Kubánští disidenti již pět let za mřížemi

  Článek

Svoboda slova a vězni svědomí publikován 18.3.2008

Publikovali své články, přijímali materiální pomoc ze zahraničí, dávali interview "nesprávným" médiím až posléze skončili na dlouhé roky ve vězení. To je osud kubánských vězňů svědomí, z nichž 58 zůstává na Ostrově svobody stále za mřížemi.

V čase pátého výročí největšího zátahu proti opozici, při němž skončilo ve vězení 75 lidí, vyzvala k jejich propuštění Amnesty International (AI), která zveřejnila i jejich aktualizovaný seznam.

"Pět let je příliš mnoho. Jediný zločin, který tito lidé spáchali, je pokojné uplatňování svých základních práv. Proto musejí být propuštěni, okamžitě a bezpodmínečně," říká Kerrie Howardová z AI.

Mezi uvězněnými oponenty kubánského režimu je například lékař a obránce lidských práv Marcelo Cano Rodriguez. Ten byl zatčen ve městě Las Tunas 25. března 2003, když se zajímal o uvěznění svého kolegy, lékaře Jorge Luise Garcíi Paneque. Marcelo Cano Rodriguez stanul před soudem, byl odsouzen k 18letému žaláři. Mezi jeho přečiny obžaloba uvedla návštěvy vězňů a jejich rodin v rámci práce pro Kubánskou komisi pro lidská práva nebo udržování kontaktu s organizací Lékaři bez hranic. Dnes je muž držen ve věznici Ariza ve městě Cienfuegos. Ta se nachází 250 km od Havany, a jeho rodina jej tak může navštěvovat jen omezeně.

55 z 58 současných vězňů svědomí na Kubě patří ke skupině 75 disidentů uvězněných během masivního zátahu na opozici v březnu 2003. Většina z nich byla obviněna ze zločinů zahrnujících "jednání proti nezávislosti státu" -- přijímali totiž finanční nebo materiální podporu od americké vlády, která měla sloužit aktivitám označeným za podvratné a poškozující Kubu.

Mezi tyto aktivity kubánské úřady počítají vydávání článků, poskytování rozhovorů médiím financovaným z USA, komunikaci s mezinárodními organizacemi nebo kýmkoli, kdo je autoritami označen za nepřítele státu. K trestům mezi 6 a 28 lety vězení byli disidenti odsouzeni ve velmi rychlých a zpochybnitelných procesech. Dvacet z nich, kteří dosud byli propuštěni, se z věznic dostalo jen podmínečně kvůli zdravotním problémům.

V únoru Amnesty International ocenila propuštění čtyř vězňů svědomí i podpis Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech a Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, k němuž se rozhodlo nové vedení Kuby. "Nový kubánský prezident Raúl Castro by však měl pokračovat v pozitivních krocích a vypořádat se s nejtíživějšími lidskoprávními problémy země. To znamená zaměřit se na revizi všech rozsudků v nespravedlivých procesech, zrušit trest smrti, zaručit svobodu slova a shromažďování a nezávislost justice," dodává Kerrie Howardová.

Zůstaňme v kontaktu

Odebírejte novinky a petice e-mailem.



Souhlasím se zpracováním osobních údajů podle Zásad o ochraně a zpracování osobních údajů AI ČR