. Kluci Amnesty řekli, že jim nikdo ze srbských sociálních ani azylových služeb neposkytl žádnou pomoc, přístřeší nebo ochranu.

V listopadu loňského roku publikovala vláda otevřené dopisy vyzývající nevládní organizace a dobrovolníky, aby přestaly poskytovat pomoc uprchlíkům a migrantům v hlavním městě. Z odhadovaných 1200 utečenců ve městě jsou nejméně čtvrtina děti bez doprovodu. Tyto děti mají minimální nebo žádný přístup k sanitárním zařízením, tekoucí vodě, zdravotní péči nebo teplému oblečení.

Navzdory výzvě ze strany vlády se malá skupina dobrovolníků vzpírá policii a navštěvuje sklady a provizorní tábory kolem hlavního města. Snaží se poskytovat jedno jídlo denně pro dospělé, kteří tvoří dlouhé fronty ve sněhu. Blízké rodinné centrum nabízí některá jídla navíc pro děti. Lékaři bez hranic přichází pečovat o zraněné, ošetřují omrzliny, kožní infekce a onemocnění dýchacích cest.

Tvrzení vlády, že vyzvala nevládní organizace, aby nepodporovaly uprchlíky a migranty z toho důvodu, aby chodily spíše do oficiálních táborů, jsou pokrytecké. V oficiálních táborech není dostatek místa. Jeden chlapec řekl, že byl opakovaně odmítnut v azylových centrech. "Bylo mi řečeno, že tam není žádné místo. Zkoušel jsem to v Bělehradě, Šid, Adaševci. Pak jsem šel na policejní stanici, ale tam mi nemohli pomoct," řekl. "Nemyslel jsem si, že to bude tak těžké. Tato situace mě fyzicky i psychicky vyčerpává."

Poté, co zjistí, že v Srbsku nejsou vítáni, se mnozí uprchlíci pokusí jít jinam. Ti, se kterými se Amnesty výzkumník setkal, měli strašné zkušenosti s pohraniční stráží v sousedních státech EU: Maďarsko vrací zpět ty, kteří se pokusí přejít jejich ploty a chorvatská stráž dělá to samé ve větším.

Mohammed, 13letý chlapec z Kábulu, řekl, že se musel vrátit zpět z Chorvatska sedmkrát. Jeho přátelé se museli vrátit z Maďarska. Uprchlíci v Bulharsku, přes které většina z těchto lidí přichází, umrzají.

Jelikož tyto členské státy EU uzavřely své hranice, uvízli zde tito uprchlíci v mrazivém počasí.

V Bělehradě a napříč celým kontinentem jsou děti jako Ahmed, které byly doslova ponechány venku na pospas zimě.

V loňském roce stanovila srbská vláda limit pro počet žadatelů o azyl, kterým by mohla poskytnout přístřeší. Dostupných je pouze 6000 lůžek, a to navzdory velkému počtu uprchlíků a migrantů v zemi.

Vládní úředníci tvrdí, že uprchlíci se sami rozhodli zůstat bez přístřeší a odmítají jít do center. Ale uprchlíci a žadatelé o azyl hovoří o velmi odlišné realitě – v centrech prý není dost míst k ubytování. Namísto toho zůstávají v nelidských podmínkách a den co den bojují o přežití.

Během posledních několika dnů, po mezinárodní medializaci zpráv o přežívání migrantů a uprchlíků v mrazivých teplotách, oznámila srbská vláda znovuotevření dočasného přijímacího zařízení v blízkém Obrenovaci a přesunu přibližně 250 lidí. Další pomoc byla zajištěna ze strany Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a dalších organizací. To však není dostatečné.

V těchto nejistých časech je jen málo věcí tak jistých jako střídání ročních období, přesto se zdá, že srbští úředníci a evropské vlády jsou zimou zaskočeni, když dojde na uprchlíky. V Bělehradě a napříč celým kontinentem tak byly děti jako Ahmed doslova ponechány na pospas zimě.

 

Podobné příběhy

17.11.2017

Počet uprchlíků roste, koncem loňského roku jich na světě bylo 66 milionů

Přes deset milionů lidí bylo v minulém roce nuceno opustit své domovy. Vyplývá to z výroční zprávy Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Bezmála třetina z nich odešla hledat azyl do zahraničí, ostatní zůstali vysídleni ve své domovině. Podle zprávy se tak momentálně z důvodů perzekuce, konfliktů, násilí a porušování lidských práv po světě pohybuje 65,6 milionů vysídlených lidí.


27.9.2017

Řecko: Soudní rozhodnutí připravují cestu pro první nucené návraty žadatelů o azyl v rámci dohody mezi EU a Tureckem

Dva syrští uprchlíci jsou vystaveni riziku nuceného návratu do Turecka.


19.9.2016

Amnesty k summitům OSN o uprchlících a migrantech

OSN má za cíl koordinovaný a humánnější postup zemí směrem k uprchlíkům. V úterý pořádá summit o uprchlících i prezident USA Obama.


8.2.2017

Uprchlíci, vítejte: po kanadsku

V době, kdy se většina evropských zemí handrkuje o desítky či stovky přesídlených uprchlíků, Kanada pomáhá ve velkém.