Umělci žádají svobodu projevu v Rusku

  Článek

Svoboda slova a vězni svědomí publikován 23.7.2009

Výstava současného umění, která byla v roce 2006 nainstalována v Moskvě, přinesla dvěma jejím organizátorům namísto zaplněných výstavních sálů obvinění. Kurátoři se měli dopustit podněcování k nenávisti či nepřátelství a urážky lidské důstojnosti.

Některá z vystavených děl využila náboženské motivy jako jsou třeba ikony.Jurij Samodurov (bývalý ředitele Sacharovova muzea) a Andrej Jerofejev (bývalý kurátor sbírek moderního umění Treťjakovské galerie) byli ruskými úřady obviněni v souvislosti s pořádáním kontroverzní výstavy "Zakázané umění - 2006". Podle tvrzení žalobce moskevské části Taganskij měli organizátoři uspořádat výstavu, která „má evidentně za cíl demonstrativním a viditelným způsobem ponižovat a útočit na křesťanské náboženství, zvláště pak na ortodoxní vyznání.“Příští slyšení před soudem má proběhnout 24.7. Pokud budou shledáni vinnými, hrozí každému z mužů až pět let vězení. Oba jsou obviněni na základě článku 282,2 ruského trestního zákoníku, tedy ze zneužití moci k podněcování k nenávisti nebo nepřátelství a ponižování lidské důstojnosti. Mezinárodní právo však nedovoluje omezit svobodu projevu na základě obavy, že může být považován za urážlivýSkupina zahraničních umělců proto sestavila otevřený dopis, v kterém vyzývá prezidenta Medveděva, aby zabránil porušení ústavního práva na svobodu projevu. Z českých umělců dopis podepsal spisovatel a ilustrátor Petr Sís.

Text otevřeného dopisu umělců a spisovatelů

Vážený pane prezidente Medveděve,obracíme se na Vás jako skupina umělců a spisovatelů z celého světa. Musíme vyjádřit hluboké znepokojení nad tím, že Andrej Jerofejev, bývalý kurátor oddělení moderního umění Treťjakovské galerie, a Jurij Samodurov, bývalý ředitel Sacharovova muzea, byli obviněni kvůli výstavě „Zakázané umění - 2006“, kterou uspořádali.Jak je Vám jistě známo, tato výstava představila množství uměleckých děl, která v průběhu roku 2006 pořadatelé mnoha výstav odmítli zařadit do expozice. Některá z vystavovaných děl však byla již předtím představena na jiných výstavách současného umění v Rusku i v zahraničí, včetně prací známých ruských umělců jako jsou Ilja Kabakov, Alexandr Kosolapov, Alexandr Savko a Michail Roginskij. Tato výstava měla tedy za cíl vyvolat diskusi o cenzuře, se kterou se vystavovaná díla potýkala.Z toho důvodu nás velmi znepokojilo, že proti oběma organizátorům byla vznesena obvinění. To odhaluje skutečnost, že svoboda projevu zůstává v Rusku prázdným pojmem. A to i přesto, že ji garantuje ústava. Mezinárodní standardy o lidských právech nedovolují omezovat nebo zakázat svobodný projev jen na základě toho, že jeho obsah mohou někteří lidé považovat za urážlivý. Rusko je sekulárním státem, kde je podle současné právní ústavy každému, ať je věřící nebo ateista, zaručeno právo svobody vyznání, které si může také sám zvolit a dál ho šířit. Mezinárodní právo nepovoluje omezování svobody šíření názorů a přesvědčení, a to ani tehdy, pokud se toto přesvědčení liší od oficiálního nebo nejrozšířenějšího náboženství v zemi.Nemůžeme přistoupit na tvrzení, že výstava uměleckých děl může vést k podněcování k nenávisti. Někteří z návštěvníků, kteří se svobodně rozhodli výstavu navštívit, sice mohli považovat určitá umělecká díla za urážlivá. To však neznamená, že tato díla podněcují k nenávisti či útokům vůči konkrétnímu náboženství. Moderní umění je důležitým dorozumívacím prostředkem moderní doby a je naprosto nezbytné pro pochopení současného světa.Umění představuje prostor, v němž je možné vyjadřovat různé, často i naprosto protichůdné názory. Umění pochopitelně může provokovat. Svoboda umělecké tvorby je nedílnou součástí svobody projevu a zároveň spolehlivým ukazatelem stupně svobody ve společnosti jako takové.Jsme pevně přesvědčeni, že Andrej Jerofejev a Jurij Samodurov by neměli být stíháni. Žádáme tedy ruské úřady, aby respektovaly právo obou mužů na svobodu projevu.S úctouGalia Ackerman (novinářka a esejistka, Francie)Roddy Doyle (spisovatel, Irsko)Boris Groys (profesor a kritik umění, Německo)Enrique Juncosa (ředitel Irského muzea moderního umění v Dublinu, Irsko)Ilya a Emilia Kabakovovi (ruští umělci, USA)Julia Kisina (umělkyně, Ukraine) Azar Nafisi (akademik a spisovatel, Írán)Peter Sís (spisovatel, umělec, ilustrátor, ČR)Tom Stoppard (dramatik, Velká Británie)Ludmila Ulitskaya (spisovatelka, Rusko)Igor Golmostock (umělec, kritik, Velká Británie) Arnon Grunberg (spisovatel, Nizozemí) Jukka Mallinen (spisovatelka, překladatelka, předsedkyně finského Pen klubu v letech 2006-2009.) Jussi K. Niemelä (šéfredaktorka, filozofka, Finsko) David Pollock (předseda Evropské humanistické federace, Velká Británie)

Aktuální petice

  Rusko

Ukrajinský lidskoprávní aktivista válečným zajatcem Ruska. Pomůžete Maksymovi Butkevyčovi?

Maksym Butkevyč se jako dobrovolník přidal k ukrajinské armádě, aby bránil svoji vlast. V červenci 2022 se stal ruským válečným zajatcem. Od té doby je odstřižen od světa a ruská média proti němu vedou očerňovací kampaň. V březnu 2023 byl odsouzen v nespravedlivém soudním procesu k třinácti letům vězení za údajné válečné zločiny. Podepište petici a připojte se k boji za jeho okamžité propuštění.

 

Aktuální počet podpisů: 2207 Náš cíl: 3000

Podepíšu

Všechny petice

Tyto webové stránky používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více...
Díky za upozornění...