© AFP via Getty Images

Zneužívání protiteroristických zákonů k potlačování disentu. Běžná praxe diktatur je v Rusku na vzestupu.

  Článek

Svoboda slova a vězni svědomí publikován 25.2.2024

Od loňského roku hrozí lidem v Rusku za vlastizradu doživotí, terorismus až dvacet let a za účast v teroristické organizaci patnáct let odnětí svobody. Nutno ale dodat, že v Rusku se „teroristou“ může stát v podstatě každý – občanský aktivista, novinář nebo kritik režimu. A po smrti opozičního politika Alexeje Navalného, který zemřel za dosud nevyjasněných okolností v trestanecké kolonii, kde si odpykával devatenáctiletý trest, bude situace o to složitější.

Právě hlasitý kritik ruského prezidenta Vladimira Putina Navalnyj byl již v roce 2021 zařazen na seznam „teroristů a extremistů“. Na černé listině se ocitlo i několik jeho spolupracovníků.

Přes 400 lidí, kteří po zprávě o Navalného smrti přinesli květiny, svíčky nebo obrázky na pietní místa, bylo zatčeno. Těžko říct, kolik nových odsouzení a „teroristů“ přibude. Ale budou určitě. Cílené vyvolávání strachu ve společnosti se diktaturám hodí vždycky.

 

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 se míra zneužívání nejasných protiteroristických a protiextremistických právních předpisů, které z lidí dělají teroristy – ne podle míry spáchaných trestných činů, ale podle potřeby režimu –, ještě zintenzivnila.

 

Nová zpráva Amnesty International „Terorizování disentu“ dokumentuje, jak se ruské úřady stále častěji zaměřují na disidenty a pokojné demonstranty pod záminkou „národní bezpečnosti“.

 

To, čeho jsme dnes v Rusku svědky, není jen zneužívání práva. Úřady využily protiteroristickou a protiextremistickou legislativu jako nástroj k potlačení disentu a kontrole veřejného diskurzu způsobem, který je alarmující. Tyto zákony, jejichž znění je vágní a uplatňování svévolné, jsou využívány k umlčování hlasů opozice a k vyvolávání strachu mezi těmi, kdo se odváží promluvit.“

 

Oleg Kozlovskij, výzkumný pracovník Amnesty International pro Rusko

 

 

Dlouhé tresty odnětí svobody za obvinění spojená s terorismem udělují vojenské soudy za zavřenými dveřmi a stačí k tomu málo – třeba komentář na sociálních sítích nebo finanční příspěvek opoziční skupině.

Úřady neváhají označit jednotlivce za „teroristy“ a „extremisty“ a mohou je odříznout od finančních služeb a základních příjmů, aniž by k tomu potřebovaly soudní příkaz.

 

Od roku 2013 bylo v Rusku za trestné činy související s terorismem odsouzeno 3 738 lidí. Přes 90 % z nich však za mřížemi neskončilo kvůli spáchání nebo plánování teroristického útoku, ale za činy kvalifikované jako „ospravedlňování terorismu“.

Za takto definované činy se počet odsouzení za posledních 10 let zvýšil 50krát. A přinejmenším od roku 2015, kdy byly poprvé k dispozici statistiky, nebyl nikdo obviněný z trestných činů souvisejících s terorismem zproštěn viny.

 

V prosinci 2023 bylo na „seznamu teroristů a extremistů“ ruské federální služby monitorující finance 13 647 lidí, přičemž 11 286 z nich bylo označeno za „teroristy“. Třináct procent tvořily ženy a 106 osob bylo mladších 18 let. Zařazení na seznam, k němuž dochází bez jakéhokoli soudního přezkumu, má ještě další negativní dopad – vede ke zmrazení bankovních účtů a omezení měsíčních výdajů na 10 000 rublů, tedy asi dva a půl tisíce korun. Taková částka nestačí ani na pokrytí základních životních potřeb.

 

Případů souvisejících s terorismem v Rusku rapidně přibývá

 

Jen za prvních šest měsíců roku 2023 ruské soudy odsoudily 39 lidí za spáchání nebo plánování teroristických útoků, což je více než za celý rok v posledním desetiletí. To signalizuje prudký nárůst počtu případů souvisejících s terorismem. V poslední době se obvinění z terorismu týkala zejména lidí, kteří protestovali proti válce nebo vojenské mobilizaci házením „zápalných lahví“ na odvodní střediska a jiné úřední budovy.

 

Většina těchto případů se odehrála v noci, kdy v budovách nikdo nebyl, a riziko zranění tak bylo minimální. V budovách, postavených převážně z betonu a kovu, nevznikly větší škody. Označení těchto činů za teroristické vyvolává obavy, že ruské orgány tato obvinění zneužívají.

