Členové AI demonstrující za Tibet byli v Nepálu zadrženi
Článek
Svoboda slova a vězni svědomí publikován 25.3.2008
V den 49. výročí potlačení povstání Tibetanů proti čínskému útlaku proběhly v Tibetské autonomní oblasti a dalších tibetských oblastech protesty.
Demonstrace proběhly a stále probíhají v mnoha dalších zemích včetně Nepálu. Tam bylo podle odhadů včera zatčeno více než 400 lidí, kteří se chtěli protestů zúčastnit. Mezi zatčenými byli i členové nepálské pobočky Amnesty International.
Incident se odehrál krátce před plánovanou vigílií věnovanou Tibetu, kterou uspořádala Amnesty International Nepál. V pondělí 24. března v 13:55 místního času bylo však v Khátmándů 17 aktivistů AI zadrženo a převezeno na policejní stanici. Nebyl jim sdělen žádný důvod jejich zatčení.
Mezi zadrženými byli ředitel Amnesty International Nepál Ramešwár Npal, Góvinda Bandí, právník a člen Mezinárodní komise právníků, dále členové tibetské komunity a členové Amnesty International. Tito zadržení již byli propuštěni.
Nepál tak ukazuje netoleranci k rozmanitosti názorů. S tím, jak se země blíží volbám, projevuje se represe i v dalších oblastech. „Úřední zásahy do pokojných protestů Tibeťanů a dalších aktivistů na obranu lidských práv jsou v rozporu s ústavou,“ tvrdí AI. Podle Amnesty International navíc místní úřady k tomu, aby předběžně bránily konání demonstrací, nemají žádnou právní oporu.
Amnesty International vyzvala k propuštění všech lidí, kteří byli zadrženi kvůli účasti na pokojných demonstrací věnujících se situaci v Tibetu. Čínské vládě pak Amnesty International připomněla svou výzvu, aby povolila nezávislé vyšetřování OSN. Čínské úřady se také musejí zabývat důvody protestů Tibetanů a přehodnotit svou politiku, která jejich nespokojnost zapříčinila.
Video: AI hovořila o Tibetu na Radě OSN pro lidská práva - řeč přerušena na žádost čínské strany.
Aktuální petice
Ukrajinský lidskoprávní aktivista válečným zajatcem Ruska. Pomůžete Maksymovi Butkevyčovi?
Maksym Butkevyč se jako dobrovolník přidal k ukrajinské armádě, aby bránil svoji vlast. V červenci 2022 se stal ruským válečným zajatcem. Od té doby je odstřižen od světa a ruská média proti němu vedou očerňovací kampaň. V březnu 2023 byl odsouzen v nespravedlivém soudním procesu k třinácti letům vězení za údajné válečné zločiny. Podepište petici a připojte se k boji za jeho okamžité propuštění.
Aktuální počet podpisů: 2001 Náš cíl: 3000
Další zprávy
Marie-Anne Photography
© 2017 SOPA Images
Anadolu via Getty Images