Úmluva o kazetové munici právě vstoupila v platnost, bez ratifikace ČR

K 1. srpnu 2010 vstoupila v platnost Úmluva o zákazu kazetové munice, která má zamezit používání této nebezpečné zbraně. Česká republika patří k prvním zemím, které její text podepsaly hned při první příležitosti v roce 2008. Dosud ji ale neratifikovala. Podle nevládních organizací by s tímto krokem neměly zodpovědné instituce- tedy vláda, parlament a prezident - otálet.

Úmluva zcela zakazuje používání, výrobu, skladování a obchodování s kazetovou municí. Zároveň
zavazuje smluvní strany, aby do osmi let zničily své zásoby těchto zbraní a podílely se na odstraňování použité, ale dosud nevybuchlé munice. Smlouva také slibuje pomoc lidem žijícím v oblastech kontaminovaných municí. Úmluva je od dnešního dne pro země, které smlouvu ratifikovaly, závazná.
„Snaha kazetovou munici úplně zakázat pramení z toho, že představuje velké nebezpečí a ohrožení pro civilní obyvatelstvo. Technicky vzato jde o velmi zákeřnou zbraň,“ upozorňuje Peter Tkáč z Nesehnutí.

Kazetová munice při použití z určité výšky nad cílem odstředivou silou oddělí až stovky menších náloží, které mají potenciál zasáhnout a zničit rozsáhlou oblast. Přitom nerozlišuje vojenské cíle od civilních. Použití kazetové munice v osídlených oblastech má pro civilní obyvatelstvo fatální důsledky. Značné množství náloží totiž selže – nevybuchne ihned po dopadu a dále se chová jako nášlapné miny. Většina dospělých obětí se zraní či přijde o život při návratu domů, nejčastěji při odstraňování ruin či práci na poli, děti často při hře. Výbuchy kazetové munice vážně zranily či zabily mezi lety 2006-2008 například v jižním Libanonu více než 200 civilistů. V Srbsku žije dodnes 88 tisíc obyvatel v blízkosti nevybuchlé munice shozené letadly NATO v roce 1999, což pro tyto lidi znamená každodenní riziko. Amnesty International v červenci zveřejnila fotografie amerických střel obsahujících kazetovou munici, která v Jemenu při útoku na údajný výcvikový tábor al-Kájdy zabila 41 lidí včetně 14 žen a 21 dětí.

Je smutným faktem, že největší výrobci a uživatelé kazetové munice, jakými jsou USA, Rusko, Čína či Izrael odmítají Úmluvu podepsat a sabotují tak snahu stovky zemí světa. Kritiku za dosavadnú výrobu a export munice si vysloužila i Slovenská republika: „Slovensko zůstává jednou ze čtyř zemí EU, které vyrábí kazetovou munici, a nepodepsaly tuto mezinárodní smlouvu. Tato pozice řadí Slovensko na mezinárodní scéně k zemím, jimž je lhostejný osud desetitisíců civilistů zabitých či denně ohrožených kazetovou municí.“ míní Martina Mazúrová, koordinátorka kampaní Amnesty International Slovensko.

Naopak Česká republika Úmluvu podepsala už v roce 2008, dodnes jí však neratifikovala. „Jde o nejvýznamnější dokument týkající se odzbrojení, který byl přijat v poslední dekádě. Je třeba, aby se k úmluvě co nejdříve připojila Česká republika. Pomůže tak zachránit velké množství lidských životů. Průměrně čtvrtinu obětí této munice tvoří děti,“ říká Eva Dobrovolná z Amnesty International Česká republika.

Podobné příběhy

6.11.2018

Proč potřebuje Česká republika Istanbulskou úmluvu?

Veřejné slyšení k peticím k Istanbulské úmluvě proběhlo 6. listopadu.


7.3.2018

Zamítnutý azyl čínských křesťanů v ČR: po návratu do Číny jim hrozí zatčení i mučení

Amnesty upozorňuje, že Číňané, kteří žádají v zahraničí o azyl, jsou po návratu do Číny ve velkém ohrožení.


13.11.2017

Společné vzdělávání: 10 let po mezinárodní ostudě zkouší Česká republika nový model

Před 10 lety slyšelo Česko od Evropského soudu pro lidská práva, že diskriminuje Romy ve vzdělávání.


19.12.2017

Polsko: Prezident musí vetovat legislativní pozměňovací návrhy, aby byla zabezpečena nezávislost soudnictví


Tyto webové stránka používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více... Díky za upozornění...