Migrační aktuality – leden 2020

Novinky z migrace

Přes 19 000 uprchlíků strádá v nelidských podmínkách na ostrově Lesbos

Britský deník The Guardian přináší report z nechvalně známého uprchlického tábora Moria na řeckém ostrově Lesbos. Jeho kapacita je schopna pojmout 3 000 lidí, aktuálně jich zde však v katastrofických podmínkách pobývá kolem 19 000. Na ostrov denně navíc připlouvají další a další čluny, které přivážejí nejčastěji lidi ze Sýrie nebo Afghánistánu. Těm často nezbývá nic jiného, než postavit své stany v olivových hájích, které tábor Moria obklopují. Na sprchu či lékařskou prohlídku vždy čekají několik hodin, někdy až dní. Dle mluvčího UNHCR místní obyvatelé volají o pomoc a větší angažovanost ostatních evropských států.  

Více zde: 

Poslechněte si také rozhovor s českou lékařkou, která na Lesbu pravidelně dobrovolničí:


 

Řecko chce uprchlíky odradit instalací plovoucí bariéry na moři

Řecko plánuje v Egejském moři zavést plovoucí ochranný systém, který má uprchlíkům a migrantům přicházejícím z Turecka zamezit ve vstupu na řecké ostrovy, zejména pak na přelidněný Lesbos.

Dle návrhů má jít o 2,7 kilometrů dlouhou bariéru/síť, která bude 50 centimetrů nad hladinou a v noci bude osvětlena. Pokud se toto řešení ukáže jako efektivní, délka bariéry se zvýší na 15 kilometrů.

Dle UNHCR mělo v minulém roce 85% příchodů do Řecka uprchlickou povahu a plánované opatření ohrozí jejich právo na ochranu a získání azylu. 

Více info zde:


 

Situaci v Sýrii komplikují uzavřené hraniční přechody a napětí v Idlíbu

Nedávné rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN znovu povolit vstup do Sýrie jen přes dva místo předchozích čtyř hraničních přechodů znepokojilo humanitární organizace. Například hraniční přechod Al Yarubiyah využívala Světová zdravotnická organizace (WHO), aby zprostředkovala léky a potravinové zásoby 1,4 milionům lidem v severovýchodní Sýrii. Kvůli tomu, že je nyní uzavřený, tak padá o to větší břímě na místní neziskové organizace. Ty ovšem nedisponují dostatečnými zdroji, jsou podfinancované a navíc velmi riskují s ohledem na politickou situaci v zemi.

V poslední rebely držené oblasti kolem města Idlíb v lednu zahynulo při leteckých náletech a pozemních útocích kolem 81 civilistů. Dle odhadů bylo přibližně 370 000 lidí nuceno tuto provincii kvůli rostoucímu napětí od začátku prosince opustit.

Více info zde: 

a zde:  


 

Potřeba humanitární pomoci v Sýrii

Ze čtyř milionů lidí žijících v severozápadní Sýrii jich 2,8 milionu potřebuje humanitární pomoc.

Více zde


 

Midnight Traveller - emotivní dokument o uprchlictví

V Británii měl v lednu premiéru autentický dokument Midnight Traveller. Jeho autorem je afghánský uprchlík Hassan Fazili, který na kameru svého chytrého telefonu zachytil cestu jeho rodiny z milované země do Evropy, kam museli uprchnout poté, co natočil dokument o veliteli Talibánu.

Ve filmu jsou zobrazena všechna úskalí, která je při několikaleté cestě za bezpečím potkala.

Na trailer se podívejte v článku 


Libye je na pokraji humanitární krize

V Libyi od loňského dubna probíhá stále intenzivnější konflikt, kvůli kterému muselo opustit své domovy již více než 150 000 lidí. Ti pobývají v detenčních centrech poblíž válečné zóny. Počet civilistů zraněných nebo zabitých výbušnými zbraněmi v zemi minulý rok vzrostl o 131 procent. Kvůli stupňujícímu se násilí bylo uzavřeno již 220 škol a 13 zdravotnických zařízení. Na společeném lednovém summitu v Bruselu představitelé Francie, Německa, Itálie a Velké Británie spolu s vedoucí diplomacie Evropské unie odsoudili zásah cizích států do konfliktu. Situací v Libyi se zabýval také summit v Berlíně, kterého se zúčastnili lídři 11 zemí a zavázali se do konfliktu nevměšovat a dodržovat zbrojní embargo OSN. “Libye je na pokraji humanitární krize. Pokud to bude takto pokračovat dál, hrozí destabilizace celého regionu,” varoval na setkání António Guterres, generální tajemník OSN.

