Polsko musí skončit s tvrdými zásahy proti pokojným protestům

Polská vláda praktikuje tvrdá opatření proti pokojným demonstrantům. Snaží se je odradit od dalších protestů.

Nová výzkumná zpráva Amnesty International V ulicích na obranu lidských práv dokumentuje, jak úřední činitelé používají techniky jako je dohled, obtěžování nebo stíhání, aby zabránili masovým protestům. Od roku 2016 vyrazily do ulic tisíce lidí, aby pokojně protestovaly proti represivní legislativě, za práva žen nebo proti novelám zákonů o soudnictví ohrožujícím lidská práva.

„Vzhledem k tomu, že polská vláda nadále zpřísňuje kontrolu nad soudnictvím, lidový odpor stále roste. Ale vláda dělá vše, co může, aby protesty zablokovala. Policie monitoruje, obtěžuje a dokonce trestá protestující jen proto, že se rozhodli vyjádřit svůj postoj. OSN i EU uznaly, že prezidentské veto legislativy, která by zničila nezávislost soudnictví, přišlo z velké části díky masovým protestům. Teď tihle demonstranti potřebují podporu mezinárodní komunity, aby mohli pokračovat ve své aktivitě," upozornila Barbora Černušáková, výzkumnice Amnesty International pro Polsko.

Zastrašování 

V červenci 2017 se tisíce demonstrantů ve více než 50 městech v Polsku připojilo k protestům proti vládním návrhům, které ohrožovaly nezávislost soudnictví. Vláda reagovala tím, že na pokojné demonstranty aplikovala řadu policejních opatření, která jim kladla překážky a porušovala jejich právo na svobodu projevu a shromažďování.

Policisté instalovali kovové ploty, aby protestující zůstali daleko z dohledu parlamentních budov ve Varšavě. Stovky policejních důstojníků denně hlídaly oblast a používali různé techniky k tomu, aby lidem fyzicky zabránili protestovat. Nehledě na náhodné kolemjdoucí praktikovali tzv. „kettling" – kordony v ulicích, které fyzicky i slovně zastrašují demonstranty.

V noci 18. července žena jménem Klementyna fotila demonstranty na jedné z ulic. Amnesty řekla, že ji policisti fyzicky napadli: „Jen jsem tam stála. A jeden policista mě bez varování popadnul a tlačil mě ke sloupu dopravní značky. Pak mě uhodil do tváře. Nebránila jsem se... Potom přišli další policisté, úplně zablokovali ulici a použitím kettlingu mě tam drželi." Policie následně řekla médiím, že Klementyna nemá žádné důkazy o tom, že došlo z jejich strany ke zneužití síly. 

Zvýhodňování určitých protestů

Kromě přehnaně přísné policejní taktiky, přináší nové zákony další nepřiměřená omezení práva na pokojné shromažďování. V prosinci 2016 přijal polský parlament restriktivní zákon o shromážděních, který upřednostňuje "cyklické demonstrace", což jsou demonstrace organizované stejnými lidmi na stejném místě několikrát do roka. Během roku 2017 vláda upřednostnila třeba provládní shromáždění připomínající každý měsíc havárii letadla ve Smolensku z roku 2010, při které zemřel tehdejší prezident Lech Kaczynský a dalších 95 lidí. Bylo to na úkor žádostí o jiná pokojná shromáždění, což je přímé narušování mezinárodních lidskoprávních zákonů.

Navzdory zákazům lidé dál svolávali kontrademonstrace každý měsíc. Desítky protestujících pak stíhali za trestné činy, jako je "zásah do legálního shromáždění" nebo "zlomyslné zasahování do náboženského aktu", protože měsíční provládní shromáždění byla charakterizována jako náboženské průvody.

Atmosféra strachu 

Protestující v Polsku čelí dalším významným překážkám, které brání tomu, aby bylo jejich výhrady proti omezujícím zákonům vidět a slyšet. Vedle omezování pokojných protestů fyzicky, nechávají úřady demonstranty sledovat, včetně domovních prohlídek. Mnoho z nich čelí obvinění a stíhání.

Polská vláda se snaží zastrašit ty, kteří chtějí pokojně protestovat - jeden vysokoškolák byl obviněn z "omezování svobody sdělovacích prostředků" za to, že hlasitě protestoval poblíž novináře, který vysílal v prosinci 2016 z veřejného prostranství. „Snaží se nás vyděsit, abychom dál neprotestovali," řekl Amnesty.

„To, že jsou pokojní demonstranti kriminalizovaní kvůli uplatňování svých práv na svobodu projevu a pokojné shromáždění, vykresluje temný obraz dnešního Polska. Tato malicherná a mstivá obvinění jsou odrazem zmenšujícího se prostoru pro občanskou společnost a měla by okamžitě přestat, "uzavřela Barbora Černušáková.

Pozadí 

Po vetování kontroverzních parlamentních návrhů na reformu soudnictví, předložil polský prezident na konci září 2017 vlastní návrhy. Protesty by se mohly kdykoli obnovit poté, co se tyto návrhy - které nadále vyvolávají obavy ohledně právního státu a nezávislosti soudnictví - objeví  na agendě jednání parlamentu.

V ulicích na obranu lidských práv_výzkumná zpráva_ENG

Podobné příběhy

3.10.2016

Nebezpečný krok zpět pro ženy a dívky v Polsku

V Polsku se projednává nová legislativa, která má již tak přísné zákony ohledně potratů ještě více radikalizovat. Ženám a dívkám hrozí téměř naprostá ztráta možnosti potrat podstoupit. Značná trestní odpovědnost hrozí i lékařům a dalším zdravotníkům.