Polsko porušuje práva uprchlíků, na hranicích uvízly desítky lidí

  Článek

Diskriminace Migrace   Polsko publikován 7.10.2021

Vyšetřování digitálních zdrojů vedené Amnesty International odhalilo dříve neznámé detaily situace, které čelí 32 Afghánců žádajících o azyl, včetně 4 žen, 27 mužů a 15tileté dívky. Uvízli na hranicích mezi Polskem a Běloruskem, a to bez jídla, pitné vody, přístřeší a léčiv. Jsou zde minimálně od 18. srpna.

* Veškeré odkazy, které jsou součástí tohoto článku, vedou na stránky v anglickém nebo polském jazyce.

Pro vyšetřování Amnesty International využila různé ověřené digitální zdroje. Za pomoci satelitových snímků Amnesty oblast změřila, sestavila její 3D rekonstrukci a určila, kde na hranicích se skupina nachází.  Došla ke zjištění, že koncem srpna se uprchlíci přes noc posunuli z Polska do Běloruska při něčem, co připomíná nezákonný, nucený návrat.

Rekonstrukce situace ukazuje, že všech 32 lidí, kteří z Běloruska vstoupili do Polska, bylo 18. srpna na polské straně hranic obklopeno pohraniční stráží. O den později se všichni ocitli zpět na běloruské straně hranic. Amnesty International věří, že tento pohyb by mohl být důkazem pro nezákonné zatlačení zpět, protože se zdá, že k tomuto přesunu došlo právě ve chvíli, kdy provizorní tábořiště uprchlíků obklopila polská pohraniční stráž.

20. srpna následně všech 32 Afghánců požádalo za pomoci právníků Polsko o mezinárodní ochranu, čímž potvrdili, že si přejí v Polsku zůstat. Předběžná opatření, která byla Polsku udělena 25. srpna Evropským soudem pro lidská práva a která byla následně 27. září urgována, zemi přikazují poskytnout skupině pomoc zahrnující „stravu přiměřené kvality, vodu, oblečení, lékařskou péči, a pokud možno také přístřeší“. Podle soudu uprchlíci uvádějí, že na polské území vstoupili už 8. srpna, ale byli odsunuti zpátky. Polsko prozatím předběžným opatřením nevyhovělo.

„Polsko krutě zadržuje na svých hranicích skupinu lidí v hrozných podmínkách po celé týdny. Analýza jednoznačně ukazuje, že se        18. srpna přes noc skupina přesunula z Polska do Běloruska, což vzbuzuje silné podezření, že se stali oběťmi nezákonného vytlačení.“

Eve Geddie, ředitelka Amnesty International’s European Institutions Office (Kanceláře Amnesty International pro evropské instituce)

 

„Stav nouze“

Od této události zůstává skupina v pasti mezi polskou a běloruskou hranicí. Polsko 20. srpna omezilo pohyb v této oblasti a zavedlo nová pravidla umožňující, aby byli lidé zadržení na hranicích vráceni na běloruskou stranu. Polsko pak 2. září vyhlásilo „stav nouze“, čímž omezilo přístup novinářů a představitelů nevládních organizací do této oblasti. „Stav nouze“ omezil dohled nad tím, zda nedochází k porušování lidských práv.

Situace vzbuzuje obavy o to, jakým způsobem se s uprchlíky a migranty v dané oblasti zachází. Existuje tady možnost, že se lidé do Běloruska vracejí z donucení. Od 19. září na hranicích zemřelo už 5 lidí, jednou z příčin úmrtí přitom byla hypotermie, podchlazení.

Situace, které Afghánci na hranicích čelí je situací, kterou polská vláda vytvořila. „Stav nouze“ je neopodstatněný a musí být odvolán. To, co se na polských hranicích děje, evropské a mezinárodní definici výjimečného stavu neodpovídá,“ tvrdí Eve Geddie. Mezinárodní právo výjimečný stav definuje jako něco, co ohrožuje přežití národa. Navíc existují konkrétní a striktní podmínky, které je nutné v případě vyhlášení výjimečného stavu dodržovat. 

Dodává: „Nutit žadatele o azyl vrátit se tam, odkud přišli, bez individuálního vyhodnocení jakým rizikům by mohli čelit, je v rozporu s mezinárodním právem a se zákony EU. Snaha toto odsouvání legalizovat pomocí nových zákonů a opatření na tom nic nezmění.“

 

Prokázáno pomocí digitálních zdrojů

Pro posouzení situace na hranicích Amnesty sbírala a analyzovala snímky z přeshraničních satelitů. Má také více než 50 videí a fotografií dokumentujících situaci, které lze datovat až k 12. srpnu. Materiál ukazuje pohyb skupiny a zvýšenou aktivitu pohraniční stráže v období posledních pár týdnů. Materiály pocházejí z různých zdrojů – něco je od místních a novinářů, ale jedná se také o záběry z helikoptéry a satelitní snímky. Vše bylo analyzováno a ověřeno. Fotogrametrie a srovnávací párování fotografií umožnily vytvořit 3D modely. Ty odhalily mimo jiné i nehumánní podmínky, ve kterých jsou tam lidé donuceni přežívat. 

Amnesty International žádá polskou vládu, aby těm, kteří potřebují ochranu poskytla přístup na své území. Mělo by také neprodleně odvolat tzv. stav nouze na svých hranicích s Běloruskem a umožnit přístup novinářům, nevládním organizacím, právníkům a aktivistům.

Litva a Lotyšsko, země, které s Běloruskem take sousedí, zažily podobné přílivy uprchlíků ke svým hranicím a zavedly podobná opatření jako Polsko. 17. srpna polská vláda navrhla sérii zákonů vztahujících se k návratům a mezinárodní ochraně, které vzbuzují všeobecné obavy. Zákony by mohly například uvolnit cestu hromadným vyhoštěním. Úřad vysokého komisaře pro uprchlíky tyto návrhy silně kritizuje. V době psaní tohoto článku navržené zákony ještě neplatí, čeká se na rozhodnutí polského senátu.

Již 25. srpna Evropský soud pro lidská práva Polsku nařídil poskytnout migrantům humanitární pomoc. Tento pokyn byl 27. září obnoven, přesto však Polsko pokynu prozatím nevyhovělo.

Úřad vysokého komisaře pro uprchlíky a Mezinárodní organizace pro migraci veřejně žádaly o udělení okamžitého přístupu k lidem na hranicích, kteří to potřebují.


Časová osa událostí na hranicích mezi Polskem a Běloruskem

Videa, obrázky a mapy

Výsledky vyětřování získané pomocí digitálních zdrojů