Ruská federace: Zatčení členové organizace pro potírání korupce jsou vězni svědomí a měli by být okamžitě propuštěni

Zatýkání a jiné represe vůči zaměstnancům a dobrovolníkům Fondu proti korupci (ACF) jsou součástí posledního výrazného omezování práva na pokojné shromažďování a svobodu projevu v Rusku.

Členové ACF čelí zatýkání a pronásledování ze strany ruských úřadů za to, že organizovali živé vysílání protikorupčních protestů, které prolétly Ruskem 26. března, zatímco státem ovládaná média tuto významnou politickou událost většinou ignorovala. Zatčení zaměstnanců a dobrovolníků ACF také umožnilo správním orgánům prohledat jejich kanceláře a odebrat počítače a dokumenty, které obsahují cenné a možná i tajné informace. Po nespravedlivých a politicky motivovaných procesech, ve dnech 27. a 28. března, byli členové fondu ACF shledáni vinnými ze správních deliktů. Dvanáct lidí, kteří byli zatčeni, jsou vězni svědomí a měli by být okamžitě a bezpodmínečně propuštěni. Ruské úřady by měly respektovat práva na svobodu projevu, sdružování a shromažďování, a vyvarovat se jakýchkoli dalších kroků, které by tato práva zaměstnancům a dobrovolníkům fondu ACF upírala.

Jak se ukázalo, v Rusku došlo dne 26. března 2017 k největšímu protestu za posledních několik let. Napříč Ruskem se konala klidná pouliční shromáždění vyzývající k vyšetření případů, ve kterých byli z korupce obviněni vysoce postavení vládní úředníci. Na většině míst nebyla tato shromáždění předem schválena příslušnými orgány, jak to vyžaduje velmi restriktivní ruský zákon, takže v očích úřadů byla tato shromáždění považována za „nezákonná“. Povolení bylo uděleno pouze ve 21 městech z 99, ve kterých aktivisté taková povolení od úřadů požadovali. Na mnoha místech byla tato pokojná shromáždění rozehnána policí, často s použitím nepřiměřené síly.

Fond ACF sehrál klíčovou roli při organizaci a pokrytí protestů v médiích. Starší publikace fondu ACF uváděly vysokou míru korupce mezi blízkými přáteli prezidenta Vladimíra Putina, jeho spolupracovníky a členy vládnoucí strany Jednotné Rusko. Zakladatel a ředitel fondu ACF, organizátor protikorupčních kampaní a politický aktivista Alexej Navalnyj vyzval své četné příznivce, aby vyšli dne 26. března do ulic. Tuto příležitost také využil pro získání podpory pro svou nadcházející prezidentskou kandidaturu před konáním voleb v roce 2018.

V průběhu protestů organizoval fond ACF ze své kanceláře živé internetové vysílání, které o protestech informovalo. Podle ACF toto vysílání živě sledovalo 170 000 uživatelů internetu a jeho nahrávka měla 4,47 milionu zhlédnutí. Dvakrát během vysílání přišli do kanceláře příslušníci policie a vynucovali si ukončení vysílání. Nejprve prohledávali prostory ACF kvůli výbušninám. Dva členové ACF, kteří tam byli v daném okamžiku přítomni, později v průběhu soudního procesu prohlásili, že o údajné hrozbě bombového atentátu coby důvodu razie nebyli vůbec informováni. Nicméně, stejně jako ostatní členové ACF, vyhověli požadavkům policistů a nechali je se psem prohledat kancelář. Policie žádné výbušniny nenašla a kancelář opustila. Přesto se později ten stejný den policisté do kanceláře ACF za doprovodu členů hasičského sboru vrátili. Všem nařídili opustit prostory a prohlašovali, že došlo k požárnímu poplachu. Během soudního přelíčení členové ACF vypověděli, že všichni uposlechli a vyšli na chodbu. V rozporu s tím, co by se dalo očekávat v případě skutečného požárního poplachu, kdy jsou lidé vyzýváni k opuštění budovy, jim na této chodbě policisté kontrolovali pasy a nahrávali je (to můžete zhlédnout na veřejně dostupném videu z této události[1]). Po zaevidování osobních údajů policisté zatkli všech 14 přítomných členů ACF a odvezli je na místní policejní stanici. Tam strávili noc a následující den byli předvedeni k soudu na přelíčení. Kancelář byla policií zapečetěna a v době psaní této zprávy zůstává stále uzavřená.

Členové ACF se domnívají, že po jejich zadržení, během nocí 27. a 28. března, policisté prohledali kanceláře ACF a odnesli jim počítače a dokumenty. K dispozici je veřejně dostupný videozáznam, na kterém je vidět muž v civilu a dva uniformovaní policisté, jak v noci z 26. na 27. března odnášejí z kanceláří ACF počítače a krabice[2]. Muže oslovili novináři, ale odmítli jim vysvětlit, kdo jsou.

Všichni zatčení zaměstnanci a dobrovolníci fondu ACF byli obviněni z „neuposlechnutí oprávněné výzvy příslušníků policie“ v souladu s článkem 19.3 Zákona o přestupcích. Každý z nich byl v individuálním soudním procesu shledán vinným.

