Pussy Riot odsouzeny na 2 roky za mřížemi. Amnesty International: Hořká rána pro svobodu projevu v Rusku.
Článek
Svoboda slova a vězni svědomí publikován 17.8.2012
Amnesty International považuje proces s členkami Pussy Riot – Marií Alekhinou, Jekatěrinou Samucevičovou a Naděždou Tolokonnikovovou – za politický proces a jejich stíhání za neoprávněné. Jejich protestní akce byla legitimní, byť možná urážlivá.
Tři členky ženské skupiny byly odsouzeny za výtržnictví poté, co v únoru zazpívaly protestní píseň ‚Panno Marie, spas nás před Putinem‘ v katedrále Krista Spasitele v Moskvě.
Amnesty pokládá všechny tři aktivistky za vězně svědomí, odsouzené pouze za pokojné vyjádření svého přesvědčení.
„Ruské úřady by měly přehodnotit rozhodnutí soudu a odsouzené okamžitě a bezpodmínečně propustit,“ řekl John Dalhuisen, expert Amnesty International. „Na dnešním rozhodnutí je vidět otisk Kremlu a ortodoxní církve a jde o omezování svobody projevu v Rusku,“ dodal.
Trestem pro Marii Alekhinu, Jekatěrinu Samucevičovou a Naděždu Tolokonnikovovou se ruské úřady nesnaží jen umlčet tyto mladé hlasy, ale zároveň dávají jasné varování všem dalším, kdo by chtěli kritizovat režim.
Proces s Pussy Riot
Členky Pussy Riot zazpívaly protestsong ‚Panno Marie, spas nás před Putinem‘ v katedrále Krista Spasitele v Moskvě 21. února 2012. Obličeje měly zakryté pletenými barevnými kuklami.
V písni vyzývaly Panu Marii, aby se stala feministkou a vyhnala Vladimíra Putina. Také kritizovaly, že ortodoxní hodnostáři projevují Putinovi velkou podporu a oddanost. Byl to jeden z mnoha protestů proti Putinovi během nadcházejících ruských prezidentských voleb.
Ruské úřady poté 4. března zadržely Marii Alekhinu a Naděždu Tolokonnikovovou a 15. března Jekatěrinu Samucevičovou s prohlášením, že ony byly maskovanými ženami v kostele. Proces začal 30. července. Soudkyně zamítla většinu ze svědků obžaloby. Existují obavy, že byly porušeny standardy pro spravedlivý proces.
Případ vyvolal široké debaty na blozích, sociálních sítích a v médiích o svobodě projevu nebo o postavení církve v moderním sekulárním státě. Diskutovala se také nezávislost soudů.
V červnu více než 200 ruských osobností z kultury, známých spisovatelů, muzikantů, herců a dalších, podepsalo otevřený dopis na podporu Marii Alekhiny, Jekatěriny Samucevičové a Naděždy Tolokonnikovové. Dopis byl zveřejněn na webu radia Echo Moskvy a nasbíral dalších 45 000 podpisů. V červnu také skupina ortodoxních věřících poslala otevřený dopis patriarchovi Kirillovi, hlavě ruské ortodoxní církve, a žádala v něm o milost pro tři zatčené ženy.
V srpnu skupina právníků zveřejnila otevřený dopis, ve kterém uvedli, že toto vystoupení v kostele nemůže být kvalifikováno jako trestný čin a podání žaloby tak bylo v rozporu s ruským právem.
Případ se stal známým po celém světě a Pussy Riot získaly podporu mnoha světových umělců, například Stinga, Madonny, Yoko Ono či Björk. Sting k procesu řekl: „Vyjádření odporu je legitimním právem v jakékoli demokracii. Moderní politici to musejí tolerovat. Schopnost odhadnou míru – a smysl pro humor – jsou znakem jejich síly, nikoli slabosti.“
Aktuální petice
Letošní Nobelovu cenu za mír získal vězněný běloruský bojovník za lidská práva Ales Bjaljacki. Pomožme mu na svobodu!
Dne 14. července 2021 běloruská policie provedla razii v sídlech několika nevládních organizací a domech jejich čelních představitelů. Terčem policejních prohlídek byla i lidskoprávní organizace Vjasna, která monitoruje politické vězně v zemi a poskytuje jim například právní ochranu. Několik členů, mezi nimi Ales Bjaljacki, předseda a zakladatel Vjasny, právník organizace Uladzimir Labkovič, jeho partnerka Nina Labkovičová (ta byla později propuštěna) a místopředseda Vjasny, Valjantsin Stefanovič, bylo policií zatčeno a jsou ve vazbě.
Aktuální počet podpisů: 2733 Náš cíl: 3000
Další zprávy
© Jehad Alshrafi/Anadolu via Getty Images
© Przemysław Stefaniak/Amnesty International