Má mylné informace, kritizují Zemanovy výroky ve Sněmovně zastánci inkluze

Prezident Miloš Zeman ve středu ve Sněmovně kritizoval inkluzi, tedy společné vzdělávání žáků se speciálními potřebami, kvůli vysokým nákladům. Mimo jiné zmínil, že podle metodiky ministerstva školství mají být postižené děti od ostatních odděleny paravanem. Nic takového ale v metodice resortu není.

„V metodických pokynech ministerstva školství k inkluzi jsem našel větu, že postižené dítě spolu se svým pedagogickým asistentem má být od ostatních dětí odděleno paravanem. Nemám pocit, že paravan by byl vhodným nástrojem socializace inkludovaných dětí, hrozí jim naopak šikana,“ řekl prezident ve Sněmovně.

Jak ale zjistila redakce iDNES.cz, žádná taková věta se v metodických pokynech ministerstva školství nenachází.

Zeman čerpal nejspíš z Parlamentních listů. Jiří Daněk, bývalý člen Strany práv občanů, která Zemana otevřeně podporuje, totiž ve článku uvedl, že se mu o použití paravanu zmínil nejmenovaný speciální pedagog, u kterého byl na školení. Ten mu prý řekl, že postižené děti mají nárok na oddělení od ostatních spolužáků paravanem. 

Paravan je výmysl, shodující se odborníci

Redakce iDNES.cz kontaktovala mluvčího prezidenta Jiřího Ovčáčka a zeptala se jej na zdroj prezidentových výroků. Mluvčí ovšem na dotazy neodpověděl.

„O ničem takovém jsem nikdy neslyšel, vím, že paravan se nachází v katalogu podpůrných opatření, tak měl pan prezident zkreslenou informaci,“ sdělil předseda Asociace speciálních pedagogů Martin Odehnal. Tedy pedagog takovou pomůcku může koupit jen v případě, že mu to doporučí poradna, která rozhoduje o podpůrných opatřeních pro jednotlivé žáky. A o podobném metodickém opatření neslyšel ani prezident spolku Pedagogická komora Radek Sárközi.

„Cílem ministerstva školství je takové nastavení financování společného vzdělávání, aby byla podpůrná opatření co nejefektivnější. Prvním dílčím krokem k optimalizaci nákladů je novela vyhlášky 27,“ sdělil iDNES.cz ministr školství Robert Plaga. Vyhláška se týká právě podpůrných opatření.

Podle předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání Kláry Laurenčíkové se paravány používají jen v případech těžší formy autismu. „Ve speciálních školách mívají děti s autismem oddělená pracovní místa v rámci systému strukturovaného učení. To je standardní vybavení pro takto postižené děti. Rozhodně se ale nevyužívá u dětí s jinými druhy postižení. To je stejné jako kdyby někdo tvrdil, že všichni lidé s postižením nebo chronickým onemocněním musejí komunikovat pomocí znakového jazyka,“ okomentovala prezidentova slova.

Otázka čtyř miliard

Zeman dál kritizoval náklady na inkluzi, které představují čtyři miliardy korun. „Dovoluji si připomenout, že například krajům chybí čtyři miliardy korun na opravy silnic druhé a třetí třídy, což je bezpochyby investiční výdaj. Je inkluze investicí – například investicí do lidí? Dovolím si o tom pochybovat,“ uvedl ve Sněmovně Zeman. 

„Nemyslím si, že by se měly jakékoliv prostředky na inkluzi šetřit, ale měly by být využity účelně, šly by využít stokrát efektivněji. Pokud se do stávajícího systému nalijí další miliardy, zmizí v kanálu, aniž by čemukoliv prospěly,“ dodal Odehnal.

„Co pan prezident nepřesně označuje za náklady na inkluzi, jsou ve skutečnosti náklady na všechna podpůrná opatření pro všechny děti, žáky a studenty s handicapem od mateřských po vyšší odborné školy, a to jak v běžných, tak i speciálních školách,“ uvedla Laurenčíková. Podle ní se jedná o částku, která zahrnuje náklady na podpůrná opatření pro děti s postižením jak v běžných, tak ve speciálních školách.

„Pokud si pan prezident myslí, že je dobré nevidomému žákovi nezaplatit elektronickou lupu nebo žákovi na vozíku schodolez, aby se ušetřilo, je to jeho názor, na který má jistě právo. Nicméně civilizované společnosti podporují své spoluobčany, kteří mají nějaký handicap, zejména pak zranitelné skupiny, kterými jsou děti a senioři,“ dodala.

Zeman dále zmínil, že ve speciálních třídách či školách je počet žáků s mentálním postiženým na učitele dvojnásobně nižší než v normálních třídách.

„Takto paušálně to říci nejde, nicméně počty dětí ve speciálních školách a třídách jsou nižší, tyto školy dostávají vyšší prostředky na to, aby mohly fungovat i s menšími počty dětí. V běžných městských školách jsou počty žáků ve třídě vyšší, v malotřídních školách bývají podobné jako ve speciálních školách,“ okomentovala Laurenčíková.

Zeman patří k dlouhodobým kritikům inkluze. Její zavedení považoval za předčasné, v poslední době kritizuje především náklady na společné vzdělávání.

Zdroj: iDNES.cz

 

Podobné příběhy

7.12.2018

Je absurdní chtít od všech dětí stejný výkon, inkluze je přínosná, říká Laurenčíková


30.10.2018

Zeman potřebuje oporu okolí, dětem ve školách ji však upírá, diví se pracovník nadace

Inkluze v českém školství dávno probíhá, novelizací jen zákon dohnal realitu, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Štěpán Drahokoupil z nadace Open Society Fund. Média podle něj rozjela proti inkluzi negativní kampaň, na kterou naskočili politici, kteří chtějí nasbírat laciné body. Trpí tím děti se zvláštními potřebami i jejich rodiče, kteří se bojí reakce okolí.


1.2.2018

Info.cz: Neziskovky kritizují Libyi kvůli migrantům


15.11.2017

Pozastavit inkluzi znamená opět ji hodit na školy, které ji dělaly zadarmo

Roční zkušenost se společným vzděláváním paradoxně sblížila názory odpůrců a zastánců inkluze.


Tyto webové stránka používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více... Díky za upozornění...