Děti si individuálním vzděláváním povinnou mateřskou školu nenahrazují

Individuální vzdělávání nenahrazuje povinný poslední rok předškolního vzdělávání, a to ani u dětí žijících v prostředí sociálně vyloučených lokalit. Pro samotné mateřské školy je přechod na povinné předškolní vzdělání nicméně velmi náročný. Vyplývá to z dotazníkového šetření, které v září a říjnu 2017 provedl Člověk v tísni ve spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování Úřadu vlády a dalšími partnery. Během výzkumu bylo osloveno 96 mateřských škol a 26 školských odborů příslušných měst v 11 krajích Česka.

Od září 2017 platí pro rodiče nově povinnost přihlásit své dítě do posledního ročníku předškolní přípravy. Člověk v tísni ve spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování Úřadu vlády a dalšími partnery zjišťovaly, co tato změna přinesla v prvních měsících platnosti ve vztahu k dětem ze sociálně znevýhodněného prostředí. 

„V rámci našeho výzkumu jsme především zjišťovali, zda na rodiče těchto dětí není vyvíjen tlak zvolit namísto standardní docházky do mateřské školy individuální vzdělávání doma. Jsme rádi, že se tak neděje,“ uvedla Radka Soukupová z Agentury pro sociální začleňování. „Oslovili jsme 96 mateřských škol a z celkového počtu 4 000 dětí využilo institutu individuálního vzdělávání 58. Když už bylo povinné vzdělávání zavedeno, tak by mělo podpořit děti, které mateřskou školu doposud nenavštěvovaly,“ dodala.

Mnoho nejasností, málo podpory

Rodiny dětí, které se k zápisu nedostavily, byly oslovovány různými způsoby. Nejčastěji se mateřské školy spolehly na zřizovatele, někde samy oslovily rodiče nebo kontaktovaly orgány sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Z výsledků šetření také vyplynulo, že v procesu dohledávání těchto dětí panuje nejasnost rolí jednotlivých subjektů. Jako velký problém se také ukazuje deficit informovanosti rodičů, ale i mateřských škol a měst.

Mezi největší změny, které mateřské školy musely promítnout do školních řádů, patřila povinnost omlouvání absencí a dodržování doby povinné docházky. Stanovování a vymáhání této povinnosti se v přístupu jednotlivých mateřských škol výrazně liší z důvodu chybějícího stanovení jednotného postupu. Samy školky zmiňovaly právě řešení absencí (spolu s hrazením stravného – resp. dluhy na stravném) jako největší očekávané problémy související se zavedením povinné docházky. 

Více než polovina mateřských škol považuje agendu související se zaváděním povinného předškolního vzdělávání za náročnou. Provedený výzkum zároveň ukázal, že proces zavádění novinek je pro mateřské školy jednodušší, pokud existuje dobrá spolupráce s jejich zřizovatelem. Oslovené mateřské školy také ocenily využívání městských informačních systémů (například Liberec, Ostrava). Především v menších městech si školky také pochvalovaly zapojení OSPOD.

„Nová role mateřských škol s sebou pochopitelně nese prvotní obtíže a bylo by potřeba mateřským školám a celému procesu pomoci - od metodické podpory školek až po lepší informovanost rodičů. Celkově by si zavádění povinné předškolní docházky zasloužilo více podpory Ministerstva školství“, dodává Zuzana Ramajzlová z Člověka v tísni.

Mezi základní doporučení, která lze pro letošní rok poskytnout, podle ní patří zajištění informovanosti rodičů o povinném předškolním vzdělávání, jasnější metodické pokyny a vyjasnění rolí jednotlivých subjektů.

Zdroj: Člověk v tísni

Podobné příběhy

13.11.2017

Společné vzdělávání: 10 let po mezinárodní ostudě zkouší Česká republika nový model

Před 10 lety slyšelo Česko od Evropského soudu pro lidská práva, že diskriminuje Romy ve vzdělávání.