V Ugandě oficiálně začal „hon na homosexuály“

Prezident Museveni podepsal vysoce kontroverzí zákon proti homosexualitě. Ta je v Ugandě nelegální a díky nové legislativě za ni hrozí až doživotní trest. Zároveň kriminalizuje jakoukoli propagaci homosexuality a to odnětím svobody až na sedm let, což značně zkomplikuje práci ochránců lidských práv a zdravotnických zařízení. Homosexuálové v zemi se cítí ohroženi a bojí se o svou bezpečnost. Zákon pobouřil mezinárodní komentátory i politiky. Michelle Kagari, zástupce ředitele pro africkou sekci Amnesty International řekl, že „tato vysoce útočná legislativa bude vyvolávat nenávist a diskriminaci vůči LGBTI komunitě v Ugandě, je urážkou lidských práv všech Uganďanů a neměla se nikdy dostat tak daleko.“ Dodal také, že „podpis tohoto zákona značí velice závažné období národních dějin a vysmívá se lidským právům zaneseným v ugandské ústavě.“ Prezident Museveni podepsal tento zákon i přes varování amerického prezidenta Obamy, který prohlásil, že tato legislativa může „zkomplikovat“ vztah mezi Ugandou a Spojenými státy. Představitelé dalších států zareagovali stáhnutím veškeré finanční podpory Ugandy.

Podobné příběhy

23.3.2020

Obránkyně lidských práv vypovídá před soudem

Loujain al-Hathloulová je jednou z jedenácti aktivistek, která po dvou letech strávených ve vazbě vypovídá před soudem.


9.12.2019

Waleed Abu Al-Khair drží ve vězení hladovku

Waleed je ve vězení vystaven mučení a dalšímu špatnému zacházení.


20.3.2019

Giyas Ibrahimov a Bayram Mammadov, mladí aktivisté z Ázerbájdžánu jsou konečně na svobodě!

Mladí aktivisté byli propuštěni na základě prezidentské milosti udělené 16. března 2019.


11.10.2019

Zažil jsem geniální inkluzi, říká nevidomý Vladimír. Vychodil základku i střední, rád by na práva

Třiadvacetiletý Vladimír Bodiš je prakticky nevidomý. Věnuje se pestré škále občanských aktivit, ke kterým ho vedl jeho strýc, romský aktivista František Lacko. „Na střední jsem se zajímal jen sám o sebe. Něco jako lidská práva mě nezajímalo,” přiznává. Jeho strýc ho v té době začal brávat do sociálně vyloučených lokalit, aby to poznal na vlastní kůži a aby si udělal obrázek sám. „Člověk bez názoru totiž nemá co říct. I když je ten názor hloupý, je to pořád lepší, než když si nemyslí nic, anebo pouze tlumočí názor cizí.”


Tyto webové stránka používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více... Díky za upozornění...