Více info zde a zde


V srbských opuštěných budovách pobývají stovky žadatelů o azyl

V Subotici, srbském městečku poblíž hranice s Maďarskem, žijí v opuštěných polorozpadlých budovách stovky migrantů a žadatelů o azyl. Někteří sem přišli z Řecka přes Severní Makedonii, jiní z Bosny a Hercegoviny, když se jim nepodařilo dostat do Chorvatska. Snaží se odtud přemístit do Maďarska, většinou však neúspěšně, jelikož je tamější policie většinou chytí a někdy za použití násilí pošle zpátky. Do Srbska jich minulý rok přišlo přibližně 30 000, dvakrát více než v roce 2018.

Usnadnit situaci se jim snaží místní pastor Tibor Varga, který ze starých barelů vyrábí vařiče a nosí je do zchátralých budov, kde migranti pobývají.

Více zde

 


Přísun humanitární pomoci do Iráku v ohrožení

Dodávky humanitární pomoci do Iráku, kde je v nouzi na 2,4 milionu lidí, se od listopadu minulého roku výrazně zkomplikovaly a zpomalily. Dříve neziskové organizace povolení k uskutečnění humanitární mise od irácké vlády dostávaly každých 30 dní, tento rok však zatím nebylo obnoveno.

Průzkum, který provedly partnerské organizace, ukazuje, že více než 2460 humanitárních misí nemohlo být započato právě kvůli chybějící autorizaci.

“Hrozí, že darované potraviny shnijí ve skladech. Životy jsou kvůli nedostatku léků v ohrožení a plýtvá se tolik potřebnou pomocí,” popisuje situaci vedoucí humanitární mise OSN v Iráku.

Více zde

a zde


Vnitřně vysídlených osob je v Iráku přes jeden milion

V Iráku je vnitřně vysídlených více než 1,4 milionu lidí, společně s 286 000 syrskými uprchlíky, které země hostí.

Více zde


 

Zásadní rozhodnutí OSN ohledně klimatických uprchlíků

Lidskoprávní výbor OSN rozhodl, že je nezákonné, aby úřady navracely lidi do států, kde jim hrozí nebezpečí na základě klimatické změny či přírodní katastrofy, a jsou tak ohrožena jejich lidská práva.

Rozhodnutí se též dotkne případu muže z Kiribati, který před sedmi lety zažádal o ochranu na Novém Zélandu kvůli rostoucí mořské hladině v jeho domovině, ale místní soudy jeho žádost zamítly.

V nadcházející dekádě se očekává, že budou kvůli globálnímu oteplování nuceny opustit své domovy desítky milionů lidí.

Více zde


 

Inspirativní projekt v Salt Lake City

Bývalá somálská uprchlice Fatima Dirie vdechla nový život dobrovolnickému projektu v americkém Salt Lake City, jehož záměrem je propojovat místní s nově usazenými uprchlíky.

“Snažíme se každému uprchlíkovi najít společníka z řad našich občanů, aby se necítili izolovaně, jelikož si přejeme, aby byli součástí naší komunity,” vysvětluje Fatima.

Více zde


 

Eskalace napětí nutí tisíce lidí k útěku z Nigeru

Téměř 7 000 lidí uprchlo ze západní oblasti afrického státu Niger poté, co zde bojovníci z řad islámských radikálů na začátku ledna pozabíjeli 89 vojáků. Tomuto incidentu předcházel útok na vojenskou základnu u města Chinagodar poblíž hranic s Mali.

Dle zpráv UNHCR v regionu dochází k častému vykrádání domů civilistů, jejich únosům či dokonce vraždám. Často prchají do sousedních měst či překračují hranice, aby se dostali do Mali, kde jim útočiště poskytují místní.

