Prezidentské volby v Turkmenistánu – příležitost pro lidská práva

V neděli 11. února 2007 proběhly v Turkmenistánu prezidentské volby. Amnesty International (AI) je přesvědčena, že volby mají být příležitostí k ukončení dlouholetého porušování lidských práv, ke kterému docházelo po dobu vlády bývalého prezidenta Saparmurata Nijazova. Země je poznamenána nedodržováním svobody slova; má dlouhou historii svévolného zadržování a mučení, nespravedlivých soudních procesů a také porušování sociálních a ekonomických práv.

„Dostát předvolebnímu slibu o dostupném internetu pro všechny, je příliš jednoduché. Ve skutečnosti je třeba udělat mnohem více – veškerá média zůstávají pod kontrolou státu. Ministerstvo národní bezpečnosti monitoruje uživatele internetu, obránci lidských práv jsou zadržování a neustále jim hrozí represe. Svoboda vyjadřování a sdružování je přitom základní podmínkou pro aktivní činnost občanské společnosti,“ říká Nicola Duckworth, ředitelka programu AI pro Evropu a střední Asii.

„Nový prezident a jeho vláda musí bez odkladu provést reformy, které budou v souladu s mezinárodními závazky Turkmenistánu.“

Režim prezidenta Nijazova nelítostně potlačoval veškerou opozici. Disidenty čekaly nespravedlivé soudy a po nich vězení, v kterém často docházelo k týrání. Mnozí ze svobodomyslných mužů a žen raději uprchli do exilu. Nepohodlní lidé byli propouštěni ze zaměstnání a měli zákaz vycestovat. Totéž hrozilo i jejich rodinným příslušníkům. Činnost obránců lidských práv byla označována za „zradu“ a „špionáž“. Zákonodárná, výkonná a soudní moc byla podřízena prezidentovi, což v praxi znamenalo beztrestné porušování lidských práv.

Propusťte vězně svědomí
Prvním krokem k nápravě situace by podle AI mělo být okamžité propuštění všech vězňů svědomí. Výzkumníci AI proto připravili seznam případů, o kterých dokázala získat informace. Mezi těmito vězni jsou nespravedlivě věznění disidenti i oběti mučení a špatného zacházení.

Jedním ze smutných příběhů je případ bojovnice za lidská práva Ogulsapar Muradové. Ta byla v roce 2006 po nespravedlivém procesu odsouzena k šesti letům vězení. Loni v srpnu ve věznici za nevyjasněných okolností zemřela. Ani přes silný mezinárodní nátlak úřady nezahájily nezávislé vyšetřování jejího úmrtí. Dva lidé, kteří byli odsouzeni spolu s ní, ve vězení stále zůstávají.

Spravedlivé soudy pro všechny
Dalším krokem Turkmenistánu by mělo být opětovné otevření případů desítek lidí, kteří byli odsouzeni v souvislosti s údajným pokusem o atentát na prezidenta Nijazova v listopadu 2002. Dále je třeba zrušit zákazy cestování udělené disidentům a jejich příbuzným. Musí být zahájeno také vyšetřování obvinění týkajících se mučení a špatného zacházení.

Turkmenistán je signatářem mnoha úmluv OSN. Jako člen Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) je navíc povinen respektovat zákaz mučení a jiného krutého, nelidského nebo ponižujícího zacházení a trestání, stejně jako zákaz svévolného zatýkání nebo zadržování. Úřady se musí naučit respektovat svobodu slova, přesvědčení a náboženství.

Komise OSN pro lidská práva a Valné shromáždění OSN v posledních letech přijaly rezoluce odsuzující stav lidských práv v Turkmenistánu. V říjnu 2006 tajemník Valného shromáždění OSN uvedl, že [v Turkmenistánu] nadále dochází k „hrubému a systematickému porušování lidských práv“.

Podobné příběhy

4.7.2017

Hrdinové mezi námi

O odkazu zatčeného šéfa Amnesty Turecko Tanera Kiliçe.


3.7.2017

Liu Sia-po stále ve vězení

Velmi smutná zpráva přichází z Číny. U Liu Sia-po se rozvinula rakovina jater. Nyní je v nemocnici, přesto není, ani podmínečně, propuštěn. Rodina trvá na léčbě mimo vězení a Amnesty nadále tlačí na urychlené bezpodmínečné propuštění.


27.6.2017

Sinopsis k případu Siao-po


21.6.2017

Saúdská Arábie: Propusťte bloggera Raifa Badawího, který je po pěti letech stále za mřížemi

Pět let boje za Raífa nekončí.


Tyto webové stránka používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více... Díky za upozornění...