Klára Laurenčíková: Rodiče mají mít možnost se rozhodnout, kam dítě dají

Ředitelé a učitelé základních škol se na inkluzi dívají střízlivě. Vítají větší přísun peněz, ale stále nemají dostatečnou metodickou oporu. To potvrzuje i předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání Klára Laurenčíková, která se společnému vzdělávání věnuje řadu let.

Z některých výroků politiků by šlo usoudit, že inkluzi podporuje minimum učitelů, protože jde o záležitost časově náročnou, drahou a administrativně vyčerpávající. Co prokázal výzkum, který jste si zadali společně se školskými odbory? 

Naštěstí ukázal trochu jiné závěry, například to, že 72 procent ředitelů za hlavní brzdu inkluze už nepovažuje nedostatek finančních prostředků, přestože ještě před deseti lety to bylo právě obráceně. Z analýz ministerstva školství vyplývalo, že ředitelé označí za hlavní problém inkluze nedostatek peněz na podpůrná opatření.  To se nepotvrdilo.

A neoznačují za něj myšlenku inkluze jako takovou? 

Ne, protože s inkluzí mají dlouholeté zkušenosti. Právo na společné vzdělávání všem dětem bez rozdílu přiznal školský zákon už před 14 lety. My nyní pouze doháníme dluh vůči žákům, rodičům a učitelům, neboť ve školách přibývají děti s různými potřebami, ale na jejich zajištění ve školách nebyly peníze. To se nyní mění, což je dobře. Velká část učitelů a ředitelů začíná chápat, že změna jim přinesla zejména větší podporu pro práci, kterou už dříve zcela běžně vykonávali. Nenaplnily se hrozby, že se do nepřipravených škol přelije obrovské množství různě středně a těžce postižených dětí. Naopak se ukázalo, že ve třídách je velmi obdobné složení dětí jako před účinností novely.

Takže kromě jejich garantované podpory nic zásadního nepřinesla? 

My bychom si samozřejmě přáli, aby třídy byly ještě pestřejší a aby i děti, které potřebují intenzivnější podporu, ji ve školách nacházely. Rodiče by za všech okolností měli mít možnost svobodně se rozhodnout, zda své dítě pošlou do běžné spádové, nebo do speciální školy. Nesmějí mít jedinou vynucenou volbu jako v minulých letech, kdy pro své dítě s těžším handicapem marně hledali školu blízko svého bydliště, přičemž slýchali jediný argument: Nemáme pro zajištění potřeb vašeho dítěte podmínky, musíte jít jinam.

Která z podpůrných opatření oceňují učitelé nejvíc? 

Spolupráci s asistenty pedagoga a častější přítomnost speciálních pedagogů a psychologů přímo na půdě školy. Stále volají po kontaktech s externími odborníky, neboť evidujeme velký nedostatek expertů na rodinnou a dětskou psychoterapii, pedopsychiatrů. Nedostatečná je také spolupráce škol se sociálními službami, jejichž pracovníci by chodili přímo do rodin, kde vyrůstají sociálně znevýhodněné děti.

Ministr školství v demisi Robert Plaga uvedl, že inkluze bude podrobena obsahové a finanční revizi, šéf školského sněmovního výboru Václav Klaus ml. předloží vlastní novelu zákona, která bude možná směřovat k posílení speciálních a praktických škol. Co po této stránce očekáváte vy? 

Doufám, že pro všechny osvícené lidi přichází v úvahu jen vstřícnost vůči učitelům a jejich požadavkům například na snížení administrativy spojené s inkluzí. Ta je skutečně velmi vysoká a neúměrně zatěžuje management škol. Také potřebujeme zlepšit metodickou podporu učitelů, aby byli schopni individuálně pracovat s žáky a jejich motivací.

Zdroj: Deník.cz

Podobné příběhy

25.9.2019

Víceletá gymnázia přispívají k nerovnosti ve společnosti. Jejich rušení je znovu na stole

Stejně nadané děti nemají v českém vzdělávacím systému stejnou pozici. Začíná to už tím, jestli projdou mateřskou školou. Hlavním sítem projdou žáci na základní škole.


7.12.2018

Je absurdní chtít od všech dětí stejný výkon, inkluze je přínosná, říká Laurenčíková


22.3.2019

Proč mají kluci horší známky? „České školství přeje hodným holčičkám“

Systém klasického známkování ve školách je velmi rizikový. Chlapci potřebují jiný styl výuky, a proto se do známek promítají i osobní postoje učitelů, říká v Duelu odbornice na vzdělávání Klára Laurenčíková. Hodnotí tak výsledky výzkumu, který ukázal, že chlapci dostávají na základních školách horší známky než dívky, přestože znalosti mají stejné.


28.3.2019

Děti vystavené dlouhodobému stresu propadávají vzdělávacím systémem. Učitelé neumějí pomoci. Chce to řešit reforma

Čeští žáci ve srovnání s vrstevníky ze zemí OECD zažívají nejmenší pocit sounáležitosti se školou a spolužáky. Duševní zdraví dětí a pohoda ve škole je ale základ, bez něhož je proces učení silně narušený. Jak podpořit dobrou psychickou kondici žáků?


Tyto webové stránka používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více... Díky za upozornění...