© Nela Armutidisová

V Egyptě byl mučen, v Česku zažil rasismus. „Zůstal jsem díky manželce a Brnu,“ říká aktivista, který pomáhá Amnesty

  Blog

Příběhy Migrace   Egypt publikován 25.5.2022

Za protesty proti vládě byl Kareem v Egyptě vězněn a mučen. Dnes žije v Česku a považuje ho za svůj domov. Účastní se také projektu Živá knihovna, který Amnesty pořádá pro základní a střední školy. V rámci něj on i další dobrovolníci (z řad azylantů či zástupců dalších menšin) – tzv. živé knihy – vyprávějí studentům své životní příběhy a často velmi drsné zkušenosti.

Kareem pochází z Káhiry. Do společenského dění se začal zapojovat už roce 2008 jako člen organizace April 6 Youth Movement. Toto hnutí pořádalo stávky i demonstrace a usilovalo o sekularizaci státu. „Chtěli jsme vládu nezávislou na armádě i náboženství,“ vysvětluje Kareem. Už v té době byl za své přesvědčení poprvé zatčen a deset dní vězněn.  

Po propuštění však dál pokračoval v boji za lidská práva. Po událostech roku 2011 označovaných jako „arabské jaro”, kdy se v Egyptě střídali prezidenti a často panovalo bezvládí, se Kareem ocitl znovu za mřížemi, tentokrát na osm měsíců. Věznitelé mu dávali elektrošoky, ze kterých má dodnes poškozenou paměť a psychické trauma. 

„Byl jsem jako v černé díře. Nevěděl jsem, kde jsem, jaké je datum, prostě nic. Zbývalo mi jen věřit, že jsem naživu a zítra budu zase,“ vzpomíná Kareem na dlouhých osm měsíců v cele. 

Poté, co byl z vězení propuštěn, musel uprchnout ze země. „Jednoho rána mi zazvonil telefon. Zvedl jsem ho a můj právník se mě zeptal, kde právě jsem. Odpověděl jsem, že doma. ‚Musíš zmizet z Egypta, dostal jsi doživotní trest," řekl mi. Popadl jsem peníze, pas a podnikl nebezpečnou cestu do Súdánu,“ popisuje svou emigraci. Tam zjistil, že se nachází na seznamu teroristů (autoritářské režimy aktivisty a obránce lidských práv často očerňují tím, že je označují jako teroristy, pozn. red.) a bude muset opustit i tuto zemi. Chtěl do Spojených států, protože tam žije mnoho cizinců a navíc uměl anglicky. Vyřizování víz ale trvalo příliš dlouho a Kareem měl málo času, protože ho hledaly egyptské tajné služby. V tu chvíli dostal možnost jít do České republiky, a přestože to nebyla jeho první volba, neměl na výběr. 

Do Prahy přiletěl v roce 2015. První, co ho zde uvítalo, byl billboard Tomia Okamury s protiimigračním sloganem. Tehdy chtěl Kareem Česko co nejrychleji opustit. Podle zákonů však musí uprchlík požádat o azyl v první bezpečné zemi (do této kategorie ČR patří), a tak zde musel zůstat. Azylové řízení se protáhlo na déle než dva roky a během svého pobytu v Praze se setkal i s rasovou diskriminací. „Vyhodili mě z baru a slýchával jsem různé urážky ohledně barvy pleti, zároveň jsem ale nezapadal ani do arabské komunity, poněvadž jsem ateista,“ vysvětluje. 

Později ale v Česku poznal svou budoucí ženu Nelu. Přiznává, že ona byla hlavním důvodem, proč se zde po získání ochrany rozhodl zůstat a neodešel do jiné země Evropské unie. Nyní bydlí v Brně, které si zamiloval. „Do Egypta bych se rád podíval znovu, ale už pouze jako turista, můj domov je tady v Brně,“ uzavírá svůj příběh. 

Přestože se do rodné země nemůže vrátit, jelikož by byl po příletu ihned zatčen, je stále v kontaktu s rodinou i přáteli. Dnes Kareem pracuje v lidskoprávní organizaci Egyptian Front For Human Rights, která se z Evropy věnuje dění v Egyptě. Také se stále účastní Živé knihovny Amnesty. Jeho příběh si už poslechlo nespočet studentů a studentek základních a středních škol. Na otázku, proč mu přijde důležité věnovat této aktivitě svůj čas, odpovídá, že by se mladá generace měla dozvědět o příbězích uprchlíků osobně. Naráží také na to, že Česko není příliš multikulturní země a podle něj je proto pro mladé lidi dobré potkávat cizince, aby si rozšířili obzory.


Aktuální petice

  Egypt

Vězněnou právničku nesmí navštívit rodina ani právník. Pomůžete?

Vedení ženské věznice al-Qanater nepovolilo 61leté Hodě Abdelmoniemové, právničce v oblasti lidských práv vězněné pouze kvůli své práci a dalším lidskoprávním aktivitám, žádnou návštěvu nebo jinou formu kontaktu s rodinou a právníky od jejího zadržení v listopadu 2018.

 

Aktuální počet podpisů: 3321 Náš cíl: 3500

Podepíšu

Všechny petice

Tyto webové stránky používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více...
Díky za upozornění...