Konference o západní balkánské cestě a zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci v Bruselu

Zítra proběhne další důležitá schůzka k migraci. Amnesty vyzývá evropské lídry: zaměřte se na legální a bezpečné cesty a důstojné zacházení s uprchlíky a migranty.
Amnesty apeluje na evropské lídry, ministry vnitra a další účastníky Konference o západní balkánské cestě a zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci, která se chystá v Bruselu na 8. října 2015.

Česká sekce Amnesty vyzvala ke zohlednění zásadních věcí i českého ministra vnitra Milana Chovance:

Vážený pane ministře,

mimořádná zasedání Evropské rady a evropské summity, které se konaly v průběhu září, volaly po rozhodnutích o mimořádných opatřeních na podporu členských států, které se potýkají s výjimečným množstvím uprchlíků na svém území. Byla přijata rozhodnutí týkající se mimořádné relokace celkového počtu 160 000 žadatelů o azyl ze států na vnějších hranicích EU a další podpůrná opatření v podobě migračních týmů, které mají být poslány do tzv. „hotspotů“.

Navzdory těmto opatřením a řadě dalších návrhů, které jsou nyní na stole, je Evropská unie velmi vzdálena tomu, že by poskytla bezpečnější možnosti, jak se uprchlíci mohou do Evropy dostat, stejně jako nalezení řešení strukturálně nevyváženého evropského azylového systému. Počet nabízených míst v rámci přesídlovacích programů je v porovnání s reálnými potřebami zoufale nízký, chybí snaha o otevření většího počtu legálních a bezpečných cest a dosažení pozemních hranic je pro ty, kteří hledají mezinárodní ochranu, stále těžší. V důsledku těchto skutečností jsou lidé na své cestě do Evropy nadále vystavováni strádání a utrpení a navíc nadále přibývá utonulých v moři.

V Maďarsku, které má problémy se zajištěním adekvátních přijímacích podmínek pro velký počet příchozích uprchlíků a migrantů, přistoupila vláda k přijetí opatření usilujících o udržení uprchlíků vně jeho hranic. Drakonická odpověď maďarské vlády zahrnuje stavbu plotu na hranici se Srbskem a přijetí legislativy kriminalizující nelegální vstupu do země. Byly zavedeny tranzitní zóny a pravidla bezpečných třetích zemí, které v podstatě upírají přístup k azylu v Maďarsku. Novela zákona o policii a zákona o národní obraně opravňuje armádu, aby podpořila policii v „krizi zapříčiněné masovou imigrací“ a použila gumové projektily nebo slzný plyn. Maďarská násilná odpověď na uprchlickou krizi staví zemi zcela do rozporu s evropskými lidskoprávními závazky. Nejen, že by měla být nedávná legislativní opatření zpochybněna Evropskou komisí prostřednictvím tzv. řízení pro porušení povinnosti (infringement), ale maďarské postavení jakožto členského státu EU by mělo být zpochybněno aktivací článku 7 (1) Smlouvy o Evropské unii a mechanismem evropských zákonů.

Evropská unie také věnuje stále větší pozornost balkánským zemím, jakožto zdrojovým i tranzitním zemím pro uprchlíky a migranty. Za účelem „vypořádání se s migrační výzvou“ ze západní balkánské cesty, přislíbila EU 17 milionů eur na pomoc Srbsku a v menším rozsahu také Makedonii. Uprchlíci a migranti procházející těmito zeměmi dostávají velmi malou pomoc a čelí vážným překážkám při žádání o azyl. Do konce září projevilo 154 677 osob úmysl požádat v Srbsku o azyl. Nicméně pouze 545 azylových žádostí bylo skutečně podáno a uděleno bylo 15 azylů a 9 doplňkových ochran. Všichni ostatní uprchlíci a žadatelé o azyl opustili zemi směr Maďarsko a od 15. září směr Chorvatsko v naději, že naleznou ochranu v Evropské unii. Uprchlíci jsou nuceni spát v provizorních táborech mezi Chorvatskem a Srbskem, stejně jako v Bělehradě, čekajíce na možnost překročit hranice. Nadále jsou reportovány násilné návraty do Makedonie a obvinění z násilného zacházení ze strany bezpečnostních složek. V Makedonii podle statistik Ministerstva vnitra mělo 111 361 osob (zejména ze Sýrie, Afghánistánu a Iráku) registrovaných od 19. 6. do 1. 10. 2015, z nichž 3 934 nezletilých bez doprovodu, v úmyslu požádat o azyl. Nicméně po první registraci bylo podáno jen 50 žádostí o azyl. Ani jednomu uchazeči nebyl azyl poskytnut. Byly reportovány násilné návraty do Řecka a opakované používání násilí makedonskými silami.

