Summit EU-USA: šance zahájit zodpovědnou spolupráci

Summit USA a zemí EU, který proběhne 5. dubna v Praze, je příležitostí k vůbec první formální diskusi Evropské unie s novou americkou administrativou. Znamená proto také šanci uzavřít dlouhou kapitolu ohýbání mezinárodního práva, které obě strany Atlantiku připustily v rámci „války proti terorismu“.

Summit se bude zabývat řadou zahraničněpolitických témat, zda se na program jednání dostane také otázka protiteroristické politiky, není dosud jasné. Podle Amnesty International by však jednání mělo přinést i vyjasnění otázek spojených s uzavřením věznice na Guantánamu, které je společným zájmem obou stran. Jde především o osud desítek guantánamských zajatců, kteří se nemohou vrátit do zemí svého původu.

„Vyzýváme evropské představitele, aby summit EU-USA využili i jako příležitost k ukončení bezpráví na Guantánamu. Evropští lídři by měli dát najevo, že jsou ochotni přijmout zajatce z Guantánama, kteří se nemohou vrátit do svých domovů,“ uvedla Dáša van der Horst, ředitelka Amnesty International ČR.

Amnesty International adresovala svou výzvu premiérovi ČR a předsedovi Rady EU Mirku Topolánkovi. Podle ochránců lidských práv je čas, aby USA, ale také Evropa, přijaly zodpovědnost za porušování práva v rámci „války proti terorismu“. Pokrok při řešení problému Guantánama musí jít ruku v ruce s celkovým přehodnocením protiteroristické politiky, zejména programu nezákonných převozů a utajovaného věznění osob.

Další informace



Po lednovém příkazu prezidenta Obamy uzavřít věznici na americké námořní základně na Kubě proběhla mezi ministry EU řada jednání o tom, jak může Unie americkým partnerům v dosažení tohoto cíle pomoci. Některé evropské země již deklarovaly ochotu přijmout propuštěné zajatce na svá území. Po cestě evropského komisaře Jacquese Barrota a předsedy Rady pro spravedlnost a vnitro Ivana Langera do USA americká vláda v březnu 2009 uvedla, že spolupráci EU v této věci vítá.

Asi 60 mužů z celkového počtu zhruba 244 zajatců, kteří jsou na Guantánamu drženi, se nemůže vrátit do svých zemí původu, protože jim v nich hrozí mučení nebo perzekuce. Někteří navíc nemají státní občanství. Žádný z těchto mužů nebyl obviněn. U řady z nich americká vláda schválila propuštění, jejich osvobození však brání fakt, že se nemají kam vrátit.

K úsilí o bezodkladné uzavření Guantánama a řešení osudu zadržovaných se nyní přidávají i bývalí zajatci, kteří byli v tomto zařízení drženi. „Myslím, že mnoho lidí na celém světě teď chápe, že je špatné dál zadržovat lidi na Guantánamu. Nikdo by neměl být držen jako zajatec jen proto, že se ho nikdo nechce ujmout,“ prohlásil před Summitem Ruhal Ahmed, britský občan bangladéšského původu, který byl na Guantánamu držen dva roky poté, co byl v roce 2002 zadržen v afghánském Kandaháru.

Podobné příběhy

25.4.2019

Rozdrobení jednoho kontinentu

Vhled do historie uprchlické krize.


14.2.2019

Evropské země odmítají přijímat migranty, počet příchozích však klesá

Více než dva týdny muselo devětačtyřicet migrantů z Libye strávit na moři, než jim maltské úřady umožnily vstup do země. Následně byli přerozděleni mezi Maltu a dalších osm zemí Evropské unie. Nejedná se o ojedinělý případ, evropské státy odmítají přijmout lodě s uprchlíky stále častěji.


6.11.2018

Proč potřebuje Česká republika Istanbulskou úmluvu?

Veřejné slyšení k peticím k Istanbulské úmluvě proběhlo 6. listopadu.


9.5.2018

Evropský systém uprchlických kvót skončil. Nahradí ho Dublin IV?

Relokační mechanismus skončil, ale počet uprchlíků putujících do Evropy se má během letních měsíců opět zvýšit. Navzdory politickým slibům je nový evropský azylový systém, tzv. Dublin IV, na mrtvém bodě. Kvůli nedodržení uprchlických kvót navíc čeká Českou republiku soudní spor s Evropskou komisí, který může vyústit v udělení značné pokuty.


Tyto webové stránka používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více... Díky za upozornění...