Nejistota a napětí v oblasti navíc brzdí přísun potravin, pitné vody a léků lidem, kteří tuto humanitární pomoc zoufale potřebují.

Více zde


 

Azylový úřad Evropské unie zdvojnásobí své operace

Evropský podpůrný azylový úřad (EASO) plánuje v tomto roce zdvojnásobit své operační programy.

Pošle více svých zaměstnanců na Kypr, Maltu a do Řecka a Itálie, aby vypomohli místním úřadům. Právě tyto státy v loňském roce čelily největšímu nárůstu žádostí o azyl.

Celkově se do těchto destinací vypráví 2 000 zaměstnanců z řad EASO, včetně sociálních pracovníků, ostrahy či tlumočníků.

Více info zde


 

Jemen opět v čele žebříčku nejvíce humanitárně ohrožených států

Jemen se již podruhé za sebou dostal na vrchol žebříčku států s největším rizikem zhoršení humanitární situace.

Následují ho Demokratická republika Kongo, Sýrie, Nigérie a Venezuela.

Do seznamu, který každoročně zveřejňuje agentura International Rescue Committee, jsou zahrnuty také téměř všechny země z afrického regionu Sahel.

Dle IRC tyto státy hostí lidi v humanitární nouzi, ale zároveň jsou pro to, aby takovým krizím byly schopny čelit, vybaveny nejméně.

Oproti minulému roku součástí žebříčku už naopak nejsou státy jako Bangladéš, Mexiko, Nicaragua či Pákistán.

 

Co se v krizových zemích děje, si přečtěte zde


 

Myanmar musí ochránit perzekvované Rohyngy

Mezinárodní soudní dvůr jednomyslně rozhodl, že je Myanmar povinnen zavést krizová opatření, která ochrání přibližně 600 000 Rohyngů, perzekvovanou muslimskou menšinu, kteří zůstali v zemi a jsou vystaveni riziku, že budou stíháni a bude s nimi krutě zacházeno.

U nejvyššího soudu OSN Myanmar minulý listopad žalovala Gambie. Stát v jihovýchodní Asii dle žaloby porušil Úmluvu o genocidě z roku 1948, když nezabránil násilným armádním operacím proti Rohyngům v Rakhinském státě v roce 2017, kvůli kterým bylo nuceno uprchnout přes 700 000 z nich do sousedního Bangladéše. Gambie k soudu přišla s tvrzením, že násilí v oblasti stále pokračuje a u soudu vyžadovala příslušná opatření.

Konkrétně bylo barmské vládě nařízeno, aby se za čtyři měsíce od rozsudku vyjádřila, jaké konkrétní kroky na ochranu muslimské menšiny stát podnikl, a aby se následně hlásila každý půl rok s reportem o situaci.

V Myanmaru byl od vyřčení rozsudku ustanoven panel, jehož dosavadní šetření přichází s výsledky, že se v případě násilí páchaného na Rohynzích jednalo o válečné zločiny, ale nikoli o genocidu, což vrchní představitelé rohynzské menšiny “smetli ze stolu”.

Na konečný rozsudek Mezinárodního soudního dvora ohledně údajné genocidy Rohyngů se tak pravděpodobně bude čekat roky. 

Více zde


Výstava interaktivním způsobem přibližuje, čeho se uprchlíci musí vzdát

Někdejší uprchlíci, Iráčan Ahmed Badr a Syřan Mohamed Hafez, se spojili, aby vytvořili multimediální instalaci s názvem UNPACKED: Refugee Baggage. Dali dohromady 10 kufrů a 10 uprchlických příběhů.

Spisovatel Badr sepsal příběhy uprchlíků z Afghánistánu, Demokratické republiky Kongo, Sýrie, Iráku a Súdánu.

Architekt a umělec Hafez poté naaranžoval jejich domy, pokoje a okolní prostředí, často zdevastované válkou, které tito jedinci museli opustit.

Každá instalace je věnována jednomu uprchlíkovi a doprovázena nahrávkou rozhovoru, který s ním vedli.

Výstava si klade za cíl dodat pojmu “uprchlík” lidskou podobu - ukázat příběhy, které se za ním skrývají.