Amnesty International žádá Vás a další ministry, kteří se zúčastní Konference o západní balkánské cestě a zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci 8. října 2015, abyste se zaměřili na opatření, která zlepší uvnitř i vně EU přístup k ochraně a zajistí důstojné zacházení s migranty a uprchlíky, ať jsou na jakékoli straně hranice.

Zvláštní pozornost by měla být zaměřena na následující body:

  • Členské státy by měly urgentně řešit zajištění většího množství bezpečných a legálních cest pro uprchlíky do Evropy, zejména výrazným navýšením míst přesídlovacích programů, humanitárních přijetí, humanitárních víz a slučování rodin. Toto by snížilo počet uprchlíků, kteří podnikají nebezpečné cesty, snížilo tlak na státy na hranicích EU, zajistilo spravedlivé rozdělení uprchlíků globálně i napříč státy EU a snížilo možnosti nelegálních praktik převaděčů.

  • Relokace by měla respektovat soudržnost rodiny, být vykonávána pouze s informovaným souhlasem žadatelů o azyl a měla by zohledňovat v nejvyšším možném rozsahu jejich preference a propojení s určitým členským státem.

  • Systém „hotspotů“ by měl být realizován s úmyslem zlepšení vyřizování žádostí o azyl a přijímacích podmínek a musí zajistit plné dodržování mezinárodního práva a lidských práv – zvláště respektování zákazů svévolné detence, hromadného vyhošťování a používání nepřiměřené síly v průběhu identifikace. Mezinárodní a neziskové organizace by měly mít kdykoli garantován vstup do „hotspotů“.

  • Evropská komise by měla využít všechny nezbytné prostředky, včetně řízení pro porušení povinnosti, aby Maďarsko jednalo plně v souladu s právem Evropské unie. Unie musí začít konstruktivní dialog s Maďarskem v rámci EU, aby bylo upevněno respektování evropských zákonů.

  • Evropský parlament, Evropská komise a členské státy EU by měly předložit rozumný návrh Radě Evropy k aktivaci preventivního mechanismu uvedeného v článku 7 (1) Smlouvy o EU, ve světle důkazů „jasného nebezpečí vážného porušení hodnot zmíněných v článku 2 Smlouvy o EU včetně „respektu k lidské důstojnosti…a dodržování lidských práv.“

  • Státy EU, které jsou zapojeny do tzv. Dublinského systému, by měly upustit od navracení žadatelů o azyl zpět do Maďarska na základě nedostatků v přijímacím řízení a skutečného rizika porušení principu non-refoulement vzniklého legislativním označením Srbska za bezpečnou třetí zemi.

  • Další podpora poskytovaná Evropskou unií Srbsku a Makedonii by měla být vynaložena tak, aby zajistila, že obě země zkvalitní své azylové systémy a zlepší přijímací podmínky pro žadatele o azyl.

  • Jakožto země ucházející se o vstup do EU by měly Srbsko a Makedonie neprodleně zlepšit své zacházení s uprchlíky a migranty a okamžitě přijmout opatření, která zajistí, že lidskoprávní standardy budou plně dodržovány jak v zemi, tak na jejích hranicích a v průběhu azylových řízení.

Podobné příběhy

7.10.2015

Konference o západní balkánské cestě a zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci v Bruselu

Zítra proběhne další důležitá schůzka k migraci. Amnesty vyzývá evropské lídry: zaměřte se na legální a bezpečné cesty a důstojné zacházení s uprchlíky a migranty.


30.9.2015

Mohammed ze Sýrie v panelu konference Knihovny VH


30.7.2015

Předání i Vaší petice přímo v Mexiku!

V termínu 18. - 20 srpna proběhne v mexické Sonoře konference o mučení za účasti generálního prokurátora, kterému budou den před zahájením předány petice z celého světa včetné podpisů z České republiky.


20.7.2015

Půl milionu evropských podpisů pod peticí za uprchlíky ministrovi vnitra bylo předáno!

V pondělí se v Bruselu znovu sejdou čelní představitelé evropských států, aby řešili uprchlickou krizi. Za Česko pojedou ministr zahraničí Zaorálek a vnitra Chovanec.