 

Stovky lidí byly odsouzeny na základě obvinění z „ospravedlňování terorismu“ za pouhou diskusi nebo vyjádření sympatií ke konkrétním akcím či subjektům, které ruské orgány svévolně označily za „teroristické“. Po plnohodnotné invazi Ruska na Ukrajinu se projevy sympatií k Ukrajině – jako je komentování jejích vojenských úspěchů nebo podpora ukrajinských vojenských jednotek složených z ruských dobrovolníků – staly dostatečným důvodem k poslání lidí za mříže.

 

Jedním z příkladů zneužívání protiteroristické legislativy je případ Alexeje Gorinova, právníka a moskevského radního odsouzeného k sedmi letům vězení za kritiku postupu ruské vlády na Ukrajině. Ten si již ve vězení odpykával trest, když byl znovu obviněn z terorismu za to, že údajně sdílel své názory na válku se svým spoluvězněm.

 

Podobně byl v nepřítomnosti obviněn spisovatel Grigorij Čchartišvili, známý pod pseudonymem Boris Akunin, z toho, že svými veřejnými prohlášeními „ospravedlňuje terorismus“. Soudní procesy týkající se obvinění z terorismu standardně probíhají za zavřenými dveřmi, spisovatel tedy vzhledem ke své nepřítomnosti u soudu svá obvinění ani neznal. Ministerstvo spravedlnosti k jeho případu pouze uvedlo, že spisovatel byl obviněn, protože „aktivně vystupoval proti speciální vojenské operaci na Ukrajině, šířil nepravdivé informace zaměřené na vytváření negativního obrazu Ruské federace, jakož i ozbrojených sil Ruské federace“. Ve vězení neskončil jen proto, že už od roku 2014 nežije v Rusku. Tam jsou jeho knihy mimochodem zakázané.

 

Potlačování opozice a omezování svobody vyjadřování

 

Rozšíření ruských protiteroristických a protiextremistických zákonů, včetně kriminalizace „ospravedlňování terorismu“ z roku 2006 a návrhu na kriminalizaci „ospravedlňování extremismu“ z roku 2023, dále stírá hranice mezi terorismem a extremismem – ani jeden z těchto pojmů není v mezinárodním právu dobře definován a oba jsou často používány jako nástroj k potlačování disentu.  

 

Tyto kroky ukazují systematický přístup k rozšiřování definic a trestů, potlačování politické opozice a svobody projevu pod záminkou národní bezpečnosti‘.“


Oleg Kozlovskij, výzkumný pracovník Amnesty International pro Rusko

 

Příkladem za všechny může být označení nevládní protikorupční organizace Alexeje Navalného za „extremistickou organizaci“, čímž byla jedna z nejhlasitějších občanských iniciativ v Rusku fakticky kriminalizována. Jednotlivcům, kteří této a podobným skupinám darovali peníze, účastnili se jimi pořádaných aktivit nebo sdíleli jejich materiály – a to dokonce ještě před jejich svévolným označením za extremistické –, nyní hrozí obvinění z trestných činů a dlouholetá vězení.

 

Amnesty International vyzývá k důkladné revizi ruské trestněprávní legislativy zabývající se terorismem a extremismem, aby byla v souladu s mezinárodními standardy v oblasti lidských práv, zabránila kriminalizaci pokojného disentu a chránila základní práva.

 

Restrikce se ale netýkají pouze samotných Rusů. Ruské úřady například nedávno přidaly na seznam tzv. nežádoucích organizací Rádio svobodná Evropa, které už dříve získalo nálepku „zahraničního agenta“, tedy organizace, která je podle mínění ruských úřadů pod nebezpečným zahraničním vlivem. Za zmínku jistě stojí, že se seznamem nežádoucích organizací úřady přišly po ruské anexi Krymu v roce 2015. Organizace (už je jich zhruba 140) nesmějí v Rusku působit a od roku 2019 mezi ně patří třeba i Člověk v tísni.

 

Aktuální petice

  Rusko

Ukrajinský lidskoprávní aktivista válečným zajatcem Ruska. Pomůžete Maksymovi Butkevyčovi?

Maksym Butkevyč se jako dobrovolník přidal k ukrajinské armádě, aby bránil svoji vlast. V červenci 2022 se stal ruským válečným zajatcem. Od té doby je odstřižen od světa a ruská média proti němu vedou očerňovací kampaň. V březnu 2023 byl odsouzen v nespravedlivém soudním procesu k třinácti letům vězení za údajné válečné zločiny. Podepište petici a připojte se k boji za jeho okamžité propuštění.

 

Aktuální počet podpisů: 2237 Náš cíl: 3000

Podepíšu

Všechny petice

Tyto webové stránky používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více...
Díky za upozornění...