 

Video z výstavy zde


Norsko poskytne azyl 600 uprchlíkům z libyjských detenčních zařízení

Norsko letos přijme 600 uprchlíků a žadatelů o azyl, kteří byli minulý rok z libyjských detenčních zařízení přemístěni do tranzitního centra ve Rwandě. Oznámil to norský ministr spravedlnosti s tím, že tak činí proto, aby tito lidé neskončili ve spárech pašeráků a aby jim byla poskytnuta ochrana organizovaným a řádným způsobem.

Rwanda, ze které v roce 1994 uprchlo kolem 2 milionu jejích obyvatel kvůli genocidě, minulý rok uzavřela dohodu s OSN a Africkou unií, na jejímž základě přijala lidi, co se snažili přes Libyi a nebezpečnou středomořskou trasu dostat do Evropy.

Dle odhadů UNHCR je v libyjských detenčních centrech v současnosti více než 4 000 lidí, z toho 2 500 z nich jsou uprchlíci a žadatelé o azyl.

Více zde


 

Studie: Zhoršující se životní prostředí má vliv na zvyšující se násilí páchané na ženách

Podle studie, která trvala dva roky a nasbírala data z více než tisíce zdrojů, mají klimatické změny a zvyšující se degradace životního prostředí vliv na rostoucí násilí páchané na ženách a dívkách žijících v postižených oblastech, například kvůli ztenčujícím se zásobám přírodních zdrojů.

“Tam, kde roste tlak a ohrožení spojené s klimatickou změnou, se zároveň zvyšuje míra násilí založeného na genderu,” říká vedoucí studie Cate Owren a dodává, že by se měl brát větší zřetel na to, jak spolu tyto dva problémy souvisí.

Více info zde


 

Talentovaný dětský uprchlík z Venezuely může nadále rozvíjet svůj talent

Desetiletý venezuelský chlapec Guillermo Misac již odmalička pilně cvičil a snil o tom, že se z něj jednou stane profesionální hudebník.

Poté, co s rodinou musel uprchnout z Venezuely do Peru, se obával, že jsou jeho sny v troskách. Naštěstí tomu tak není, jelikož se ve škole v Arequipě může i přes nepřízeň osudu nadále učit na trumpetu.

Video zde


 

Narůstající počet vnitřně vysídlených v Burkině Faso

Počet vnitřně vysídlených lidí v Burkině Faso vzrostl z 40 000 na konci roku 2018 na více než 500 000 ke konci minulého roku. Na vině jsou konflikty v zemi.

 

Více k situaci v Sahelu zde


Opomíjený migrační hotspot v Tunisku

Mnoho migrantů žádajících o azyl v Tunisku narazí na matoucí azylový systém, který nemá dostatečné kapacity a je zatížen velkým počtem žádostí.

Vzhledem k tomu, že místní vláda ještě neschválila navržený azylový zákon, se žadatelé musí obrátit na UNHCR, aby je společně s Tuniskou radou pro uprchlíky zaregistrovali a zpracovali jejich přihlášku.

Navíc nemají právo v zemi pracovat či získat povolení k pobytu, tudíž jsou na dlouhou dobu uvízlí v přijímacích centrech. Někteří doufají, že získají legální povolení a odcestují do Evropy, jiní volí cestu na černo a zaplatí pašerákům, aby je dostali přes přechod mezi Tuniskem a Itálií.

 

Více info zde

 

 

 

Zdroj: UNHCR

Novinky z migrace

Podobné příběhy

30.4.2020

Turecko: Jak si vede justice, svoboda projevu nebo shromažďování?

Amnesty přináší v češtině přehled pro Všeobecný periodický přezkum stavu lidských práv v Turecku.


28.5.2020

Honduraská vláda poskytla ochranu členům COPINH

Organizace COPINH (Občanská rada lidových a domorodých organizací Hondurasu), která ještě v loňském roce hlásila četné útoky na své členy konečně získala podporu honduraské vlády, která jim od ledna 2020 slíbila ochranu před dalšími útoky.


31.3.2020

Portugalsko dočasně udělilo občanství všem žadatelům o azyl


30.1.2020

DeníkN se ptal odborníků, co je třeba vylepšit v roce 2020


Tyto webové stránka používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více... Díky za upozornění...