Dotované jídlo významně ovlivňuje školní docházku, do programu se však nezapojují všechny kraje

Nová analýza „Obědy zdarma v předškolním a školním vzdělávání“ ukázala, že téměř tři čtvrtiny dotázaných ředitelů mateřských a základních škol vidí pozitivní dopady dotovaného stravného. Zároveň má tento typ dotací zcela mimořádnou podporu veřejnosti. Analýzu pro Nadaci OSF vypracovala agentura MEDIAN.
Hrazení stravného a dalších nákladů je jednou ze základních překážek docházky dětí z chudých rodin a sociálně vyloučených lokalit do mateřských škol. Dostatečné předškolní vzdělávání přitom prokazatelně pozitivně ovlivňuje výsledky dalšího vzdělávání a úspěch na pracovním trhu. V České republice není tato problematika nijak systémově řešena, podporu však nabízejí dva dotační programy – jeden spadá pod MPSV a druhý pod MŠMT. 
„Překvapilo nás, že program MPSV není plošně využíván, a zjistili jsme, že mezi výzvou programu a pomocí pro konkrétní dítě je řada aktérů, kteří mohou zapojení bránit. Okolo čerpání prostředků pro financování stravného navíc koluje spousta mýtů. Těší nás, že je kraje i ředitelé oslovení v rámci analýzy jednoznačně vyvracejí,“ vysvětlila Lucie Plešková z Nadace OSF, kde se včasné péči a přístupem romských dětí k předškolnímu vzdělávání věnují už od 90. let.

Podle oslovených ředitelů mateřských a základních škol jsou přitom některé pozitivní dopady dotací nepopiratelné. Podle více než poloviny ředitelů MŠ se díky nim zlepšila docházka dětí z chudých rodin i jejich výsledky, většina sleduje lepší socializaci žáků a podle 40 % se zlepšily výsledky.

Většinová je i podpora veřejnosti. „Obědy zdarma by v nějaké formě měly existovat podle 86 % lidí. Jejich postoj se ale liší v tom, zda by obědy poskytovali jen dětem z nejchudších či podprůměrně příjmových rodin, zda by kromě chudoby měla být posuzována i rodinná situace jako samoživitelství nebo by měly být poskytovány všem dětem bez rozdílu. Každopádně se potvrzuje, že z opatření sociálního začleňování mívají velkou podporu ty, které se týkají dětí,“ říká sociolog společnosti MEDIAN Daniel Prokop.

Z analýzy také vyplývá, že oslovení zástupci škol a krajů, které se již zapojily, nevidí žádnou mimořádnou zátěž s čerpáním spojenou, ačkoli právě náročnost agendy je jedním z nejčastějších argumentů, proč se kraje do programu nechtějí zapojit. Například v Libereckém kraji celou agendu zvládá metodička školního stravování v rámci svého běžného úvazku. Problém v implementaci opatření představují obavy ředitelů základních a mateřských škol ze stigmatizace dětí, které se obává 34 % z nich.

„Přínos podpory obědů do škol je pro nás jednoznačný. Děti z cílových skupin nejsou vyčleněné z kolektivu. Navíc je program nastaven tak, že je opravdu těžko zneužitelný. Potřebné dítě prostě dostane najíst, aniž by to na kohokoli z aktérů kladlo přehnané nároky,“ říká Petr Zábojník, zastupitel Moravskoslezského kraje a místostarosta městského obvodu Ostrava Poruba, kde již mají s dotacemi zkušenosti.

„Pozitivní dopady ve zvýšení docházky a lepším začlenění naše analýza potvrzuje. To, zda program dostane do školek další děti z chudých rodin, které do ní dosud vůbec nechodily, ale závisí i na informovanosti a další práci s rodinami,“ říká socioložka Lea Michalová z MEDIANu. „Překážkou může být i postoj ředitelů mateřských škol, kteří by ve 2/3 při přetlaku žadatelů o místo v MŠ zohledňovali i pracovní aktivitu rodičů. Tento přístup by mohl omezit přístup ke vzdělávání právě dětem z chudých rodin, na které může mít největší pozitivní dopad,“ doplňuje Michalová.

Zdroj: www.osf.cz

Podobné příběhy

20.9.2018

Španělsko: Vláda musí zastavit vývoz zbraní Saúdské Arábii, jinak riskuje spoluvinu na válečných zločinech v Jemenu

Španělská vláda se připravuje na závažné rozhodnutí o tom, zda pozastaví přepravu zbraní a vojenského materiálu do Saúdské Arábie.


1.6.2018

ÚTĚK Z ERITREY


3.10.2017

Nová studie OECD Starting Strong V k přechodům dětí z předškolního do základního vzdělávání


20.3.2018

Už neplatí, že na inkluzi nejsou peníze. Chybí ale asistenti a podpora pro učitele, říká Klára Laurenčíková

„Rodiče by neměli slyšet od školy, že na podpůrná opatření pro jejich dítě nemá peníze. To už neplatí,“ říká předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání Klára Laurenčíková. Větším problémem je nedostatek asistentů a dalších specialistů. Učitelé by uvítali menší počet dětí ve třídách a větší metodickou podporu.


Tyto webové stránka používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více... Díky za upozornění...