© Sergei Bobylev TASS via Getty Images

Mláceni i pokousáni od psů. Nové důkazy o násilí běloruských orgánů proti migrantům na hranici s Polskem

  Report

Migrace   Bělorusko publikován 4.1.2022

Nové důkazy shromážděné Amnesty International odhalují že, žadatelé o azyl a migranti, kteří se pokoušejí vstoupit do EU z Běloruska čelí odsunu a dalšímu porušování lidských práv na polských hranicích. Ze strany běloruských sil jsou vystaveni mučení, nelidským podmínkám, vydírání a dalšímu zneužívání.

Otřesná svědectví odhalují, že lidé, včetně rodin s dětmi, kteří často potřebují okamžitou pomoc, byli běloruskými silami biti obušky a pažbami pušek. Bylo jim také vyhrožováno napadením ze strany služebních psů běloruských orgánů. Také byli polskými i běloruskými orgány nuceni opakovaně překračovat hranice v nebezpečných podmínkách, a to i překročením zamrzajících řek. 

„Lidé na hranici se ocitají "mezi dvěma ploty." Uvízli v uzavřené zóně na běloruské hranici s EU, čelí hladu, jsou vystaveni šokující úrovni brutality ze strany běloruských sil, které je opakovaně tlačí do Polska, kde je polští důstojníci systematicky zatlačují zpět. Protichůdné síly hrají odpornou hru s lidskými životy.“ 


Jennifer Foster, výzkumnice Amnesty International


Amnesty provedla rozhovory s celkem 75 lidmi, kteří byli v období od července do listopadu 2021 nalákáni do Běloruska falešným příslibem snadného přechodu do EU, kde se poté dočkali odsunu ze strany zemí EU, včetně Polska. Mezi dotazovanými bylo 66 iráckých občanů, sedm syrských občanů, kteří cestovali z Egypta, Libanonu a Sýrie, jeden muž z Libanonu a další ze Súdánu. Vzhledem k tomu, že několik dotázaných cestovalo s rodinou a přáteli, svědectví představují celkem 192 lidí.


Běloruský režim se dopouští násilí na hranicích 

Výzkum Amnesty odhalil bití, vážné mučení nebo další špatné zacházení, včetně toho, že lidé nedostávají jídlo, vodu, přístřeší a přístup k základní hygieně. Bylo zjištěno, že lidem jsou kradeny telefony a peníze nebo jsou vydíráni za úplatky příslušníky běloruských sil. Ti, kteří byli Amnesty dotazováni, svědčili, že čelili tomuto zneužívání ze strany běloruských sil, když se přemísťovali z Minsku na běloruskou hranici s Polskem, Lotyšskem a Litvou. Lidé byli eskortováni ve skupinách na „sběrná místa“ v oplocené zóně, než byli násilně nuceni běloruskými silami přejít do Polska, zatímco byli pronásledováni služebními psy a tlačeni k překročení zamrzajících řek. 


Muž ze Sýrie Amnesty řekl, že byl ve skupině asi 80 lidí, kteří byli vezeni vojenským nákladním vozem k hranici. “Vyložili nás… Bylo zde deset [běloruských] vojáků, kteří sebou měli čtyři psy. Řekli nám, že pokud nepoběžíme rychle, vypustí psy, kteří nás doženou a pokousají. Vojáci běželi za námi a mlátili obušky každého, kdo neběžel dostatečně rychle. Poté, co nás pronásledovali asi 200 metrů, se vojáci otočili a nechali nás v ochranném pásmu uprostřed lesů. Rodiny byly odděleny. Lidé, pokousaní od psů, krváceli." 

Jakmile se lidé ocitnou na „sběrném místě,“ nesmějí ho opustit nebo se vrátit do neoplocených oblastí přístupným civilistům, a jsou dny až týdny uvězněni v nelidských podmínkách. Lidé popisovali, že zůstali celé dny bez jídla nebo s minimálním množstvím vody či chleba a bez přístřeší nebo základních hygieny. Několik jednotlivců řeklo Amnesty, že mohli opustit „sběrná místa“ a hraniční pásmo pouze po zaplacení úplatku. Kurdská syrská rodina dotazovaná Amnesty zůstala v oplocené zóně 20 dní. Jedli pouze jednou denně a při jedné příležitosti nemohli dát jídlo svým dvěma dětem po dobu minimálně 24 hodin. Otec popsal utrpení své rodiny: "Někdy jsme byli téměř v bezvědomí, měli jsme hlad i žízeň a nemohli jsme najít žádnou pomoc, ani od polských vojáků, ani od Bělorusů."

