© Amnesty International

Turecko: Uvěznění šéfa Amnesty International je obrovská nespravedlivost

  Článek

Amnesty požaduje okamžité propuštění obránce lidských práv.

© Amnesty International

Rozhodnutí v procesu Tanera Kiliçe, předsedy boardu turecké pobočky Amnesty International, obvinit ho z „členství v teroristické organizaci“ je výsměch spravedlnosti a dobře poukazuje na obrovský dosah represí tureckých úřadů, které začaly po pokusu o převrat v minulém červenci.

 

Taner Kiliç se stal poslední obětí rozsáhlé čistky, kterou organizuje turecká vláda, po tom, co byl v úterý brzy ráno společně s dalšími 22 právniky sídlícími v Izmiru zatčen z důvodu podezření ze spolupráce s hnutím kolem Fethullaha Gülena. U soudu v západotureckém Izmiru byl obviněn z členství v „teroristické organizaci Fethullah Gülen“ a navrácen do vyšetřovací vazby. Amnesty International požaduje jeho okamžité a bezpodmínečné propuštění. 

 

„Taner Kiliç je zásadový a nadšený ochránce lidských práv. Obvinění, která proti němu byla vznesena, jsou zcela nepodložená. Ukazují, jak svévolným a nevybíravým se hon turecké vlády na její domnělé nepřátele a kritiky stal. Musí být okamžitě propuštěn a všechna obvinění musí být stažena,“ řekl Salil Shetty, generální tajemník Amnesty International.

 

„Kiliçovo uvěznění poukazuje nejen na pohrdání lidskými právy, ale i na záměr útočit na ty, kteří je obhajují. Apelujeme na všechny v Turecku i na světě, kteří trvají na dodržování lidských práv, aby se zastali odvážného aktivisty, který nejprve věnoval lidským právům celý život a dnes jim obětoval i vlastní svobodu,“ vyzval Shetty.

 

Jediné, co podle soudu údajně Tanera Kiliçe spojuje s Gülenovým hnutím je Bylock, kryptovaná komunikační aplikace pro telefony, kterou prý používali členové „teroristické organizace Fethullaha Gülena“. Bylo zjištěno, že Kiliç měl aplikaci nainstalovanou v telefonu v srpnu 2014. 

 

Nebyly předloženy žádné důkazy, které by toto tvrzení potvrzovaly, a Taner Kiliç odmítá, že by si kdy Bylock stáhnul, použival ho, nebo o něm vůbec věděl dřív, než byl medializován v souvislosti s nedávným zatýkáním a soudy.

 

„Taner Kiliç hnutí Fethullaha Gülena nenásleduje ani nijak nepodporuje a dokonce jeho vystupování v Turecku kritizoval. Jediný důkaz, který proti němu byl předložen, je, že měl mít na telefonu údajně nainstalovanou kryptovanou komunikační aplikaci, což by ale nemohlo posloužit jako důkaz trestného činu i kdyby se to u soudu podařilo prokázat. Nemůže stát před soudem kvůli tak křehkému a nedostatečnému obvinění. Amnesty International bude neúnavně usilovat o Kiliçovo propuštění a ve své práci v Turecku bude i nadále vytrvale pokračovat,“ dodal Shetty.

 

Policie dorazila ke Kiliçovi domů v Izmiru v úterý ráno a prohledala nejdřív jeho soukromé pokoje a později i kancelář. Kiliç pracuje ve vedení turecké Amnesty International přerušovaně již od roku 2002. Příkaz k zatčení byl vydán proti němu a 22 dalším právníkům. Odůvodněný byl vyšetřováním podezřelých z členství v „teroristické organizaci Fethullaha Gülena.“

 

Proti zatčení Tanera Kiliçe se ozvaly úřady po celém světě, mezi nimi Ministerstvo zahraničí Spojených států, Evropská unie, německý komisař pro lidská práva, dánský ministr zahraničí a mezinárodní i turecké lidskoprávní organizace. 

 

Okolnosti

 

Zatčení Taner Kiliçe je součástí sílící represe ze strany tureckých úřadů, která začala po pokusu o převrat 15. července 2016. Desítky tisíc zaměstnanců veřejného sektoru bylo propuštěno a stovky novinářů a zaměstnanců v oblasti médií bylo zadrženo. Stovky zpravodajských skupin a nestátních neziskových organizací bylo zrušeno.

 

Turecká vláda viní z převratu Fethullaha Gülena, kněze sídlícího v USA, a jeho následovníky označuje za teroristickou organizaci.

Podepište PETICI za jeho propuštění!

  

 

Aktuální petice

  Turecko

Eren: Právníčka již 100 krát stíhaná

Právnička a bývalá editorka novin Eren Keskinová je hlasitou kritičkou tureckého státu po celá desetiletí. Proslov, který pronesla před 11 roky, rozezlil úřady. V proslovu obvinila stát ze zmasakrování 12letého chlapce Ugura Kaymaze. Podle Eren je zabití tohoto chlapce armádou jen jedna z mnoha skvrn na turecké historii a jak sama říká: „Historie je něco, za co by měly být orgány zodpovědné“. Kvůli tomuto a dalším článkům publikovaným v kurdských novinách, které editovala, byla několikrát obviněná z urážky tureckého státu a jeho prezidenta. Eren stála před soudem už více než stokrát a to především kvůli svému otevřenému postoji k situaci kurdské menšiny v Turecku. V roce 1995 strávila 6 měsíců ve vězení, protože v článku použila slovo „Kurdistán“. Celé řízení proti ní není nic jiného než obtěžování. Erenin jediný zločin je, že trvale vystupuje proti bezpráví. A čas se jí krátí. Více soudních procesů znamená, že může být kdykoli uvězněna na dlouhou dobu.

 

Aktuální počet podpisů: 4304 Náš cíl: 7000

Podepíšu

Všechny petice

Tyto webové stránky používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více...
Díky za upozornění...