Oxana Baulina, šéfredaktorka internetového kanálu NavalnyLive a zaměstnanci a dobrovolníci fondu ACF -  Ruslan Abljakimov, Vladimír Buzin, Anton Glembo, Sergej Gorkajev, Jekatěrina Kenarjevová, Aleksej Lapišev, Jekatěrina Mělnikovová, Vladislav Mosin, Anna Revoněnková a Konstantin Širokov - byli všichni odsouzeni k trestu odněntí svobody v rozmezí od pěti do sedmi dnů. Leonid Volkov, projektový manažer ACF a vedoucí prezidentské kampaně Alexeje Navalnyjeho, byl odsouzen na 10 dnů vazby. Alexej Bachrušin a Maria Zacharovová zadrženi nebyli, pravděpodobně kvůli jejich zdravotnímu stavu. Namísto toho jim byla každému udělena pokuta 1 000 rublů (přibližně 450 KČ).

K soudním procesům došlo v průběhu dvou dnů -  27. a 28. března. Zástupce Amnesty International byl u soudu přítomen dne 27. března v průběhu jednoho z procesů. Mluvil s obžalovanými a právníky několika dalších případů a byl svědkem značných průtahů. Obvinění a jejich právníci (s ohledem na okolnosti svého zatčení popsaných výše) přesvědčivě dokazovali, že jejich zadržení bylo neopodstatněné, a že důvodem obou policejních razií v kancelářích ACF nebylo bombové ohrožení ani požární poplach, nýbrž záměrný pokus narušit jejich práci. Soud ovšem nevzal jejich argumenty v potaz.

Podle právníků zastupujících zaměstnance a dobrovolníky ACF, byly prohlídky kanceláří údajně vedeny coby "ohledání místa incidentu“. Ze zákona je však obecně vyžadováno, aby prohledávání takových prostor bylo prováděno za přítomnosti zástupce organizace, které prostory náleží. Zákon také omezuje důvody, kvůli kterým mohou být jakékoliv předměty z místa odnášeny. Pátrací hlídky tyto zákonné požadavky v kancelářích ACF nedodržely.

Amnesty International se domnívá, že zatčení zaměstnanců a dobrovolníků fondu ACF bylo bezdůvodné a následné soudní procesy a vynesené rozsudky za „neuposlechnutí oprávněné výzvy příslušníků policie“ byly poznamenány několika procesními chybami. V rozporu s ruským právem bylo zejména to, že po zatčení byli aktivisté drženi ve vazbě několik hodin ještě před tím, než byl jejich údajný „přestupek" oficiálně zdokumentován (tj. před tím, než jim byly poskytnuty tzv. protokoly o správních přestupcích). Podle zákona (článek 28.5 zákona o přestupcích) k tomu mělo dojít bezprostředně po vykonání údajného přestupku. Ve skutečnosti byly tyto protokoly vydány o několik hodin později, kdy jim byly kopie těchto původních protokolů navíc policií protiprávně odebrány a nahrazeny novými. Pouze jednomu z obžalovaných se podařilo uchovat si nový protokol a zároveň i kopii původního a obojí předložit u soudu. Soudce v průběhu přelíčení souhlasil se zařazením obou protokolů do spisu případu, ale i přesto vynesl rozsudek trestu.

V rozporu s právními požadavky tyto protokoly neobjasnily důvod, proč všichni museli na výzvu policie opustit kanceláře ACF. Druhá verze těchto protokolů obsahovala jiný popis důvodů pro policejní zásah v kancelářích ACF (jeden se týkal hrozby bombového atentátu a druhý požárního poplachu). Nejméně u dvou soudních přelíčení (s různými soudci) zamítl soud požadavky obhajoby na předložení důkazů a jmenování očitých svědků, což je v přímém rozporu s jejich právem na spravedlivý proces.

Minimálně jeden ze zadržených členů - Jekatěrina Kenarevová - měla vážné zdravotní problémy a během svého soudního přelíčení dne 27. března požadovala lékařskou záchrannou službu. Až do chvíle vynesení rozsudku ovšem nesměla být zdravotníky vyšetřena. Poté, co jí záchranáři podali léky, byla ponechána ve vězení, kde si měla odpykat svůj trest.

Všichni zadržení jsou vězni svědomí, kteří byli zbaveni svobody pro vykonávání své mediální a investigativní práce. Kromě toho může zabavení jejich počítačů a dokumentů sloužit nejen k narušení práce fondu ACF, ale může vést i k odhalení jejich zdrojů, kterým tak může hrozit trestní stíhání za pomoc při odhalování korupce.

Amnesty International vyzývá ruské úřady, aby okamžitě a bezpodmínečně propustily všechny zadržované členy fondu ACF a aby upustily od odvetných zásahů vůči jakýmkoliv pokojným demonstrantům, investigativním novinářům a politickým aktivistům.

Podobné příběhy

25.4.2017

Keywan Karimi propuštěn!

Podle sdělení agentury HRANA (Human Rights Activists News Agency) byl íránský režisér Keywan Karimi propuštěn 19. dubna na svobodu.


19.5.2016

Atena Faraghadaniová propuštěna!

Atena Farghadaniová, umělkyně a aktivistka, byla 3. května 2016 propuštěna z vězení Evin.


11.4.2016

Soudní slyšení Narges Mohammadiové se bude konat 20. dubna