EVROPSKÁ UNIE

Tváří v tvář nejhorší vysídlovací krizi za celé generace se Evropská unie (EU), nejbohatší politický blok na světě, aktivně snaží zabránit žadatelům o azyl a uprchlíkům v přístupu na své území. V souladu s tím, co získalo přezdívku „evropská pevnostní politika“, staví EU ploty na svých hranicích, rozmísťuje stále větší počty pohraničních stráží a uzavírá dohody se sousedními zeměmi, aby udržela lidi mimo své hranice.

Již více než jedno desetiletí je stanovisko EU takové, že brání lidem v příjezdu po moři nebo souši, vrací je zpět a pokouší se uzavřít cesty, což má často za následek vážné porušování lidských práv a ohrožování lidských životů. Během posledních deseti let začal stoupat počet osob, které ve snaze dostat se do Evropy opouštějí severní Afriku lodí. Jedná se především o osoby, které prchaly z Libye s cílem dosáhnout Itálie. Organizovaní pašeráci lidí často nahání velké počty uprchlíků a migrantů na lodě, které nejsou způsobilé k plavbě a jsou bez příslušného bezpečnostního vybavení, bez zásob jídla nebo vody a někdy i bez dostatečného množství paliva. Zatímco se tisíce lidí skutečně dostaly do Itálie, tisíce dalších přišly na moři o život.[139] V říjnu 2013 zahájila Itálie po veřejném pobouření nad vraky lodí u ostrova Lampedusa, ve kterých utonuly stovky lidí – včetně mnoha dětí, vyhledávací a záchrannou operaci nazvanou Mare Nostrum. Koncem roku 2014 se Itálie a EU rozhodly Mare Nostrum ukončit. EU ho nahradila operací mnohem menšího rozsahu nazvanou Triton. Operace Triton se zaměřuje více na ostrahu hranic hned u pevniny než na záchranu lidských životů na otevřeném moři a má méně zdrojů než měla Mare Nostrum. Následkem toho připadlo hledání a záchrana osob většinou pobřežním hlídkám a obchodním lodím. Výsledek byl katastrofální a tisíce dalších lidí utonuly.[140]

Když v polovině dubna 2015 zemřelo v řadě incidentů u libyjských břehů přes jediný víkend více než 1 000 uprchlíků a migrantů, dohodli se vedoucí představitelé EU konečně na rozšíření operace Triton a řada zemí, včetně UK a Německa, poslala do oblasti další námořní plavidla. Výsledky byly pozitivní: podle Mezinárodní organizace pro migraci se úmrtnost podél centrální středomořské cesty snížila o 9% v porovnání s rokem 2014.[141]

Více než 1 milion uprchlíků a migrantů se v roce 2015 dostal do Evropy po moři. 4 000 jich bohužel utonulo.

Mezinárodní organizace pro migraci [142]

V silném protikladu k akcím vlád EU se tisíce jednotlivých dobrovolníků snažily pomáhat uprchlíkům a migrantům, kteří připlouvali po moři. Společně s nevládními organizacemi zachraňovali dobrovolníci životy, nabízeli potraviny a přístřeší a poskytovali podporu, ve které státy EU selhaly nebo kterou odmítly poskytnout.

Převážná většina lidí, která se pokoušela dostat do Evropy po moři, přicházela v roce 2015 ze zemí, ve kterých dochází k ozbrojeným konfliktům, jako je např. Sýrie, nebo k systémovému porušování lidských práv, jako je např. Eritrea.[143] Středomoří je pouze jednou z cest, které uprchlíci a žadatelé o azyl používají ve snaze dostat se do Evropy. Od vypuknutí syrské krize se pokusily stovky tisíc uprchlíků a žadatelů o azyl dosáhnout hranice EU různými způsoby, včetně cesty po souši přes Turecko do Bulharska nebo přes Turecko a Egejské moře do Řecka.

V roce 2015 podniklo zhruba 800 000 lidí, převážně uprchlíků, kteří prchali před konfliktem nebo persekucí v Sýrii, Afganistánu, Eritrei, Somálsku a Iráku, nebezpečný přechod z Turecka do Řecka.[144] Vzhledem k logistickým a humanitárním problémům, jež představuje tak velký počet příchozích, se již tak slabý řecký přijímací systém zhroutil – stovky tisíc uprchlíků a žadatelů o azyl opustily zemi a pokračovaly přes balkánské státy, většinou s cílem dostat se do Německa.

Balkánské země střídavě uzavíraly a naopak otevíraly své hranice, kdy jednoduše nechaly uprchlíky a žadatele o azyl projít. Pohraniční stráže používaly slzný plyn a obušky k zahnání davů. Tisíce lidí bylo nuceno protloukat se v mrazivých podmínkách, jelikož správní orgány odmítaly podél trasy zajistit přístřešky. Zapojit se do panevropských řešení uprchlické krize odmítalo v první řadě Maďarsko. Jakmile spatřilo na začátku roku prudký nárůst přijíždějících uprchlíků a žadatelů o azyl, obrátilo se zády ke společným snahám a rozhodlo se k blokaci. Podél svých hranic se Srbskem a Chorvatskem vybudovalo 200 km plotu a přijalo legislativu, která způsobila, že pro uprchlíky a žadatele o azyl přicházející ze Srbska je téměř nemožné o azyl požádat.

