© Anadolu Agency via Getty Images

Eskalace konfliktu na Ukrajině může způsobit humanitární katastrofu celého kontinentu, varuje Amnesty

  Článek

Ohrožena by byla nejen politická, ale také ekonomická a sociální lidská práva, dodává Amnesty. Použití vojenské síly by rovněž mohlo vyústit v masové přesuny lidí do ostatních států.

Na hranicích Ukrajiny a Ruska i nadále hrozí eskalace ozbrojeného konfliktu. Amnesty International proto varuje, že pokud k ní dojde, může zanechat na lidských právech devastující následky. Použití vojenské síly by totiž mohlo ohrozit životy civilistů i tamní infrastrukturu. Způsobit by také mohlo nedostatek potravin a potencionálně masové přesuny lidí snažících se před konfliktem uprchnout.

„Hrozba použití vojenské síly Ruskem už nyní ovlivňuje lidská práva milionů lidí na Ukrajině i v dalších zemích. Dopady eskalace konfliktu budou proto pravděpodobně devastující,“ okomentovala situaci generální tajemnice Amnesty Agnès Callamard. „Vojenské jednotky opakovaně beztrestně poškozovaly lidská práva civilistů. Je proto na čase, aby tento krutý kolotoč skončil,“ dodala.

Například ekonomická a sociální lidská práva už jsou nyní ovlivněny rostoucími cenami základních potravin i zboží, a to včetně zdravotnických pomůcek. Mezi nejvíce zasažené skupiny na Ukrajině pak patří senioři, děti a dospívající, ale také lidé s nejnižším příjmem. Negativnímu dopadu neuniklo ani právo na vzdělávání. Velká část ukrajinských škol totiž v posledních dvou týdnech střídavě zavírala své dveře kvůli trvajícím obavám o bezpečnost žáků. V Rusku pak poklesla hodnota rublu a tamní ceny zboží začaly také stoupat. 

Historie se může opakovat

Ukrajina musí v posledních letech bojovat s konflikty na Donbasu iniciované ruskou armádou a s ilegální anexí Krymu. Při podobných vojenských konfliktech však musí být civilisté chráněni a kdokoli, kdo proti nim spáchá zločin - musí být potrestán. Amnesty International bude proto pečlivě situaci na Ukrajině monitorovat. Sledovat bude také dodržování mezinárodního humanitárního práva, tedy zákonů vedení války, i dodržování mezinárodních lidskoprávních úmluv a dohod, a to všemi stranami.

 „Historie ruských vojenských intervencí, ať už na Ukrajině, v Sýrii nebo v Čečensku, je spojená s neuvěřitelným ignorováním mezinárodního humanitárního práva,“ uvedla k situaci Agnès Callamard.

Během vrcholu ozbrojeného konfliktu na Donbasu mezi lety 2014 a 2015 totiž mezinárodní humanitární právo porušily všechny zúčastněné strany. Zapříčinily tím nedobrovolný přesun více než milionu lidí a smrt tisíců lidí. Nedodržování mezinárodního práva ze strany ruských vojáků zůstal nepotrestaný i v dalších konfliktech posledních let. Amnesty se proto obává, že se bude historie opět opakovat.

Například roku 2015 podnikla ruská armáda v Sýrii letecký útok na rezidentní oblasti ve městech Homs, Idlib a Aleppo. Za tři měsíce tak zavraždila nejméně 200 civilistů. V roce 2020 pak Amnesty informovala o tom, že ruské letectvo cílilo v Sýrii na školy a nemocnice, přestože podobné útoky OSN zakázala. Na Ukrajině pak Ruskem podporované separatistické síly porušily mezinárodní humanitární právo použitím nepřesně zamířených výbušnin v oblastech obydlených civilisty.

Stejného zločinu se pak dopustily rovněž ukrajinské vojenské složky. Kromě toho byly zbraně rozmisťovány a používány z domovů nacházejících se v rezidentních částech města. „Historie ruských vojenských intervencí, ať už na Ukrajině, v Sýrii nebo Čečensku, je spojená s do očí bijícím ignorováním mezinárodního humanitárního práva,“ uvedla k situaci Agnès Callamard. Podle ní se pak ruská armáda dopustila válečných zločinů, jelikož opakovaně porušila zákony vedení války, například při selhání ochrany civilistů nebo použití zakázaných zbraní.

