Čas na zlepšení lidských práv v Číně rychle ubíhá

Čínským úřadům stále rychleji ubíhá čas na to, aby do zahájení olympijských her dostály svým závazkům a zlepšily stav lidských práv v zemi. Řada obyvatel nejlidnatějšího státu světa je totiž stále vystavena represi, svědčí o tom pronásledování disidentů a aktivistů v celé zemi i nedávný zásah proti protestujícím v Tibetu. V nejnovější ze zpráv, které situaci v Číně dlouhodobě monitorují, to uvádí Amnesty International (AI).

"Postih disidentů a aktivistů se kvůli olympiádě nezmenšil, došlo spíše k jeho zesílení," uvedla Irene Khan, generální tajemnice Amnesty International.Čínské úřady se snaží umlčet nebo přímo uvěznit ty, kteří pokojně usilují o ochranu lidských práv. Novináři stále nemohou pracovat svobodně, uveřejnění "citlivých" informací se i dnes stává důvodem dlouholetého vězení. Obětí předolympijských "čistek" se stávají nepohodlní lidé, z nichž řada končí v pracovních táborech. Čína se dostatečně nevypořádala ani se skutečností, že na popravištích tu ročně zemře víc lidí než ve zbytku světa.V Tibetu a okolních oblastech vedl policejní a vojenský zásah vůči demonstrujícím lidem k nepřiměřenému použití síly. Takřka úplná informační blokáda, která je na Tibet uvalena, znemožňuje ověřit zprávy, které z oblasti přicházejí. Je však nesporným důkazem, že Čína nezajistila slibovanou svobodu pro zahraniční média. Především čínské veřejnosti se tak o protestech dostává neúplný obraz, který je zaměřen převážně na násilnosti páchané Tibeťany."Olympiáda se dosud nestala akcelerátorem reforem. S každým dnem, kdy čínské úřady nepodniknou odpovídající kroky ke zlepšení situace, je pozitivní odkaz pekingské olympiády vzdálenější," říká Irene Khan.Čas na využití šance, kterou je blížící se olympiáda, se krátí i pro mezinárodní společenství. Mezinárodní olympijský výbor (MOV) a světoví političtí představitelé musí ve zbývajících čtyřech měsících čínské úřady veřejně vyzývat ke zlepšení situace. Jejich mlčení může být vykládáno jako tichý souhlas s porušováním lidských práv. Své kontakty by měli využít i sponzoři olympijského klání, kteří nechtějí být spojováni s porušováním lidských práv.

Amnesty International se v nové zprávě soustředí na následující problémy:

Tibet a další tibetské oblastiČínské složky použily nepřiměřenou a někdy i smrtící sílu, aby rozehnaly demonstranty v Tibetu. V počátcích protestů, které propukly v různých částech Tibetu a přilehlých provinciích, stáli mniši i běžní Tibeťané. Solidaritu Tibeťanů s mnichy dokazuje třeba incident, při kterém měly 10. března stovky Tibeťanů v centru Lhasy utvořit lidskou barikádu okolo skupiny demonstrujících mnichů, jimž hrozil policejní zásah.Ozbrojené síly začaly účastníky protestů zatýkat, původně pokojné demonstrace se po několika dnech změnily v násilné. Amnesty International uznává povinnost úřadů ochraňovat jednotlivce a majetek před násilím, které v případě událostí v Tibetu zahrnovalo podle dostupných zpráv i etnicky motivované útoky na čínskou populaci. Použití síly ze strany bezpečnostních složek však podle dostupných informací vybočilo z mezí nezbytnosti a proporcionality, které jsou zakotveny v lidskoprávních standardech.Nedaří se zjistit, kolik osob bylo v souvislosti s protesty zatčeno. Dle odhadů se jejich počet může pohybovat v rozmezí 1 200 až 2 000 osob, nejméně sto lidí zmizelo. Amnesty International se obává, že zadrženým hrozí mučení. Někteří mohou být v nespravedlivých procesech odsouzeni k smrti.Zbavování svobody bez rozhodnutí souduV Pekingu byly v rámci předolympijské "čistky" zadrženy tisíce lidí, kteří chtěli z různých důvodů vyjádřit nesouhlas se situací v zemi. Zvláště ohroženi jsou aktivisti, kteří upozorňují na bezpráví v souvislosti s olympiádou. Někteří ze zadržených byli zařazeni do pracovních táborů. V tom případě nemají šanci hájit se před řádným soudem, pouze na základě rozhodnutí úředníka mohou být zbaveni svobody až na čtyři roky.Aktivisté za lidská práva a svoboda slovaČína loni zavedla nová pravidla pro práci zahraničních novinářů, kterým má být v zemi zajištěna větší svoboda. Tato pravidla se však do reality promítla jen omezeně. Několika novinářům bylo znemožněno pracovat na citlivých tématech přímo v Pekingu a dalších částech Číny. Během zmíněných událostí v Tibetu byli z oblasti zahraniční novináři přímo vykázáni.Domácí média a internetové servery se s tlakem setkávají neustále. Cenzura internetu v Pekingu se v poslední době zaměřila i na servery informující o HIV/AIDS. Podle některých zdrojů se kontrola informací v hlavním městě Číny rozšiřuje dokonce na monitorování SMS zpráv.Jen velmi omezený prostor zůstává pro práci těch, kteří v Číně hájí svá práva. Například Jang Čchun-lin byl 25. března 2007 odsouzen k pětiletému vězení za "podněcování k podvratné činnosti" -- stál v čele kampaně s mottem "Nechceme olympiádu, chceme lidská práva".Trest smrtiČína ročně popraví více lidí než ostatní země světa dohromady. Řada rozsudků smrti je navíc vynášena v nespravedlivých procesech nebo kvůli nenásilným činům. Amnesty International vítá prohlášení čínských úřadů, že počet poprav se v minulém roce snížil díky přezkumu, který provádí Nejvyšší lidový soud. Čína však dosud nezveřejnila statistiky o nejvyšším trestu, kterými by svá tvrzení doložila.Amnesty International vyzvala Čínu, aby:- osvobodila všechny vězně svědomí,- okamžitě zpřístupnila Tibet a okolní oblasti vyšetřovatelům OSN a dalším nezávislým pozorovatelům,- zastavila svévolné věznění, zastrašování a pronásledování aktivistů a disidentů,- zakázala věznění bez rozhodnutí soudu,- zajistila úplnou svobodu médií a novinářů,- snížila počet zločinů, za které lze odsoudit k trestu smrti, a postupně nejvyšší trest zrušila.Poznámka: Tato zpráva nezahrnuje veškeré problémy z oblasti lidských práv, na které Amnesty International v Číně poukazuje. Témata zprávy úzce souvisejí s ideály olympijských her.

Podobné příběhy