Aktuální situace žadatelů o azyl v Řecku

Řecké ostrovy jsou svědky tisíců smutných příběhů zoufalých lidí.

V roce 2015 přišlo do Evropy přes Řecko více než 800 000 žadatelů o azyl a za první tři měsíce roku 2016 to bylo více než 150 000. Řecko nebylo na tento nápor připraveno, což vedlo k zoufalým přijímacím podmínkám hraničících na mnoha místech s humanitární katastrofou. Té bylo zabráněno tím, že lidé byli převáženi na pevninu a poté putovali dále do zemí EU.

 

Situace se však změnila uzavřením tzv. balkánské trasy a datem 20. 3. 2016, kdy vstoupila v platnost dohoda mezi EU a Tureckem. Následkem těchto kroků jsou tisíce lidí zablokováni na řeckých ostrovech v nejistotě a podprůměrných životních podmínkách. Záměrem je návrat většiny z nich do Turecka (které bylo prohlášeno za třetí bezpečnou zemi) nebo do zemí původu.

Od začátku platnosti dohody do 27. 6. 2017 přišlo podle řecké policie na ostrovy 37 270 žadatelů o azyl. Řecké úřady tvrdí, že na ostrovech zůstává  asi 15 000 (začátek července 2017) z nich, ačkoli oficiálně je zde kapacita jen pro méně než 9 000. Toto přeplnění vede ke špatným podmínkám jako je nedostatečná (či žádná) péče o nejzranitelnější jedince/skupiny, minimální přístup k lékařské a psychologické péči, právnímu poradenství a informacím.

Tyto podmínky vedly v zimě dokonce k několika úmrtím podchlazením, jelikož z důvodu přeplnění žije stále mnoho lidí ve stanech.

Nárůst počtu žadatelů o azyl v Řecku jakožto přímý důsledek dohody mezi EU a Tureckem vyvinul další tlak na už tak přetížený řecký azylový systém.

V současné době působí v Egejském moři lodě turecké pobřežní stráže, lodě NATO a také lodě FRONTEXu, které se snaží o to, aby se čluny s žadateli o azyl nedostávali k řeckému pobřeží a byli navraceny zpět do Turecka. Přesto každý den připlují na pláže Lesbosu jeden či dva čluny s cca 60 lidmi. Deportace z ostrova Lesbos probíhají každý čtvrtek. Dle údajů řecké policie bylo z Řecka navráceno od platnosti dohody 1 341 osob do Turecka a 1299 bylo navráceno do svých zemí původu na základě dobrovolných návratů skrz IOM (Mezinárodní organizace pro migraci).

Turecko však podle výzkumu Amnesty International nemůže být rozhodně považováno za bezpečnou zemi pro uprchlíky. Ti zde nemají přístup k efektivnímu azylovému řízení, mají velmi omezený přístup k bydlení, lékařské péči, legální práci či vzdělávání. Nejvážnějším problémem jsou však stovky zdokumentovaných případů nuceného navracení lidí (bez předcházejícího azylového řízení) do válečných oblastí Sýrie, Afghánistánu a Iráku, které jsou porušením jak tureckého, tak mezinárodního práva a především principu non-refoulement, kdy lidé nesmí být navraceni do oblastí, kde jim hrozí riziko smrti či vážného porušení lidských práv.

Situace na řeckých ostrovech je v současné době kritická. Tisíce lidí tu čekají v nejistotě, špatných podmínkách, které u mnoha z nich vedli k vážnému zhoršení psychického stavu a rapidnímu nárůstu sebepoškozujícího a sebevražedného chování. Někteří lidé čekají na první pohovor v rámci azylového řízení už devět měsíců.

Dalším problémem je, že 31. července skončí většině neziskovkám pracujícím s uprchlíky v Řecku podpora z Evropského krizového fondu. Zodpovědnost má převzít řecká vláda, ale ta zatím nezveřejnila žádné plány, jak to hodlá udělat.

 

 

 

Podobné příběhy

17.10.2017

Detence a deportace syrských uprchlíků: Na hraně mezinárodního práva


27.9.2017

Řecko: Soudní rozhodnutí připravují cestu pro první nucené návraty žadatelů o azyl v rámci dohody mezi EU a Tureckem

Dva syrští uprchlíci jsou vystaveni riziku nuceného návratu do Turecka.


19.7.2017

#ActionLesvos

Aktivisti Amnesty International z 8 zemí se potkávají s uprchlíky a místními dobrovolníky na řeckém ostrově Lesbos. Týden akcí má připomenout evropským lídrům jejich zodpovědnost. Z Česka se účastní tříčlenná výprava.


14.2.2017

Maďarsko plánuje zadržovat žadatele o azyl v kontejnerových táborech