Běloruští představitelé také využili toho, že lidé vstupovali do oplocených oblastí. Při přechodu je surově bili, přičemž jim také často kradli telefony a peníze. Jeden žadatel o azyl dokonce řekl, že ho bili pěstmi s železnými prsteny a kopali ho botami s ocelovou špičkou. Kurdský Iráčan řekl Amnesty: 

„Někteří měli železné boxerské prsteny a boty s ocelovou špičkou. Kopali nás, když jsme leželi na zemi. Donutili nás vydat peníze a telefony. Moje tělo pak zůstalo černomodré." 

Jedno z mezinárodních lidských práv chrání právo žádat o azyl, stejně jako právo na ochranu před mučením nebo jiným špatným zacházením. Bělorusko tato práva zjevně porušuje, přestože je smluvní stranou příslušných mezinárodních smluv, které je chrání.


Polsko: Odmítání jako standardní postup, azylové řízení i záruky lidských práv ignorovány 

Většina z těch, kteří se dostali přes hraniční plot do Polska, byla polskými vojáky po několika stech metrech okamžitě zadržena a zatlačena zpět. Amnesty také zdokumentovala několik případů jednotlivců, kterým se podařilo po několika dní chůze - dostat dále na polské území než je vyzvedly polské orgány. Všichni (kromě jedné osoby) se kterými Amnesty mluvila, byli bez řádného procesu zatlačeni zpět do Běloruska, navzdory tomu, že jednotlivci vyjádřili svůj záměr požádat o azyl v EU. 

Došlo k dlouhé sérii systematického hromadného vyhošťování, které zcela nerespektovalo závazky mezinárodního práva a práva EU. Polské bezpečnostní složky byly jasnými svědky špatného zacházení s migranty a žadateli o azyl, kteří trpěli na běloruské straně, a i přesto je vrátily zpět přes hraniční plot. Většina lidí, s nimiž Amnesty mluvila a kteří se nedávno pokusili překročit hranici, uvedla, že jejich telefony byly často poškozeny polskými silami a mnohdy byli lidé vystaveni násilnému zacházení, včetně stříkání pepřového spreje do očí dětí a tlačení dospělých do řek. Syrský muž, který cestoval se svou ženou a dvěma dětmi, Amnesty uvedl, že ho i s rodinu naložili na korbu vojenského vozidla: „Vozidlo bylo velké pro 50 - 60 migrantů a jeli jsme asi hodinu. A pak nás zatlačili zpět do neutrálního pásma. Voják v náklaďáku poslouchal, jak se bavíme a znovu proti nám použil pepřový sprej. Můj syn a dcera plakali skoro celou hodinu.“ Jezídský muž z Iráku řekl Amnesty, že asi hodinu po překročení hranic byl zadržen polskými silami a spolu s několika dalšími muži odveden k malé říčce označující hranici s Běloruskem: „Řeka byla asi jen 10 nebo 15 metrů široká, ale velmi hluboká a její proud byl rychlý. Vyhnali nás z vozidel a strčili nás do vody. Každý, kdo nechtěl do řeky, byl bit obušky. [Oni] měli také psy. Ženy, děti a také někteří muži byli odvezeni jinam. Viděl jsem jednoho muže, jak ho odnesl proud. Pokud jsi neuměl plavat, utopil ses." 

Polsko nepochybně porušuje mezinárodní právo a normy, včetně porušení zákazu mučení nebo dalšího špatného zacházení. Zásada nenavracení stanovuje, že úřady nesmějí násilně posílat žádnou osobu do jiné země nebo na území, kde by jí hrozilo mučení nebo jakékoliv špatné zacházení.


