Světový den svobody tisku – státní represe v zemích bývalého Sovětského svazu

Ve Světový den svobody tisku Amnesty International (AI) upozorňuje, že kontrola médií a zastrašování novinářů brání rozvoji demokracie a umožňuje tiché porušování lidských práv v mnoha zemích bývalého Sovětského svazu. Za velmi závažný považuje AI útlak svobody tisku a vyjadřování v Bělorusku a Turkmenistánu i v Ruské federaci.

Pronásledování v zemi prezidenta Lukašenka

Běloruské úřady netolerantně zasahují vůči jakékoli veřejné kritice nebo disentu. AI se vzrůstajícími obavami sleduje vývoj v této zemi, jejíž občané jsou za vyjadřování názorů pronásledováni. Běloruské úřady s nebývalou razancí utlačují občanský a politický disent, za využití metod jako zastrašování, zatýkání nebo i použití síly.Více informací o situaci v Bělorusku.

Turkmenistán – život pod dohledem státu

Porušování lidských práv v Turkmenistánu probíhá ve velikém rozsahu, občanská a politická práva jsou maximálně omezena. V zemi nepracují žádné občanské organizace ani nezávislé politické strany. Vše je pod kontrolou úřadů, které tvrdě postihují šíření svobodných myšlenek a názorů.

Stát přijal početná opatření s cílem znemožnit veřejnosti přístup k nezávislým informacím a zabránit šíření kritiky místních poměrů, která se vyskytuje v zahraničních médiích. Zahraničním novinářům bylo mnohokrát odmítnuto vydání víza ke vstupu do země.

Prezident Saparmurat Nijazov v únoru 2005 oznámil rozsáhlé rušení sítě knihoven, včetně knihoven provozovaných v odlehlých venkovských oblastech. Podle agentury

Prima-News Nijazov prohlásil: „Nikdo v naší zemi knihy nečte a lidé nechodí do knihoven. Zůstane nám Ústřední knihovna a studentské knihovny na vysokých školách, všechny ostatní musí být zavřeny.“

V červenci 2004 byl korespondent Rádia Svobodná Evropa Saparmurat Overzberdiev přinucen k odchodu do exilu kvůli své práci v turkmenské sekci této stanice. Již před tím byl dlouhá léta vystaven nátlaku, aby svou práci opustil. Dokonce i nyní po jeho odchodu jsou zastrašování jeho příbuzní, kteří v zemi zůstali. Úřady se tak snaží Saparmurata vydírat a umlčet.

Ruští obránci lidských práv jsou v neustálém ohrožení
Aktivisté, kteří se v Rusku snaží informovat domácí veřejnost i zahraničí o stavu lidských práv v oblasti severního Kavkazu, se vystavují pronásledování a hrozbám. Několik z nich dokonce bylo zavražděno. V podobné situaci jsou oběti porušování lidských práv, které hledají spravedlnost u Evropského soudu pro lidská práva. Ruské úřady zesilují svou kontrolu médií a zpravodajství je značně poznamenáno cenzurou nebo autorskou cenzurou novinářů. Vládní představitelé také opakovaně kritizovali činnost novinářů. Ti jsou vedle restriktivních postojů úřadů ohroženi také působením mimostátních skupin.

Svoboda slova a vyjadřování patří všem
Všichni lidé by měli mít právo svobodně a beze strachu šířit své názory a přesvědčení. Amnesty International proto vyzývá mezinárodní společenství, aby vytvořilo nátlak na vlády výše uvedených zemí s cílem zastavit pronásledování a zastrašování novinářů, lidskoprávních aktivistů a disidentů.

Podobné příběhy

31.8.2017

Vyběhni s bezprávím

Amnesty pořádá lidskoprávní orienťák mezi ambasádami. Běžci i neběžci budou moct originálním způsobem poukázat na porušování lidských práv v konkrétních zemích.


20.6.2017

“DARUJ DOMOV”: Obrovský globální koncert na podporu solidarity s uprchlíky

1 000 hudebníků bude v září hrát po celém světě na akcích pořádaných Amnesty International a Sofar Sounds. V České republice se k nim přidá například zpěvačka Katarzia!


16.11.2016

Hanobení prezidenta? Nevracejme se k omezování svobody slova!

Amnesty International upozorňuje, že návrat k uzákonění trestného činu hanobení prezidenta by byl krok zpět v přístupu k dodržování a hájení osobní svobody a svobody slova.


17.1.2017

EU: Orwelovské protiteroristické zákony zbavují práv pod zástěrkou jejich ochrany

Nové zákony ženou Evropu do nebezpečného stavu permanentní sekuritizace, tvrdí Amnesty International ve veřejné komplexní lidskoprávní analýze protiteroristických opatření, napříč 14 členskými státy EU.