Řecké úřady se chovají k imigrantům jako ke zločincům

Řecké úřady by měly neprodleně přehodnotit způsob zacházení s nelegálními imigranty a žadateli o azyl. Ve svém dnešním vyjádření to uvedla Amnesty International (AI).


Ilegální imigranti a žadatelé o azyl jsou často zadržováni v azylových střediscích poskytujících nedostatečné životní podmínky. Mnohá zařízení nenabízejí žádný nebo velmi omezený přístup k právní, lékařské či sociální pomoci. Imigranti nedostávají informace o délce svého pobytu ani o možnostech řešení své budoucnosti. V přeplněných ubytovnách bývají společně umístěni dospělí s dětmi, které často přicestovaly bez doprovodu rodičů. Mnozí ze zadržovaných potvrdili zástupcům AI, že se k nim příslušníci policie či pobřežní stráže chovali zvlášť hrubým způsobem.

„Žadatelé o azyl a nelegální přistěhovalci nejsou zločinci. Přesto se k nim řecké úřady chovají způsobem, který je v rozporu s mezinárodním právem. Imigranti bývají automaticky zadrženi, aniž by došlo k posouzení, zda je takový zákrok skutečně nezbytný. Přitom by zadržení uchazečů o azyl a nelegálních imigrantů mělo být až tím posledním řešením,“ uvedla Nicola Duckworth, ředitelka evropských a středoasijských programů AI.

Řecké úřady udělí azyl jen zlomku žadatelů. Ze 30 000 posuzovaných žádostí v roce 2009 byl status uprchlíka přiznán pouze 36 lidem, dalším 128 byl přiznán status dočasné ochrany.

Podle řeckých zákonů je nelegální vstup i opuštění řeckého území trestným činem. Od června 2009 se doba přípustného zadržení nelegálních migrantů zvýšila ze tří na šest měsíců. Každý rok přitom do země dorazí desetitisíce imigrantů. Většina z nich překročí řecko-tureckou hranici, případně připluje po moři. Jedná se většinou o obyvatele Afghánistánu, Somálska, Palestiny, Iráku, Eritrei, Pákistánu a Barmy.

„Po často strastiplné cestě končí imigranti v azylových střediscích, kde nemají přístup k právní pomoci, tlumočníkům či sociálním pracovníkům. V takových podmínkách není možné zodpovědně posoudit každou žádost a mnozí z těch, kteří by skutečně měli nárok na mezinárodní ochranu, jsou deportováni zpět do země svého původu,“ uvedla Nicola Duckworth.

Takové zacházení v únoru roku 2010 vyvolalo nepokoje v uprchlickém zařízení ve městě Vénna v severovýchodním Řecku. V dubnu 2010 zahájili uprchlíci na ostrově Samos hladovku, kterou protestovali proti délce svého nuceného pobytu.

„Zadržování lidí by neměl být způsob, jakým kontrolovat migraci. Úřady by měly u každého posuzovaného případu pečlivě zvážit, zda je nucený pobyt v uprchlickém zařízení nezbytný a zda k němu neexistuje jiná alternativa,“ tvrdí Nicola Duckworth.

Amnesty International věří, že řecké úřady představí řešení tohoto problému, například zřízením vyhovujících uprchlických center, v nichž bude pracovat kvalifikovaný personál. Řecká vláda by měla zabezpečit to, aby žadatelé o azyl a nelegální imigranti v těchto zařízeních měli přístup k bezplatné právní pomoci, tlumočení ve svém rodném jazyce a k lékařské pomoci.

Related stories

30.9.2019

Ahmed H. je volný!

Kyperské úřady umožnily Syřanovi Ahmedu H., který byl v Maďarsku nespravedlivě odsouzen za údajný terorismus, vrátit se domů k rodině.


23.7.2019

HN: Odmítnout vydání Tchajwanců byl odvážný krok, české úřady tím zpochybnily záruky Číny na spravedlivý proces


18.7.2019

Mexická policie začala vyšetřovat Soberanesovu vraždu

Generální prokurátor státu Morelos zahájil vyšetřování trestného činu vraždy Samira Florese Soberanese.


21.1.2019

Homosexuálům v Čečensku hrozí mučení a smrt, nejméně dva lidé zemřeli

Od konce prosince policie v Čečensku zadržela a mučila minimálně čtyřicet osob podezřelých z homosexuality, nejméně dva lidé byli údajně umučeni k smrti.


Tyto webové stránka používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více... Díky za upozornění...