Amnesty International kritizuje taktiku Wilmaru a vyzývá indonéskou vládu, aby byly vyšetřeno zneužívání způsobené průmyslem palmového oleje.

V listopadu loňského roku zveřejnila Amnesty International zprávu s názvem „Velký skandál s palmovým olejem, zneužívání práce velkými značkami“. Uvedená zpráva je zaměřena především na vykořisťování a zneužívání pracovní síly na plantážích v Indonésii, které využívá pro produkci palmového oleje společnost Wilmar International (Wilmar) – největší obchodník s palmovým olejem na světě (43%). Zpráva taktéž mapuje trasu palmového oleje vyrobeného v Indonésii pro společnost Wilmar dalším devíti světovým firmám: SA, ADM, Colgate-Palmolive, Elevance, Kellogg´s, Nestlé, Procter & Gamble, Reckitt Benckiser a Unilever.

Indonésie produkuje 35 milionů tun palmového oleje ročně, a je tak největším producentem palmového oleje na světě. Sektor zaměřený na produkci palmového oleje je významným zdrojem příjmů pro indonéskou vládu, a to zejména prostřednictvím daní na vývoz, a taktéž představuje značný zdroj pro zaměstnávání indonéské pracovní síly.

Systematické zneužívání v dodavatelském řetězci velkých firem

Amnesty International hovořila se 120 zaměstnanci, kteří pracují na palmových plantážích vlastněných dvěma dceřinými společnostmi Wilmaru a třemi dodavateli v Kalimatanu a na Sumatře v Indonésii. Vyšetřování odhalilo širokou škálu zneužívání, včetně:

·         Ženy jsou nuceny pracovat dlouhé hodiny pod hrozbou snížení platu, jejich mzdy jsou pod hranicí minimální mzdy – v extrémních případech vydělávají pouze 2,50 dolaru na den – jsou drženy v permanentní nejistotě zaměstnání bez důchodového a zdravotního pojištění.

·         Děti ve věku osmi let jsou vystaveny nebezpečné a těžké fyzické práci, v některých případech jsou nuceny ukončit školní docházku, aby pomáhaly svým rodičům na plantážích.

·         Pracovníci trpí vážnými zraněními způsobenými paraquatem, což je toxická chemikálie, která se, navzdory zákazu EU a samotného Wilmaru, stále na plantážích používá.

·         Pracovníci jsou nuceni pracovat venku bez adekvátního zabezpečení, čímž se vystavují riziku respiračních onemocnění způsobených nebezpečnou mírou znečištění způsobenou lesními požáry, které vypukly v období od srpna do října 2015.

·         Pracovníci musí pracovat dlouhé hodiny, aby splnili nesmyslně vysoké cíle, z nichž některé zahrnují vysoce fyzicky náročné úkoly, jako např. obsluha těžké techniky určené k česání ovoce z 20 metrů vysokých stromů.  Plnění těchto cílů může u pracovníků způsobit výraznou fyzickou bolest. Taktéž čelí řadě sankcí, např.  typu nezvednutí palmového ovoce za země či sběru nezralého ovoce.

 

Společnosti nerespektující lidská práva

V roce 2012 se společnost Wilmar veřejně zavázala k ukončení vykořisťování v rámci svého dodavatelského řetězce. Přes všechny sliby jsou její pracovníci nadále vystavováni závažnému porušování pracovních práv. Wilmar a většina světových firem, které nakupují od Wilmaru palmový olej, jsou rovněž členy Kulatého stolu pro udržitelnou výrobu palmového oleje (RSPO), což je orgán zřízený v roce 2004, aby narovnal sektor výroby palmového oleje po sérii environmentálních skandálů. Tyto společnosti veřejně proklamují, že dodržují „udržitelnou výrobu palmového oleje“, avšak důkazy shromážděné Amnesty International tato tvrzení vyvracejí. Wilmar a ostatní dodavatelé využívají legislativních mezer v indonéském pracovním právu a jeho slabého vymáhání, a to na úkor svých pracovníků.