Amnesty se rovněž obává vytvoření nových milic na území Ukrajiny. Podobně ozbrojené skupiny podporované Ruskem působící na Donbasu jsou totiž nechvalně známe nezájmem vůči mezinárodnímu humanitárnímu právu a tudíž absencí zodpovědnosti. Příkladem jsou také ukrajinské provládní polovojenské jednotky. „Pokud Západ a Rusko vstoupí do vyostřenější konfrontace, mohly by začít aktivněji vstupovat do regionálních konfliktů po celém světě,“ zhodnotila situaci generální tajemnice Amnesty. To by podle ní také vedlo k využívání energetické politiky jako zbraně a motivem států k používání síly v jejich zahraniční politice.

Hrozí krize na úrovni celého kontinentu

Konflikt na východě Ukrajiny vyústil v letech 2014 a 2015 v závažnou lidskoprávní krizi. Její následky pociťuje tamní obyvatelstvo dodnes. Miliony lidí byly nuceny opustit své domovy. Ti, kteří se rozhodli zůstat nebo vrátit do konfliktní zóny pak žili v chudobě, jelikož se tamní ekonomika téměř zhroutila. Další stovky se staly oběťmi nezákonných zatčení, vražd a poprav, mučení, únosů, nucených přesunů nebo neoprávněného zadržování organizovaného jak separatisty, tak vládními složkami.

"Pokud by Rusko mělo proti Ukrajině použít vojenskou sílu, museli by uprchlíci hledat ochranu v jiných zemích,“ připomíná generální tajemnice Amnesty.

Podle ukrajinského ministerstva pro sociální politiku žije i nadále na Ukrajině 1,45 milionu lidí mimo své původní domovy. Utéct z nich museli při konfliktu na Donbase a po anexi Krymu. „Je děsivé, jakých rozměrů by mohla situace na Ukrajině po další eskalaci dosáhnout. Jednalo by se o humanitární katastrofu na úrovni celého kontinentu, při které by miliony uprchlíků hledaly ochranu u sousedních evropských států,“ popsala potencionální krizi Callamard.

„Ukrajina je v současnosti cílem pro lidi prchající z Ruska, Běloruska nebo Středního východu. Pokud by Rusko mělo proti Ukrajině použít vojenskou sílu, museli by uprchlíci hledat ochranu v jiných zemích,“ vysvětlila generální tajemnice Amnesty Agnès Callamard. Podle ní by se pokračující ozbrojený konflikt ve středu Evropy zahrnující nukleární zbraně mohl potencionálně rozšířit do dalších států a ohrozit celý geopolitický systém kontroly a rovnováhy. „Takový vývoj by však znamenal nepředvídatelné globální následky pro lidská práva,“ dodala.

Lidská práva by eskalace konfliktu pošlapala především kvůli potencionální hybridní a partyzánské válce, nezákonnému přílivu zbraní, přílivu nikomu se nezodpovídajících soukromě najatých vojáků, ale také vytváření prostředí násilí a beztrestnosti. Výsledkem by mohla být také obrovská ekonomická devastace nejen pro tamní region, ale i další státy Evropy, které se spoléhají na ruské dodávky plynu.

 

Aktuální petice

  Rusko

Až deset let vězení za podporu Navalného, nově bez vlastního právníka

Lilia Čanyševová, bývalá regionální koordinátorka Navalného štábu ve městě Ufa, je již více než rok neprávem držena v moskevském vězení. Na základě absurdního obvinění na ni byla uvalena vyšetřovací vazba a hrozí jí až 10 let vězení. Nyní Ruský vyšetřovací výbor pošlapal právo Čanyševové na spravedlivý proces, jelikož z případu svévolně vyloučil její právníky.

 

Aktuální počet podpisů: 2420 Náš cíl: 3000

Podepíšu

Všechny petice

Art For Amnesty - obrazy k prodeji

Tyto webové stránky používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více...
Díky za upozornění...