Evropa by měla pomoci zavřít Guantánamo

Koalice organizací na ochranu lidských práv dnes apelovala na ministry zahraničních věcí zemí EU, aby pomohli uzavřít věznici na Guantánamu. Představitelé EU se touto otázkou budou zabývat příští týden v Bruselu. Pomoc Evropy by měla spočívat v nabídce humanitární ochrany pro zajatce, kterým by po návratu do zemí původu hrozilo mučení nebo perzekuce.

Výzvu ministrům, kteří se 26. ledna zúčastní jednání Rady pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy, podepsaly přední světové organizace zabývající se ochranou lidských práv Amnesty International, Centrum pro ústavní práva, Human Rights Watch, Mezinárodní federace lidských práv (FIDH) a Reprieve.

Americký prezident Barack Obama 20. ledna přikázal pozastavit procesy před vojenskými soudy na dobu 120 dní. Tento odklad má nové americké administrativě umožnit přezkoumat jednotlivé případy i způsob, jakým tyto soudy rozhodují. Obamovo rozhodnutí uvítaly nevládní organizace, pro které je signálem, že k uzavření věznice dojde v brzké době. Podle obránců lidských práv by však měli evropští partneři nabídnout Obamově administrativě svou pomoc, zejména při řešení situace zajatců, kteří se nemohou vrátit do své vlasti.

Sedm let po otevření věznice zůstává na Guantánamu drženo zhruba 250 zajatců. Mezi nimi je asi 60 mužů, kteří by po návratu domů mohli čelit mučení nebo perzekuci. Jeden z mužů je navíc bez státní příslušnosti. Spojené státy se mohou rozhodnout přijmout některé ze zadržovaných na své území. Zbývající muži však budou potřebovat humanitární ochranu v jiných zemích.

"Amnesty International věří, že výsledkem jednání členských států EU bude společné odhodlání pomoci uzavřít Guantánamo. Ještě důležitější však je, aby následně učinily konkrétní kroky k zajištění útočiště pro zajatce, kteří nemohou být vráceni do svých zemí původu," uvedl Nicolas Beger, ředitel kanceláře AI pro Evropskou unii.

Další informace:



Ve věznici je nyní v podmínkách, které odporují mezinárodnímu právu, drženo okolo 250 mužů z asi 30 zemí, někteří jsou zbaveni svobody již déle než 6 let. Úřady naznačily ochotu zhruba 50 z těchto mužů propustit. Nemohou se však vrátit do svých zemí původu proto, že jim v nich hrozí mučení nebo perzekuce.

Hlavní odpovědnost za nalezení řešení leží na USA. Další země včetně států EU by měly propuštěným zajatcům pomoci tím, že jim nabídnou humanitární ochranu. Některé evropské země včetně Německa a Portugalska již vyjádřily ochotu zajatce přijmout a Unie diskutuje o přijetí společného postupu v této záležitosti.

Evropská unie by měla nové americké administrativě pomoci tak, aby uzavření věznice na Guantánamu přineslo zákonné a humánní řešení pro zajatce, kteří tam v podmínkách odporujících mezinárodnímu právu tráví i několik let.

Členové EU mají dlouholetou zkušenost v poskytování mezinárodní ochrany ohroženým osobám. Proto představují ideální místo, kam by mohli být propuštění guantánamští zajatci, kteří nepředstavují bezpečnostní riziko, převezeni.

Podobné příběhy

29.5.2017

Aktuálně.cz: Příklad z Bronxu může pomoci i českému vzdělávání Romů


14.2.2017

DVTV: Jordánec o pomoci Lékařů bez hranic uprchlíkům ze Sýrie


25.3.2017

Uprchlíci uvěznění v Řecku potřebují funkční plán

Ostudný postoj Evropy ke globální uprchlické krizi vejde do dějin jako skvrna na našem kolektivním svědomí. Stejně jako špatné zacházení se zvládnutelným počtem lidí hledajících ochranu na jejích hranicích.


16.1.2017

Guantánamo: Dvojí měřítko lidských práv

Koncem loňského roku byly Spojené státy americké zvoleny na dobu tří let Valným shromážděním OSN do jednoho z jejích klíčových orgánů, Rady OSN pro lidská práva, kde 1. ledna 2017 zasedly.