Zpráva dochází k závěru, že se Wilmar a jeho dodavatelé dopouštějí řady přestupků v pracovněprávní oblasti a v oblasti dalších indonéských zákonů, z nichž lze některé z přestupků označit za trestné činy. Wilmar a společnosti, které od něj odebírají palmový olej, nedisponují dostatečnými hloubkovými analýzami, které umožňují určit, předcházet a zmírňovat negativní dopad svých obchodních operací na oblast lidských práv. Amnesty International zjistila, že veškeré vyšetřované společnosti profitují z těžkého zneužívání práce v rámci svého dodavatelského řetězce v oblasti produkce palmového oleje. [1]

Snaha Wilmaru o „zametení stop“

Amnesty International nadále sleduje vývoj za účelem zjištění, zda, či pokud vůbec, podnikne Wilmar patřičné kroky týkající se vážných obav uvedených v naší zprávě.

V reakci na naší zprávu nám Wilmar sdělil, že si najal poradce, kteří budou uvedená zjištění zkoumat. Avšak namísto toho, aby se poukázalo na údajná zneužívání, jsme hluboce znepokojeni tím, že se  Wilmar prostřednictvím svých dceřiných společnosti, jejichž jména jsou uvedena ve zprávě, snaží o jejich diskreditaci formou různých nepoctivých taktik.

Na svých webových stránkách Wilmar uvádí, že „…si je vědom pracovněprávních otázek týkajících se provozů v oblasti Severní Sumatry“ .[2]  Vzhledem k tomu, že k zneužívání dochází rovněž na jeho vlastních plantážích, měl by si Wilmar být uvedených skutečností vědom mnohem dříve, než na ně upozornila Amnesty International. Tato zneužívání, která jsou podle indonéských zákonů nelegální, jsou dlouhotrvajícího charakteru a výsledky pracovní politiky a praktik Wilmaru jsou k vidění na jeho vlastních plantážích.

Wilmar uvádí, že se zabývá obviněními vznesenými Amnesty International. V rámci procesu shromažďování důkazů Wilmar uvádí, že se setkal se zástupci odborů dne 9. ledna 2017, aby …“objasnil otázky práce na plantáži Milano a plantáži DLI“ a „ získal zpětnou vazbu a případné návrhy“. [3]

Za účelem získání vysvětlení Amnesty International ukázala video s názvem „Ovoce jejich práce“  [4]zástupcům odborů, kteří byli požádáni o potvrzení zneužívání probíhajícího na plantážích, které bylo na videu zdokumentováno. Ve svém závěrečném prohlášení zástupce Wilmaru uvádí:

„Ze všech odpovědí, které jsme shromáždili, vedení společností věří, že veškeré body obvinění vznesené Amnesty International (o porušování pracovních práv) lze považovat za falešná.“ [5]

Na setkání se zástupci odborů byli pracovníci požádáni, aby podepsali prohlášení, že se uvedené porušování lidských práv, které bylo zdokumentováno Amnesty International a prezentováno na videu, na jeho plantážích neděje.

Tento dokument, který Wilmar uvádí jako „Zápis z jednání“ [6] , nelze považovat za bernou minci. V některých svých částech působí spíše jako překopírované cvičení.

Wilmar uvádí, že zástupci odborů poskytli své podpisy zcela dobrovolně. Amnesty International se však dozvěděla o zcela odlišném popisu událostí, který zahrnoval i metody zastrašování. Vyzýváme Wilmar, aby s okamžitou platností ukončil tuto praxi. Domníváme se, že jakákoliv prohlášení získaná od pracovníků pod nátlakem, který zahrnuje i strach z vyhazovu, nejsou právně platná. Wilmar by měl přijmout kroky k ukončení represí vůči svým pracovníkům a s okamžitou platností se vyvarovat zastrašovacích praktik.

Wilmar má ve své moci sílu a taktéž kontrolu vedoucí k ukončení zneužívání a zlepšení pracovních podmínek na plantážích a u svých dodavatelů. Toho lze dosáhnout tím, že protlačí, či provede podstatné změny v oblasti využití kusových sazeb, cílů, trestů, pracovních ujednání v případě příležitostného zaměstnání a taktéž v oblasti využívání nebezpečných chemikálií, které jsou významným rizikem pro bezpečnost pracovníků.

Singapurská kancelář Wilmaru uvádí, že otázky vznesené ze strany Amnesty International jsou aktivně diskutovány managementem plantážních operací Wilmaru, a že vyšetřování nadále pokračuje. Společnost uvádí, že je i nadále odhodlána v tomto procesu pokračovat, a to do doby než veškeré uvedené otázky budou vyřešeny a jednotlivá zjištění publikována.