Evropská komise nekoná nic proti násilí a zneužívání

Navzdory jasnému porušování práv ze strany států EU sousedících s Běloruskem se Evropské komisi (EK) nepodařilo provést soudní řízení k prosazení zákonů EU. V prosinci 2021 navíc EK navrhla dočasná mimořádná opatření, která by Lotyšsku, Litvě a Polsku umožnila odchýlit se od pravidel EU, včetně držení žadatelů o azyl na hranici po dobu 20 týdnů s minimálním bezpečím a usnadněním deportací. Tento krok je neospravedlnitelný a oslabí právní rámec EU v oblasti migrace a azylu. 

„Tisíce lidí – včetně mnoha prchajících před válkou a konflikty – uvízly v Bělorusku v naprosté zimě a v extrémně nejistých podmínkách. Místo péče, kterou potřebují, jsou vystaveni brutálnímu násilí. Bělorusko musí okamžitě ukončit toto násilí a členské státy EU musí přestat upírat lidem šanci uniknout těmto hrozným situacím, natož je vracet do Běloruska, aby jim znovu a znovu museli čelit."

Jennifer Foster, výzkumnice Amnesty


Amnesty International je znepokojena, že těm, kteří zůstávají uvězněni v Bělorusku s nelegálním statusem (ať už v pohraničních oblastech nebo v hlavním městě Minsku či v dalších městech) hrozí vážné porušování lidských práv. Běloruské úřady, konfrontované zvyšujícím se počtem uvízlých žadatelů o azyl, je již začaly násilně vracet do zemí jejich původu, včetně nezákonného navracení bez vyhodnocení jejich potřebné ochrany. Mnoho lidí, s nimiž Amnesty hovořila, čelí násilnému návratu do Sýrie, a nikoli do zemí, odkud přišli, včetně Egypta, Turecka a Libanonu - kvůli zákazu opětovného vstupu.

Od června 2021 se počet lidí přicházejících na území EU z Běloruska začal zvyšovat. Vedoucí představitelé EU to popsali jako „hybridní hrozbu“ organizovanou běloruskými úřady a jako reakci na sankce EU uvalené na základě rozsáhlého porušování lidských práv po prezidentských volbách v roce 2020. Oficiální výsledek voleb byl široce zpochybňován a vedl k masovým pokojným protestům. 

Amnesty International provedla devět hloubkových rozhovorů se Syřany, Libanonci a Súdánci, kteří cestovali (někteří v doprovodu svých rodin) z Egypta, Libanonu, Sýrie a Ruska se záměrem požádat o azyl v EU. V době výzkumných rozhovorů byli tito jednotlivci v Německu, Libanonu a také stále v Bělorusku. Zástupci Amnesty navíc cestovali do Iráku, kde mluvili s 66 jednotlivci, kteří byli dobrovolně i nedobrovolně vráceni do své země po neúspěšných pokusech dostat se do EU. Tyto rozhovory se uskutečnily v Bagdádu a okolí oblastí Dohuk, Baadre, Khelakh, Shariya, Zakho a Raniya. Amnesty International požádala běloruské úřady o přístup do pohraniční zóny za účelem pomoci migrantům a žadatelům o azyl. Ve své odpovědi úřady uvedly, že „běloruská strana nevidí žádnou užitečnost v návštěvě představitelů Amnesty International za uvedeným účelem.“

Aktuální petice

  Bělorusko

Razie v sídlech nevládních organizací, zatýkání obránců lidských práv. Podpořme je!

Dne 14. července běloruská policie provedla razii v sídlech několika nevládních organizací a domech jejich čelních představitelů. Terčem policejních prohlídek byla i lidskoprávní organizace Vjasna, která monitoruje politické vězně v zemi a poskytuje jim například právní ochranu. Několik členů, mezi nimi Ales Bjaljacki, předseda Vjasny, právník organizace Uladzimir Labkovič, jeho partnerka Nina Labkovičová a místopředseda Vjasny, Valjantsin Stefanovič, bylo policií zatčeno a jsou ve vazbě.

 

Aktuální počet podpisů: 2015 Náš cíl: 3000

Podepíšu

Všechny petice

Art For Amnesty - obrazy k prodeji

Tyto webové stránky používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více...
Díky za upozornění...