ROHINGIJŠTÍ UPRCHLÍCI A SELHÁNÍ OCHRANY V JIHOVÝCHODNÍ ASII

Spojené národy označily Rohingy, etnickou a náboženskou menšinu žijící v Myanmaru (Barmě), za jednu z nejpronásledovanějších menšin na světě. Více než 1 milion Rohingů žije v myanmarském Rakhinském státě na západě země. Zákon o myanmarské státní příslušnosti z roku 1982 omezuje určitým skupinám na základě jejich etnické příslušnosti přístup k plnoprávnému občanství, což znamená, že naprostá většina Rohingů nemá na plnoprávné občanství nárok. Dřívější vlády popíraly dokonce jejich existenci – a trvaly na tom, že se jedná o „Bengálce”, což je označení, které vyjadřuje, že se jedná o migranty ze sousedního Bangladéše.

Po několik desetiletí trvající diskriminace, násilí a porušování lidských práv státními i nestátními orgány přiměly stovky tisíců Rohingů opustit zemi a hledat útočiště jinde[i]. Situace Rohingů se v důsledku státních opatření vedoucích k prohloubení jejich vyloučení stále zhoršuje. Například v roce 2015 zrušily myanmarské úřady všechny dočasné registrační karty (známé jako „bílé karty”) a tímto postupem zabránily dřívějším držitelům těchto karet – z nichž mnozí jsou právě Rohingové – hlasovat ve volbách v listopadu 2015[ii].

Zoufalá situace v Myanmaru přiměla desítky tisíc Rohingů uprchnout ze země, obvykle v člunech. Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvádí, že z Rakhinského státu a jeho pohraničních oblastí s Bangladéšem odešlo 900 000 uprchlíků a migrantů[iii] Při cestě z Myanmaru a Bangladéše padly tisíce lidí za oběť nezákonným a vyděračským praktikám pašeráků a obchodníků s lidmi[iv]. Někteří byli uneseni a drženi pro výkupné, znásilněni nebo zažili jiné vážné fyzické týrání. Během plavby na moři nebo zadržování v táborech obchodníků s lidmi v Thajsku a Malajsii se mnozí ztratili nebo zemřeli. Od ledna 2014 do poloviny roku 2015 nahlásil UNHCR 1 100 úmrtí na moři, ačkoli přesný počet je pravděpodobně mnohem vyšší[v].

V oblasti jižní a jihovýchodní Asie se nejvyšší koncentrace rohingských uprchlíků v Bangladéši a Malajsii, v nižší míře v Thajsku a Indonésii. V Bangladéši žije v oficiálních táborech Nayapara a Kutupalong 33 956 uprchlíků registrovaných UNHCR.[vi] Neoficiálně je v Bangladéši podle odhadu 930 000 rohingských uprchlíků[vii], z nichž mnozí žijí v otřesných podmínkách s minimálním přístupem k základním službám a humanitární pomoci.

Malajsie je hlavní osou pro rozhodování o statutu uprchlíka a přístupu k přesídlovacím programům, ačkoli vláda rozhodně popírá, že má odpovědnost uprchlíky chránit. V Malajsii se dle UNHCR momentálně nachází 98 000 rohingských uprchlíků a žadatelů o azyl. Další se nachází zejména v Thajsku, kde je jich 100 000. Rohingové se nachází též v Indii, kde je dle UNHCR 18 100 uprchlíků.[viii]

Mnohem menší počet rohingských uprchlíků a žadatelů o azyl hostí Indonésie, která tradičně slouží rohingským uprchlíkům jako tranzitní místa na jejich cestě do Malajsie, Austrálie nebo na Nový Zéland.

Rohingové doplácejí na nedostatečnou koncepci ochrany uprchlíků v jihovýchodní Asii. Hlavní země přijímající rohingské uprchlíky nejsou signatáři Úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951, ani nemají specifický zákonný rámec k poskytování ochrany nebo právní podpory uprchlíkům a žadatelům o azyl. To znamená, že rohingští uprchlíci a žadatelé o azyl žijí v neustálém strachu ze zatčení, uvěznění, soudního stíhání a v některých případech navrácení do země původu[ix].