Naléhavá potřeba důvěryhodného vyšetřování

Amnesty International vítá pozitivní výsledky setkání s klíčovými úředníky z úřadu prezidenta (KSP), stejně tak ze setkání se zástupci Národní komise pro lidská práva (Komnas HAM) a Národní komise zabývající se násilím na ženách (Komisi Nasional Anti Kekerasan Terhadap Perempuan).  Organizace se také pokusila setkat se zástupci Ministerstva práce, toto setkání se prozatím neuskutečnilo, a to navzdory opakovaným žádostem. Uvítali bychom možnost setkat se. Vyzýváme proto ministerstvo, aby okamžitě přijalo potřebná opatření vedoucí k vyšetření našich zjištění a aby bylo zajištěno, že pracovníci, jejichž práva byla zneužívána, budou odškodněni.

Závažné porušování lidských práv odhalilo, že certifikace RSPO je nedostatečná. Amnesty International vyzývá k vytvoření důvěryhodného vyšetřování těchto závažných otázek.

V prosinci indonéská média uvedla, že Ministerstvo práce vytvoří pracovní skupinu, která se těmito otázkami bude zabývat. Zřízení pracovní skupiny představuje významný a vítaný posun ze strany indonéské vlády, který povede společnosti k odpovědnosti.

Amnesty International žádá, aby byla tato pracovní skupina vícestranná, transparentní a taktéž disponovala odpovídajícími sankčními pravomocemi.

Vzhledem k významu průmyslu s palmovým olejem pro Indonésii, a taktéž ke skutečnosti, že miliony pracovníků jsou životně závislé na tomto průmyslu, je důležité, aby společnosti byly donuceny k dodržování indonéských zákonů. V opačném případě by měly být právně postihnutelné a pohnané k odpovědnosti.

Jednotlivá opatření přijatá vládou musí taktéž zajistit, aby členové odborů nebo zaměstnanci nečelili represím ze strany společnosti, pokud se rozhodnou hovořit o zneužívání práce na plantážích.

Více informací naleznete zde:

https://www.amnesty.org/en/latest/news/2016/11/Palm-Oil-Global-brands-profiting-from-child-and-forced-labour/

Plné znění zprávy je k dispozici zde : https://www.amnesty.org/en/documents/asa21/5184/2016/en/

Odpovědi společnosti jsou k dispozici zde: https://www.amnesty.org/en/documents/asa21/5230/2016/en/



[1] Veškeré odpovědi společností, které jsou uvedeny v naší zprávě, jsou uvedeny zde: https://www.amnesty.org/en/documents/asa21/5243/2016/en/ and at: https://amnesty.box.com/s/4xqiqvxji7tajk6pnp3lszgxe91im6q9 .

[3] Email Od Wilmar  Amnesty International, 16 January 2017

[4] Fruits of their Labour (Ovoce jejich práce), k dispozici zde:  https://www.youtube.com/watch?v=RI7es73vC4s

[5] Zápis přeložený Amnesty International je k dispozici zdet https://www.amnesty.org/en/documents/asa21/5823/2017/en/

Podobné příběhy

6.4.2017

Romové v Evropě stále bojují o svá práva

Amnesty International připomíná Mezinárodní den Romů, který připadá na 8. dubna.


14.2.2017

EU: Lidskoprávní cena za dohodu s Tureckem je příliš vysoká na to, aby byla kopírována v dalších zemích

Dohoda mezi EU a Tureckem o uprchlících zanechala tisíce uprchlíků a migrantů v příšerných a nebezpečných životních podmínkách.


9.11.2016

Evropská Unie nutí Afghánistán napít se "z otráveného poháru" výměnou za humanitární pomoc

Vyjednávání s afghánskou vládou o přijímání afghánských občanů zpět do země výměnou za humanitární a rozvojovou pomoc je ostudné.


3.6.2016

Bezohledné navracení uprchlíků z EU do Turecka je nezákonné

EU musí okamžitě zastavit své plány na navrácení žadatelů o azyl do Turecka na základě tvrzení, že je jedná o „bezpečnou zemi“ pro uprchlíky.