Brazílie nastoupila přímou cestu k zopakování chyb z fotbalového šampionátu na olympiádě
Článek
Svoboda slova a vězni svědomí Zastavte mučení Brazílie publikován 7.6.2016
Amnesty pár týdnů před začátkem olympiády připomíná lidskoprávní rizika v Brazílii.
Výzkumná zpráva s názvem Násilí nemá na těchto hrách místo! Riziko porušování lidských práv na olympijských hrách v Riu v roce 2016 odhaluje, jak brazilské úřady a řídící představitelé sportovních organizací v Riu de Janeiru zavádějí stejně zmatenou bezpečnostní politiku, která vedla k prudkému nárůstu vražd a porušování lidských práv bezpečnostními složkami během mistrovství světa ve fotbale v roce 2014.
„Když Rio v roce 2009 vyhrálo pořádání olympijských her v roce 2016, slíbili představitelé země zlepšení bezpečnosti pro všechny. Od té doby bylo ale místo toho policisty zabito 2500 lidí,“ řekla Atila Roquová, ředitelka brazilské pobočky Amnesty International a dodala:„Zdá se, že pokud jde o veřejnou bezpečnost, poučila se Brazílie jen velmi málo ze svých velkých chyb, kterých se celé roky dopouštěla. Politika stylu ‚nejdřív střelba, otázky až pak’, učinila z Ria de Janeira jedno z nejsmrtonosnějších měst na zemi. Nedomyšlená strategie týkající se veřejné bezpečnosti v kombinaci s rostoucí mírou porušování lidských práv, které jsme zaznamenali během hlavních sportovních událostí, a nedostatek efektivního vyšetřování jsou skvělým předpokladem k pohromě.“
Při policejních zátazích, které proběhly v roce 2014 při protestech, které se konaly během mistrovství světa ve fotbale, byly desítky lidí zraněny a stovky svévolně zadrženy. V roce, kdy byla policie a armáda zaúkolována „zajištěním bezpečnosti“ ve městech, kde se akce konaly, bylo během policejních operací pouze ve státě Rio de Janeiro zabito přinejmenším 580 lidí.
V roce 2014 vzrostl počet zabití plynoucí z policejních operací na neuvěřitelných 40%. Dalších 11% přibylo následující rok, což čítalo 645 osob usmrcených pouze ve státě Rio de Janeiro. Jedno z pěti zabití ve městě bylo tedy spácháno policistou ve službě.
Dosud bylo v roce 2016 ve státě Rio de Janeiro zabito více než 100 osob. Většinou se jednalo o mladé muže černé pleti žijící ve favelách nebo jiných marginalizovaných částech města.
Úřady v nedávné době ohlásily nasazení asi 65 000 policejních příslušníků a 20 000 vojáků k zabezpečení olympijských her, což znamená, že se bude jednat o největší bezpečnostní akci v brazilské historii. Součástí této akce bude i rozmístění vojenského personálu ve favelách. Taková praxe již v minulosti vedla k celé škále porušování lidských práv, které teprve musí být řádně vyšetřeny.
V dubnu 2014, tedy měsíce před začátkem mistrovství světa ve fotbale, byly tisíce příslušníků vojenských jednotek rozmístěny v Maré, lokalitě čítající 16 favel a ležící nedaleko mezinárodního letiště v Riu, které je domovem přibližně 14 000 osob.
Vojenské jednotky, které nebyly dostatečně vycvičeny ani vybaveny, aby plnily úkoly spojené se zajišťováním veřejné bezpečnosti, měly oblast opustit krátce po skončení sportovní události. Nicméně v dohledu nad touto oblastí pokračovaly až do června 2015.
Případ třicetiletého Vitora Santiaga Borgese ilustruje, k jakým tragickým důsledkům vedl policejní dohled nad Maré. Brzy ráno 13. února 2015 se Vitor vracel autem domů a vezl několik přátel. Ozbrojenci bez jakéhokoli předchozího varování na vůz vystřelili.
Vitor byl několikrát zasažen, upadl do kómatu a musel zůstat v nemocnici déle než tři měsíce. Nyní je od pasu dolů ochrnutý a jednu nohu má amputovanou. Úřady do této doby neposkytly jemu ani jeho rodině odpovídající pomoc, ani nezahájily vyšetřování celého incidentu. Nikdo nebyl do tohoto okamžiku pohnán k zodpovědnosti.
Amnesty International varuje, že se Brazílie dosud nepoučila z událostí, které doprovázely mistrovství světa ve fotbale v roce 2014. V březnu 2016 podepsal tehdejší prezident Dilma Rousseff nový antiteroristický zákon, který je sepsán přespříliš vágním jazykem, který nechává prostor pro bezpráví, kterého může být použito proti poklidným protestujícím a aktivistům.
Navíc 10. března 2016 federální vláda podepsala nový „Obecný zákon o olympijských hrách“. Zákon zavádí nová omezení práva na svobodu projevu a shromažďování na mnoha místech hostitelského města. Tato omezení jsou proti mezinárodnímu právu a standardům a neřeší užití zbytečné a nepřiměřené síly ze strany bezpečnostních složek během policejních dohledů nad shromážděními.
„Nejenom že brazilské úřady neplní daný slib o bezpečné zemi pro všechny v duchu myšlenky olympijských her, ale také se jim nedaří zajistit soulad s mezinárodním právem a standardy při užívání ozbrojených jednotek a zbraní. Dva měsíce před konáním olympiády 2016 je stále ještě čas zavést opatření, která by zmírnila riziko porušování lidských práv, a stanovit mechanismy, které by zaručily převzetí odpovědnosti za toto porušování. Stále zůstává otázkou, zdali bude Brazílie za dva měsíce, až se sportovci světa potkají v Riu, respektovat a chránit lidská práva a splní tak daný slib bezpečného města a země pro všechny,“ uzavřela Roquová.
Aktuální petice
Letošní Nobelovu cenu za mír získal vězněný běloruský bojovník za lidská práva Ales Bjaljacki. Pomožme mu na svobodu!
Dne 14. července 2021 běloruská policie provedla razii v sídlech několika nevládních organizací a domech jejich čelních představitelů. Terčem policejních prohlídek byla i lidskoprávní organizace Vjasna, která monitoruje politické vězně v zemi a poskytuje jim například právní ochranu. Několik členů, mezi nimi Ales Bjaljacki, předseda a zakladatel Vjasny, právník organizace Uladzimir Labkovič, jeho partnerka Nina Labkovičová (ta byla později propuštěna) a místopředseda Vjasny, Valjantsin Stefanovič, bylo policií zatčeno a jsou ve vazbě.
Aktuální počet podpisů: 2733 Náš cíl: 3000
Další zprávy
© Jehad Alshrafi/Anadolu via Getty Images
© Przemysław Stefaniak/Amnesty International