UPRCHLÍCI A ŽADATELÉ O AZYL V ZEMÍCH EU

V roce 2014 žádalo o azyl v EU na 563 000 lidí. Tento počet se v roce 2015 téměř zdvojnásobil na 1,26 milionů. Nárůst lze přisoudit vyšším počtům žadatelů ze Sýrie, Afganistánu a Iráku přicházejících do Evropy.[145]

Populace EU přesahuje 510 milionů lidí.[146] Počet obyvatel Libanonu byl v roce 2013 přibližně 4,5 milionu, přesto země hostí aktuálně 1,5 milionu uprchlíků, zejména ze Sýrie.

Tváří v tvář stovkám tisíců žadatelů o azyl a uprchlíků, kteří podnikají riskantní cesty ve snaze dostat se do bezpečí, se EU a jejím členským státům nepodařilo přijít s logickou, humánní reakcí, která by byla v souladu se základními lidskými právy. Pouze Německo reagovalo úměrně rozsahu výzvy. Evropští vedoucí představitelé se drtivě rozhodli naslouchat hlasitému protiimigračnímu smýšlení a znepokojením, způsobených strachem ze ztráty národní suverenity a bezpečnostními hrozbami. V důsledku toho byla jedinou politikou, se kterou mohli souhlasit, opatření vedoucí k posílení „Pevnosti Evropa”.

Vedoucí představitelé EU rovněž totálně selhali v pochopení problému, proč jsou lidé nuceni vydávat se na tak strašné cesty. Aby mohli uprchlíci požádat o azyl v zemích EU, musí se nejprve do Evropy dostat. V současné době však neexistují téměř žádné legální a bezpečné cesty, jak to mohou učinit. Místo zajištění většího množství legálních a bezpečných způsobů pro ty nejzranitelnější však vyjednávají evropské státy se zeměmi jako je Libye či Súdán, aby omezily proud lidí mířících do Evropy, což je však bohužel doprovázeno hrubým porušováním lidských práv. Konkrétním příkladem je např. nešťastná a protiprávní dohoda mezi EU a Tureckem.  Výsledkem je, že dochází k výraznému omezení lidí přicházejících do Evropy, lidská cena a utrpení za to jsou však ignorovány.

[139] Gabriele Del Grande, Blog Pevnostní Evropa, http://fortresseurope.blogspot.fr/p/la-strage.html

[140] Amnesty International, Globální uprchlická krize: Konspirace zanedbaného (Index: POL 40/1796/2015), k dispozici na: https://www.amnesty.org/en/documents/pol40/1796/2015/en/  

[141] Mezinárodní organizace pro migraci, v roce 2015 zemřelo více než 3 770 migrantů při pokusu přeplout Středozemní moře do Evropy, 31. prosince 2015: https://www.iom.int/news/over-3770-migrants-have-died-trying-cross-mediterranean-europe-2015

[142] Data k dispozici na: https://missingmigrants.iom.int/mediterranean; IOM, Příjezdy neregulérních migrantů, uprchlíků do Evropy dovršil v roce 2015 jeden milion, 22. prosince 2015, k dispozici na: www.iom.int/news/irregular-migrant-refugee-arrivals-europe-top-one-million-2015-iom

[143] UNHCR, Rychlá reakce uprchlíků/migrantů - Středomoří: http://data.unhcr.org/mediterranean/regional.php

[144] UNHCR, více než milion příchozích po moři se v roce 2015 dostalo do Evropy, 30. prosince 2015: http://www.unhcr.org/uk/news/latest/2015/12/5683d0b56/million-sea-arrivals-reach-europe-2015.html

[145] Azylová statistika Eurostatu, data vypsaná 2. března 2016 a 20. dubna 2016: http://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Asylum_statistics.

[146] Statistika Eurostatu Populace a populační změna, data vypsaná v červnu 2016: http://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Population_and_population_change_statistics  

Podobné příběhy

12.12.2017

Libye: evropské vlády nesou spoluvinu na otřesném zacházení s uprchlíky a migranty

Evropské vlády se vědomě podílejí na týrání a zneužívání desítek tisíc uprchlíků a migrantů, kteří jsou v Libyi zadržováni tamními imigračními úřady v otřesných podmínkách.


25.3.2017

Uprchlíci uvěznění v Řecku potřebují funkční plán

Ostudný postoj Evropy ke globální uprchlické krizi vejde do dějin jako skvrna na našem kolektivním svědomí. Stejně jako špatné zacházení se zvládnutelným počtem lidí hledajících ochranu na jejích hranicích.


14.2.2017

EU: Lidskoprávní cena za dohodu s Tureckem je příliš vysoká na to, aby byla kopírována v dalších zemích

Dohoda mezi EU a Tureckem o uprchlících zanechala tisíce uprchlíků a migrantů v příšerných a nebezpečných životních podmínkách.


22.2.2017

Politika „démonizace“ rozděluje a přináší strach

Amnesty International vydala výroční zprávu Stav lidských práv ve světě v roce 2016.