© Halil Fidan/Anadolu Agency/Getty Images

10 let válečných zločinů. Nastolení spravedlnosti pro Sýrii důležitější než kdy dříve

  Článek

U příležitosti desátého výročí konfliktu v Sýrii vyzývá Amnesty Radu bezpečnosti OSN k překonání své veto-paralýzy a důslednému vymáhání odpovědnosti za spáchané zločiny.

Během posledních deseti let, Rusko a Čína vetovaly rezoluce Rady bezpečnosti OSN k zabránění zločinů v Sýrii minimálně patnáctkrát. „Členové Rady bezpečnosti OSN mají moc a mandát pomoci lidem v Sýrii. Místo toho je naprosto zklamali. Po deseti letech konfliktu, se pachatelé hrůzných zvěrstev, včetně zločinů proti lidskosti a válečných zločinů, nadále vyhýbají spravedlnosti,“ řekla Lynn Maalouf, zástupkyně ředitele Amnesty pro Střední východ a Severní Afriku. 

„Rusko a Čína opakovaně zneužívaly své právo veta, aby omezily poskytnutí život zachraňující přeshraniční humanitární pomoc, aby zastavily řešení situace v Sýrii u Mezinárodního trestnímu soudu, a aby blokovaly rezoluce, které by uvalily embarga na zbraně nebo cílené sankce proti jedincům na všech stranách konfliktu zodpovědných za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti.“ 

Lynn Maalouf, zástupkyně ředitele Amnesty pro Střední východ a Severní Afriku

 

Rusko, stejně tak jako Írán a Turecko, také poskytlo svoji podporu stranám konfliktu zodpovědným za zvěrstva v Sýrii, umožňující jim tak pokračovat v páchání násilí. Rusko a USA se také přímo účastnily ozbrojeného konfliktu; Rusko vedlo neoprávněné útoky po boku syrské vlády, a USA vedly koalici, která krom bojů proti ozbrojené skupině ISIS, byla také zodpovědná za rozsáhlou destrukci způsobenou nezákonnými útoky. „Až příliš dlouho, upřednostňovaly státy bezohledně svá politická spojenectví a zájmy před životy milionů dětí, mužů a žen. Účinně tak umožňovaly, aby hororový příběh v Sýrii pokračoval bez dohledného konce. Je nejvyšší čas, aby si mocnosti uvědomily, že nemohou nadále ignorovat spravedlnost a zodpovědnost, pokud zde má být jakákoliv naděje na bezpečnou a důstojnou budoucnost pro Sýrii,“ řekla Lynn Maalouf.

 

Záblesky naděje pro spravedlnost 

V roce 2016, po postupných selháních v Radě bezpečnosti OSN, ustanovilo Valné shromáždění OSN mezinárodní mechanismus k vyšetřování a stíhání některých z nejzávažnějších zločinů spáchaných v Sýrii od března 2011 pod mezinárodním právem. To nabídlo Syřanům prozatím jedinou cestu ke spravedlnosti, protože to usnadňuje stíhání případů národními soudy pod principem univerzální jurisdikce. Navzdory desetileté stagnaci, se v posledních měsících objevily první záblesky naděje pro spravedlnost. Minulý měsíc byli v Německu představitelé syrské vlády poprvé usvědčeni ze zločinů proti lidskosti. Eyad al-Gharib, syrský bezpečnostní důstojník, byl odsouzen ke čtyř a půl letému vězení za jeho roli při napomáhání a spoluvině při mučení zadržených protestujících v Damašku. 

4. března 2021 požádala Kanada o formální jednání pod Úmluvou proti mučení OSN, aby se Sýrie zodpovídala za porušování lidských práv. Nizozemí předložilo podobný požadavek v roce 2020. 

„Bez spravedlnosti bude koloběh krveprolití a utrpení v Sýrii pokračovat. Hrstka průkopnických států přijímá zásadní kroky směrem ke spravedlnosti, nyní je čas pro ostatní, aby je následovaly,“ řekla Lynn Maalouf. 

Situace v Sýrii zůstává bezútěšná. Civilisté na severozápadě země, včetně oblastí Idlib, západního Aleppa a severozápadní Hamy, čelí bezprostřední hrozbě další vlny násilných akcí, zatímco nejistota a pokračující represe v některých oblastech jižní Sýrie vedly k řadě zatýkání, zmizení a zabíjení. Syrský vláda pokračuje v omezování přístupu organizací poskytující humanitární pomoc do oblastí pod její kontrolou, což zhoršuje už tak zoufalou ekonomickou a humanitární krizi. Zároveň v severní Sýrii pokračuje svévolné zadržování, mučení i únosy ozbrojenými opozičními skupinami podporovanými Tureckem.

Desetiletí válečných zločinů 

Během konfliktu syrská vláda i ozbrojené opoziční skupiny opakovaně porušovaly mezinárodní humanitární právo. Syrské armádní síly, zodpovědné za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti, provedly neoprávněné útoky, které zabily a zranily desítky tisíc civilistů a poničily civilní zařízení včetně nemocnic, škol a domovů. Používaly nepřesné výbušné zbraně včetně barelových bomb a mezinárodně zakázaných kazetových municí, a dokonce i chemických zbraní. V některých případech, byly neoprávněné útoky provedeny i s podporou ruského letectva. 

Koalice v čele s USA, vedla letecké údery během čtyřměsíční bombové akce proti ozbrojené skupině ISIS v oblasti Raqqa. Letecké údery, z nichž některé porušily mezinárodní humanitární právo, zabily a zranily stovky civilistů a zničily civilní domovy a infrastrukturu. Syrská vláda také svévolně zadržela a nechala vynuceně zmizet desítky tisíc lidí za pokojné uplatňování jejich práv, včetně právníků, obránců lidských práv, novinářů, pracovníků humanitární pomoci, a politických aktivistů. Zadržení jsou drženi v nelidských podmínkách a pravidelně čelí mučení. Ve vazbách jich došlo k úmrtí tisíců lidí. Ozbrojené opoziční skupiny také unesly jednotlivce v oblastech pod jejich kontrolou a podrobily je mučení a dalším formám špatného zacházení. Všechny strany konfliktu se dopouštěly zabíjení. 

Amnesty nadále vyzývá syrskou vládu a všechny opoziční ozbrojené skupiny k okamžitému propuštění všech, kteří byli svévolně zatčeni a k odhalení osudu a pobytu všech, kteří vynuceně zmizeli, byli uneseni či zadrženy. Dále vyzýváme, aby poskytly neomezený přístup pro nezávislé pozorovatele do všech míst zadržení, a také umožnily přístup pro rodiny a právníky zatčených. Ozbrojené skupiny (ISIS, ozbrojené opoziční skupiny podporované Tureckem, atd.) také páchaly válečné zločiny a další zvěrstva. Koalice ozbrojených skupin podporovaných Tureckem, provedla neoprávněné útoky v oblastech pod kontrolou kurdských Lidových obranných jednotek známých jako YPG. YPG, nyní součást Syrských demokratických sil podporovaných USA, byly zodpovědné za vynucené vysídlení civilistů a ničení civilních domů. Od začátku konfliktu, byly desítky tisíc lidí vnitřně vysídleni a žijí v táborech nebo v ruinách ve strašlivých podmínkách s chybějícími základními potřebami jako je jídlo, základní hygiena nebo léky. Minimálně pět milionů lidí ze země uprchlo – převážně do sousedních zemí, kde čelí omezenému přístupu ke službám nebo pomoci.