Od roku 2013 bylo v Thajsku uvězněno odhadem 3 000 Rohingů[x]. Malajsie zatkla a uvěznila jen za minulý rok 7 930 rohingských uprchlíků a žadatelů o azyl[xi]. Oficiální statistiky však uvádí celkem 200 zadržených žadatelů o azyl v Thajsku k roku 2015 a 86 795 zadržených žadatelů k roku 2016 v Malajsii. [xii]

V květnu 2015 bylo kolem 5 000 uprchlíků a migrantů z Myanmaru a Bangladéše zanecháno pašeráky lidí napospas v Andamanském moři. Než aby jim vlády Indonésie, Thajska a Malajsie přišly na pomoc, odmítly zpočátku vylodění a vědomě je vytlačily zpět ze svých teritoriálních vod[xiii]. Tyto akce byly jasným porušením mezinárodních právních závazků týkajících se záchrany na moři a vyvolaly široké mezinárodní odsouzení.

Na regionální úrovni se projevily snahy určit slabiny v ochraně uprchlíků a migrantů. Při různých setkáních v roce 2015 předložily vlády členských zemí Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) doporučení na zlepšení vyhledávacích a záchranných funkcí a mechanismů a na podporu bezpečnějších a legálních migračních cest. Tzv. Balijský postup (Bali Process) – regionální fórum pro jednání o problémech migrace – zlepšil dialog a oblastní koordinaci ohledně ochrany uprchlíků a migrantů.



[i] Human Rights Watch, The Rohingya Muslims, Ending a Cycle of Exodus? Human Rights Watch, Vol. 8, No. 9 (C), září 1996, dostupné na: https://www.hrw.org/legacy/summaries/s.burma969.html 

[ii] Amnesty International, Myanmar: Briefing to the UN Committee on the elimination of discrimination against women 64th Session (Index: ASA 16/4240/2016). Dostupné na: https://www.amnesty.org/en/documents/asa16/4240/2016/en/ 

[iii] UNHCR, Global Trends – Forced Displacement in 2017. Dostupné z: http://www.unhcr.org/en-us/statistics/unhcrstats/5b27be547/unhcr-global-trends-2017.html

[iv] UNHCR, Mixed Maritime Movements in South-East Asia in 2015, únor 2016. 

[v] UNHCR, Mixed Maritime Movements April-June 2015. Dostupné na: http://www.unhcr.org/554c6a746.html

[vi] UNHCR, Refugee response in Bangladesh. Dostupné z:  https://data2.unhcr.org/en/situations/myanmar_refugees

[vii]UNHCR, Global Trends – Forced Displacement in 2017. Dostupné z: http://www.unhcr.org/en-us/statistics/unhcrstats/5b27be547/unhcr-global-trends-2017.html

[viii] UNHCR, Global Trends – Forced Displacement in 2017. Dostupné z: http://www.unhcr.org/en-us/statistics/unhcrstats/5b27be547/unhcr-global-trends-2017.html

[ix] UNHCR, Beyond Detention: A Global Strategy to Support Governments to End the Detention of Asylum-seekers and refugees 2014-2019, srpen 2016.

[x] ECHO, The Rohingya Crisis: ECHO Factsheet, ECHO, květen 2016

[xi] ECHO, The Rohingya Crisis: ECHO Factsheet, ECHO, květen 2016

[xiii] Amnesty International, Deadly journeys at sea: The refugee and trafficking crisis in Southeast Asia (Index: ASA 21/2574/2015).  

Podobné příběhy

29.8.2018

OSN tlačí na Barmu/Myanmar ohledně zlepšení podmínek pro Rohingy

OSN vyžaduje dodržování memoranda o bezpečí Rohingů.


19.1.2018

Týden. cz: Další Rohingové utíkají do Bangladéše


26.11.2017

Barma: Návrat Rohingů je nemyslitelný, dokud neskončí systém apartheidu

V reakci na zprávy, že vlády Barmy a Bangladéše podepsaly dohodu o návratu téměř milionu Rohingů uprchlých do Bangladéše, Charmain Mohamed, ředitel Amnesty International pro práva uprchlíků a migrantů, řekl:


11.9.2017

Kdo jsou Rohingové a proč utíkají z Barmy?

Amnesty International vysvětluje situaci Rohingů prchajících z Barmy, jejich pronásledování podporované státem a rozsáhlé humanitární důsledky krize.


Tyto webové stránka používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více... Díky za upozornění...