Guantánamo: Dvojí měřítko lidských práv

Koncem loňského roku byly Spojené státy americké zvoleny na dobu tří let Valným shromážděním OSN do jednoho z jejích klíčových orgánů, Rady OSN pro lidská práva, kde 1. ledna 2017 zasedly.

Ve volebním prohlášení na podporu své kandidatury slíbily USA prosazovat práva obsažená ve Všeobecné deklaraci lidských práv, dodržovat závazky v oblasti lidských práv a smysluplně spolupracovat s orgány OSN dohlížejícími na dodržování smluv.

O deset dnů později, 11. ledna 2017, bylo patnácté výročí vzniku detencí na americké námořní základně Guantánamo Bay na Kubě. Detencí, které vyjadřují přesný opak Všeobecné deklarace lidských práv, závazků USA v oblasti lidských práv i doporučení monitorovacích orgánů OSN. Nicméně když přijde na řadu plnění závazků týkajících se lidských práv, USA začnou ve svých postojích velmi často kličkovat. Na Guantánamu se své závazky rozhodly ignorovat už od samého začátku.

Během těchto patnácti let se USA prohlásily za přeborníky v dodržování lidských práv. Učinily tak, i když se uchylovaly k mučení a násilným únosům nejen na Guantánamu, i když posléze odmítly postavit pachatele těchto zločinů podle mezinárodního práva před spravedlivý soud, ale dokonce i přes blokování odškodnění za porušování lidských práv. Celou pravdu i nadále drží v tajnosti.

Vytvoření vězení na Guantánamu, jeho fungování a neschopnost jej uzavřít pramení z pochybení všech tří úřadů americké vlády, které neoznačily vězení jako zásadní problém práva zabývajícího se lidskoprávní problematikou. Místo toho aplikovaly americké úřady „válečný zákon“ podpořený nedomyšlenou rezolucí kongresu, která prošla těsně po útocích 11. září 2001.

V předvečer patnáctého výročí je v Guantánamu stále drženo 55 osob, 45 z nich bez obvinění či soudu. Zbývajících deset čelilo či čelí řízení vojenské komise, které však nesplňuje mezinárodní standardy spravedlivého procesu, k nimž jsou USA zavázány. Šesti osobám momentálně hrozí trest smrti, jenž vzešel z takového nezákonného soudu.

Námořní základna na Guantánamu pravděpodobně dostane v nejbližší době nového vrchního velitele. Právě zvolený prezident Trump ještě před volbami naznačil, že by věznici nechal v provozu a „naplnil ji nějakými nehodnými chlapíky“.

Přibližně polovina ze zadržovaných na Guantánamu byla před převozem na základnu držena v tajných věznicích Ústřední zpravodajské služby (CIA). V letech 2003 a 2004 bylo Guantánamo samotné užíváno CIA jako tzv. black site, tedy utajené vězení. Součástí programu CIA byla násilná zmizení, mučení a jiné kruté, nehumánní nebo ponižující zacházení. Beztrestnost v návaznosti na tento program stále pokračuje.

Amnesty International stále vyzývá prezidenta Obamu – navzdory krátké době, která mu v úřadu zbývá –, aby dodržel slib a ukončil činnost věznice na Guantánamu, a aby tak učinil v souladu se závazky v oblasti lidských práv, které USA má. Již uběhlo téměř sedm let od data, kdy mělo dojít k oficiálnímu uzavření. Ačkoli Obamova administrativa obvinila Kongres z blokování uzavření věznice, tak dle mezinárodního práva nejsou domácí legislativa nebo politici legitimní omluvou za nedodržení smluvních závazků dané země.

Je nepravděpodobné, že USA by přijaly podobné výmluvy k porušování lidských práv, kdyby přišly od jiné vlády. Zbytek světa by je tedy neměl ze strany USA akceptovat.

Pro další informaceUSA: Broken promises: Failure to close Guantánamo is part of a deeper human rights deficit, 10 January 2017, dostupné na: https://www.amnesty.org/en/documents/amr51/5433/2017/en/

Podobné příběhy

2.8.2017

ČT o perzekuci obránců lidských práv v Íránu


2.8.2017

Írán očerňuje obránce lidských práv jako "nepřátele státu"

Démonizace a věznění pro aktivisty, kteří se odváží postavit za lidská práva.


17.5.2017

Peru: Autority ukončily tažení proti obránkyni lidských práv Máximě Acuňové

Usnesení Nejvyššího soudu v Peru oznámilo ukončení soudního procesu v případě útoků na pozemek obránkyně lidských práv Maximy Acuňové.


9.5.2016

Kampaň za ochránce lidských práv v Rusku v DVTV - rozhovor s Martinem Balcarem