Vloni vykonáno 2 390 poprav, 72 procent lidí popravila Čína
Článek
Svoboda slova a vězni svědomí publikován 24.3.2009
Nejvíce lidí bylo vloni popraveno v Asii, Čína opět vykonala více poprav než zbytek světa dohromady. Tato fakta přináší zpráva o trestu smrti, kterou každý rok zveřejňuje organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI).
Celkový počet poprav za loňský rok vyčíslili obránci lidských práv na minimálně 2 390. Popravy vykonalo 25 zemí, v Evropě popravuje již jen Bělorusko.
„Poprava je krutý, nevratný, nehumánní a ponižující trest. Stětí, elektrické křeslo, oprátka, smrtící injekce, zastřelení ani kamenování nepatří do 21. století,“ prohlásila v den zveřejnění statistik Irene Khan, generální tajemnice AI.
Autoři zprávy zjistili, že na popravištích ve 25 zemích skončilo nejméně 2 390 osob. Odsouzeno k nejvyššímu trestu bylo v 52 státech navíc 8 864 lidí. Přední místa v počtu popravených patří tradičně Číně (nejméně 1 718 poprav), Íránu (nejméně 346 poprav), Saúdské Arábii (nejméně 102 poprav), USA (37 poprav), Pákistánu (nejméně 36 poprav) a Iráku (nejméně 34 poprav). Protože některé státy informace o trestu smrti nezveřejňují, skutečný počet může být ještě vyšší.
Amnesty International upozorňuje také na země, kde jsou rozsudky smrti vynášeny po nespravedlivých soudních procesech, mezi ně patří Afghánistán, Irák, Írán, Nigérie, Saúdská Arábie nebo Jemen. Odsouzenci, nad kterými je vynášen rozsudek nejvyššího trestu, jsou navíc neopodstatněně často příslušníci rasových, etnických a náboženských menšin nebo chudí lidé. Diskriminační praxi při udělování nejvyššího trestu vysledovali autoři zprávy například v Íránu, Saúdské Arábii i USA.
Nadále zůstává aktuální riziko popravy nevinného člověka, dokazují to i případy čtyř mužů, kteří byli v loni propuštěni v USA z cel smrti poté, co se ukázalo, že zločin, za který byli odsouzeni, nespáchali.
Svět se stále přibližuje úplnému odmítnutí nejvyššího trestu, jen 25 z 59 zemí, které v loňském roce vynesly nejvyšší rozsudek, jej vykonalo. Amnesty International však varuje, že navzdory tomuto trendu umírají na popravištích stále stovky lidí; a některé země se k nejvyššímu trestu vracejí.
Trest smrti v regionálním přehledu
Nejvíce poprav bylo provedeno v Asii, kde trest smrti nadále vykonává 11 zemí: Afghánistán, Bangladéš, Čína, Indonésie, Japonsko, Severní Korea, Malajsie, Mongolsko, Pákistán, Singapur a Vietnam. Jen Čína je odpovědná za dvě třetiny všech poprav, které byly ve světě vykonány. V nejlidnatější zemi světa bylo loni popraveno nejméně 1 718 osob, skutečná čísla však budou podstatně vyšší, protože statistiky o nejvyšším trestu jsou považovány za státní tajemství.
Blízký východ a severní Afrika jsou regionem s druhým nejvyšším počtem popravených. Celkem zde bylo vykonáno 508 kapitálních trestů. V Íránu, kde stále dochází ke krutým popravám kamenováním, bylo popraveno 346 osob včetně osmi lidí, kteří měli zločiny spáchat před 18 rokem života. V Saúdské Arábii se popravuje obvykle stětím hlavy, které je veřejně přístupné a po kterém následuje ukřižování. Loni zde na popravištích zemřelo 102 osob.
V Severní Americe bylo v roce 2008 vykonáno 37 poprav. K nejvyššímu počtu poprav došlo jako obvykle ve státě Texas. V USA byli vloni propuštěni 4 lidé odsouzení k trestu smrti, celkem je takových případů od roku 1975 již více než 120. Jedinou jinou zemí kromě USA, která na americkém kontinentě vykonala popravu, se v loni stal Svatý Kryštof a Nevis.
Poslední evropskou zemí, která vykonává popravy, je Bělorusko. To navíc informace o nejvyšším trestu utajuje. Popravy jsou prováděny zastřelením do týla, vloni tak byly provedeny čtyři popravy.
Oficiálně jen dvě popravy byly vykonány v subsaharské Africe, ale 362 osob bylo k smrti odsouzeno. Trest smrti byl navíc obnoven v Libérii, která od poprav v minulosti ustoupila.
Akce za zrušení trestu smrti v Bělorusku
Podpořte konec krutého a nehumánního trestu v poslední evropské zemi, která stále popravuje - více informací zde.
Chcete podpořit snahy o zrušení trestu smrti?
Přidejte se k Amnesty.Aktuální petice
Letošní Nobelovu cenu za mír získal vězněný běloruský bojovník za lidská práva Ales Bjaljacki. Pomožme mu na svobodu!
Dne 14. července 2021 běloruská policie provedla razii v sídlech několika nevládních organizací a domech jejich čelních představitelů. Terčem policejních prohlídek byla i lidskoprávní organizace Vjasna, která monitoruje politické vězně v zemi a poskytuje jim například právní ochranu. Několik členů, mezi nimi Ales Bjaljacki, předseda a zakladatel Vjasny, právník organizace Uladzimir Labkovič, jeho partnerka Nina Labkovičová (ta byla později propuštěna) a místopředseda Vjasny, Valjantsin Stefanovič, bylo policií zatčeno a jsou ve vazbě.
Aktuální počet podpisů: 2734 Náš cíl: 3000
Další zprávy
© Jehad Alshrafi/Anadolu via Getty Images
© Przemysław Stefaniak/Amnesty International