ÚTĚK PŘED NÁSILÍM V SEVERNÍM TROJÚHELNÍKU VE STŘEDNÍ AMERICE

Přestože v 90. letech došlo k významnému poklesu násilí ve Střední Americe, v poslední dekádě aktivity gangů (tzv. maras) a organizovaný zločin opět narůstají. Z tohoto důvodu je tzv. Severní trojúhelník (Salvador, Honduras a Guatemala) považován za jeden z nejnebezpečnějších regionů ve světě.[1] Tato „nová realita“ velmi změnila push faktory, které ovlivňují migrační toky v oblasti Střední Ameriky, Mexika a Spojených států. Přetrvávající násilí v Severním trojúhelníku způsobuje, že čím dál více lidí z této oblasti utíká nejen za vidinou lepší budoucnosti, ale také proto,  aby si zachránili holý život. Mnoho z těchto lidí má legitimní důvody žádat o mezinárodní ochranu. Nicméně země, do nichž prchají (a mezi nimi zejména USA a Mexiko) v tomto poskytnutí ochrany selhávají.

Země Severního trojúhelníku se stále snaží minimalizovat jakékoli spojení mezi násilím a emigrací a jako důvody migrace uvádějí snahy o lepší ekonomickou situaci nebo sloučení  rodin.  Jenomže obrovský nárůst žádostí o azyl po celém světě od obyvatel Severního trojúhelníku poukazuje na změnu faktorů, které vedou lidi k emigraci: počet žadatelů o azyl ze Salvadoru, Guatemaly a Hondurasu se zvýšil z 8 052 osob v roce 2010 na 56 097 osob v roce 2015. To je 597% nárůst během 5 let.[2]

Počet lidí, kteří prchají ze zemí Severního trojúhelníku, je v současné době na úrovni, která byla naposledy zaznamenaná během ozbrojených konfliktů v 80. letech. Zoufalá situace se navíc odráží v demografii - prchá více žen, mladých lidí a dětí (samostatně nebo s celou rodinou) a LGBT lidí, kteří jsou ve velkém ohrožení.

Změny v přístupu k imigraci v Severní Americe měly velký dopad na lidi, kteří prchali na sever. Jedna z nejdramatičtějších změn se týká deportací. Většina lidí ze Střední Ameriky je deportována zpět do zemí svého původu z Mexika, tedy ještě před tím než se vůbec dostanou na území USA.

Neochota vlád zemí Severního trojúhelníku připustit, jak velký vliv má  násilí na nárůst emigrace má jeden velký důsledek:  násilné návraty. Deportace zpět do zemí Severního trojúhelníku sice existuje tak dlouho, co existuje i migrace, ale lidé, kteří jsou násilně vráceni poté, co utíkali před násilím, čelí mnohem většímu nebezpečí než ti, kteří prchají z ekonomických důvodů. V květnu 2016 vydala Meziamerická komise pro lidská práva opatření, ve kterém vyzývala USA, aby zastavily jakékoli snahy o deportaci salvadorské ženy a její dcery, protože jejich životy by tak byly ohroženy.[3] Žena a její dcera žádaly o azyl v USA a tvrdily, že jsou oběti znásilnění a hrozí jim násilí ze strany  gangů. Jejich žádost byla zamítnuta.

Amnesty International dělala ve všech třech zemích vlastní výzkum, ze kterého vyplynulo následující: snaha vlád ochránit svoje navrácené občany končí v momentě, kdy tito lidé opustí přijímací středisko, neexistují žádné efektivní mechanismy ochrany. V důsledku toho jsou ti, kteří se navrátí do své země,  v mnohem větším ohrožení. V mnoha  zemích se vlády spoléhají na organizace zřízené občanskou společností,  které mají zajistit základní pomoc, kterou deportovaní potřebují.



[1] Viz Úřad OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC), Global Study on Homicide 2013: Trends, Contexts, Data, 10 April 2014, s. 126 dostupné na www.unodc.org/documents/gsh/pdfs/2014_GLOBAL_HOMICIDE_BOOK_web.pdf; Honduras’ Police Statistics System (SEPOL), Histórico Anual de Homicidios, September 2016, dostupné na https://www.sepol.hn/artisistem/images/sepol-images/files/Estadistica%20Cantidad%20Septiembre%202016.pdf, and Histórico Tasas de Homicidios, September 2016, dostupné na https://www.sepol.hn/artisistem/images/sepol-images/files/Estadistica%20tasas%20Septiembre%202016.pdf. Ačkoli SEPOL uvádí stejný počet vražd v roce 2012 jako UNODC (7 172 vražd), míra vražd byla nižší (85,53 na 100 000 obyvatel) oproti datům, která naměřil UNODC (90,4 na 100 000 obyvatel).

[2] UNHCR, Population Statistics, Asylum-Seekers, dostupné na: popstats.unhcr.org/en/asylum_seekers. 

[3] Meziamerická komise pro lidská práva, Rezoluce 30/2016, Preventivní opatření č. 297-16, Záležitost E.G.S. a A.E.S.G, týkající se USA, 11. května 2016, www.oas.org/es/cidh/decisiones/pdf/2016/MC297-16-Es.pdf.  

Podobné příběhy

15.2.2018

Teodora Vasquézová z El Salvadoru je na svobodě!

Měla být ve vězení 30 let, po 11 je volná. Bojovali jsme za ni při Maratonu psaní dopisů 2015.


Tyto webové stránka používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více... Díky za upozornění...