Má mylné informace, kritizují Zemanovy výroky ve Sněmovně zastánci inkluze

Prezident Miloš Zeman ve středu ve Sněmovně kritizoval inkluzi, tedy společné vzdělávání žáků se speciálními potřebami, kvůli vysokým nákladům. Mimo jiné zmínil, že podle metodiky ministerstva školství mají být postižené děti od ostatních odděleny paravanem. Nic takového ale v metodice resortu není.

„V metodických pokynech ministerstva školství k inkluzi jsem našel větu, že postižené dítě spolu se svým pedagogickým asistentem má být od ostatních dětí odděleno paravanem. Nemám pocit, že paravan by byl vhodným nástrojem socializace inkludovaných dětí, hrozí jim naopak šikana,“ řekl prezident ve Sněmovně.

Jak ale zjistila redakce iDNES.cz, žádná taková věta se v metodických pokynech ministerstva školství nenachází.

Zeman čerpal nejspíš z Parlamentních listů. Jiří Daněk, bývalý člen Strany práv občanů, která Zemana otevřeně podporuje, totiž ve článku uvedl, že se mu o použití paravanu zmínil nejmenovaný speciální pedagog, u kterého byl na školení. Ten mu prý řekl, že postižené děti mají nárok na oddělení od ostatních spolužáků paravanem. 

Paravan je výmysl, shodující se odborníci

Redakce iDNES.cz kontaktovala mluvčího prezidenta Jiřího Ovčáčka a zeptala se jej na zdroj prezidentových výroků. Mluvčí ovšem na dotazy neodpověděl.

„O ničem takovém jsem nikdy neslyšel, vím, že paravan se nachází v katalogu podpůrných opatření, tak měl pan prezident zkreslenou informaci,“ sdělil předseda Asociace speciálních pedagogů Martin Odehnal. Tedy pedagog takovou pomůcku může koupit jen v případě, že mu to doporučí poradna, která rozhoduje o podpůrných opatřeních pro jednotlivé žáky. A o podobném metodickém opatření neslyšel ani prezident spolku Pedagogická komora Radek Sárközi.

„Cílem ministerstva školství je takové nastavení financování společného vzdělávání, aby byla podpůrná opatření co nejefektivnější. Prvním dílčím krokem k optimalizaci nákladů je novela vyhlášky 27,“ sdělil iDNES.cz ministr školství Robert Plaga. Vyhláška se týká právě podpůrných opatření.

Podle předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání Kláry Laurenčíkové se paravány používají jen v případech těžší formy autismu. „Ve speciálních školách mívají děti s autismem oddělená pracovní místa v rámci systému strukturovaného učení. To je standardní vybavení pro takto postižené děti. Rozhodně se ale nevyužívá u dětí s jinými druhy postižení. To je stejné jako kdyby někdo tvrdil, že všichni lidé s postižením nebo chronickým onemocněním musejí komunikovat pomocí znakového jazyka,“ okomentovala prezidentova slova.

Otázka čtyř miliard

Zeman dál kritizoval náklady na inkluzi, které představují čtyři miliardy korun. „Dovoluji si připomenout, že například krajům chybí čtyři miliardy korun na opravy silnic druhé a třetí třídy, což je bezpochyby investiční výdaj. Je inkluze investicí – například investicí do lidí? Dovolím si o tom pochybovat,“ uvedl ve Sněmovně Zeman. 

„Nemyslím si, že by se měly jakékoliv prostředky na inkluzi šetřit, ale měly by být využity účelně, šly by využít stokrát efektivněji. Pokud se do stávajícího systému nalijí další miliardy, zmizí v kanálu, aniž by čemukoliv prospěly,“ dodal Odehnal.

„Co pan prezident nepřesně označuje za náklady na inkluzi, jsou ve skutečnosti náklady na všechna podpůrná opatření pro všechny děti, žáky a studenty s handicapem od mateřských po vyšší odborné školy, a to jak v běžných, tak i speciálních školách,“ uvedla Laurenčíková. Podle ní se jedná o částku, která zahrnuje náklady na podpůrná opatření pro děti s postižením jak v běžných, tak ve speciálních školách.

„Pokud si pan prezident myslí, že je dobré nevidomému žákovi nezaplatit elektronickou lupu nebo žákovi na vozíku schodolez, aby se ušetřilo, je to jeho názor, na který má jistě právo. Nicméně civilizované společnosti podporují své spoluobčany, kteří mají nějaký handicap, zejména pak zranitelné skupiny, kterými jsou děti a senioři,“ dodala.

Zeman dále zmínil, že ve speciálních třídách či školách je počet žáků s mentálním postiženým na učitele dvojnásobně nižší než v normálních třídách.

„Takto paušálně to říci nejde, nicméně počty dětí ve speciálních školách a třídách jsou nižší, tyto školy dostávají vyšší prostředky na to, aby mohly fungovat i s menšími počty dětí. V běžných městských školách jsou počty žáků ve třídě vyšší, v malotřídních školách bývají podobné jako ve speciálních školách,“ okomentovala Laurenčíková.

Zeman patří k dlouhodobým kritikům inkluze. Její zavedení považoval za předčasné, v poslední době kritizuje především náklady na společné vzdělávání.

Zdroj: iDNES.cz

 

Podobné příběhy

25.6.2020

Maďarsko: Mezníkový rozsudek odmítá diskriminační a neopodstatněná omezení pro nevládní organizace

Soudní dvůr EU shledal, že maďarské právní předpisy o „zahraničním financování“ porušují zákon Evropské unie.


20.5.2020

Lidé žádali spravedlivost pro Marielle

Aktivisté oblečeni v obřích otazníků, s transparenty s nápisy: Kdo nařídil zabít Mariell a proč? prošli ulicemi Ria de Janeira.


9.2.2020

Afghánistán: Uplatňujte zákon o přístupu k informacím!

Afghánská vláda musí respektovat, chránit a naplňovat právo na informace.


12.9.2019

Nikdo se nechová pořád špatně. U problematických dětí je třeba oceňovat i malé pokroky, jinak se zatvrdí, říká psycholog David Čáp

„Inkluze přinesla nějaká negativa – hlavně administrativní zátěž – ale žádné nebezpečné děti do škol nepřivedla,“ tvrdí psycholog David Čáp z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Je podle něj naivní očekávat, že se dítě polepší kritikou, tresty, křikem a nadávkami. „Zejména děti s problematickým chováním je třeba chválit za každou snahu, každé zlepšení. Navíc, když někoho kritizuji, říkám mu sice, co dělá špatně, ale už mu neříkám, jak to má dělat líp.“


Tyto webové stránka používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více... Díky za upozornění...