Nová studie OECD Starting Strong V k přechodům dětí z předškolního do základního vzdělávání

OECD vydalo novou publikaci Starting Strong V zabývající se aktuálním tématem přechodu dětí z předškolního do základního vzdělávání. Řada mezinárodních výzkumných studií potvrzuje, že pozitivní dopady kvalitního předškolního vzdělávání a včasné péče se mohou výrazně snížit během prvních let docházky do základní školy, pokud není vhodně podpořen přechod dětí mezi těmito stupni vzdělávání. Míra úspěšnosti zvládnutí přechodu mezi mateřskou a základní školou do značné míry ovlivňuje budoucí vztah k zvládání změn spojených s přechody na vyšší stupně vzdělávání i celkový vztah k učení. OECD v rámci této studie mapovalo politiky podpory přechodů mezi předškolním vzděláváním a základním vzděláváním ve třiceti zemích. Cílem bylo identifikovat přístupy, které jednotlivé státy volí a také strategie a opatření, která se jeví jako nejvíce účinná.

V České republice je tato oblast prozatím nedostatečně ošetřena a úspěšnost přechodu dětí mezi předškolním a základním vzděláváním do značné míry ovlivňuje to, kde dítě žije a také vlastní iniciativa konkrétních pracovníků ve vzdělávání. Nicméně i v České republice existují příklady dobré praxe, kterými je možné se inspirovat a šířit je dál. Jedním ze základů úspěchu je užší spolupráce učitelů mateřských a základních škol v době posledního roku předškolního vzdělávání. Pravidelné návštěvy budoucích prvňáčků ve škole, kterou budou navštěvovat, spojené s besedami budoucích třídních učitelů s rodiči dětí v mateřské škole mohou velmi napomoci hladkému přechodu. V zahraničí je oproti praxi v ČR velmi akcentované předávání informací mezi učiteli mateřských a základních škol. Budoucí učitelé jsou informováni o dosažené úrovni rozvoje dětí ve vztahu k očekávaným výstupům předškolního vzdělávání, osvědčených způsobech podpory konkrétních dětí při jejich dosahování, zájmech dětí i jejich individuálních vzdělávacích potřebách.

Cílem předávání informací není nálepkování dítěte, ale snaha poskytnout budoucímu třídnímu učiteli co nejvíce informací o tom, jak nejvhodněji dané dítě v adaptaci na základní školu podpořit a jakou formu a míru podpory potřebuje při vzdělávání.  V řadě zemí je povinnost předávání těchto informací stanovená platnou či v brzké době přijímanou legislativou. V České republice tento úkon legislativně stanoven není a k formálnímu předávání informací o dítěti mezi mateřskou a základní školou nedochází. Některé mateřské školy předávají portfolia dětí a některé hodnotící záznamy rodičům, kteří je mohou, avšak nemusejí, předat budoucím učitelům svých dětí. Inspirativním příkladem v této oblasti může být zpracování Profilu na jednu stránku, který byl původně vytvořen k podpoře přechodu osob se zdravotním postižením mezi školami či zařízeními, ve kterých daný jedinec žije či do nich pravidelně dochází. V České republice jej rozšířil obecně Nadační fond Rytmus. Profil zahrnuje vedle formulovaných potřeb dítěte či dospělého také informace o jeho zájmech a preferencích. Velkou výhodou profilu je participativní způsob zpracování, na kterém se podílejí všichni, s kým dítě tráví čas – učitelé, rodiče, asistenti, terapeuti, spolužáci apod.

Ze strany učitelů základních škol by byly informace o dětech přicházejících z mateřských škol velmi ceněné, protože by jim umožnily lepší přípravu na podporu jednotlivých dětí ještě před začátkem docházky do školy.

Ve studii jsou na základě analýzy dobrých praxí formulována doporučení, která mohou plynulý přechod dětí mezi stupni vzdělávání podpořit. Hlavním z nich je celková změna paradigmatu v oblasti připravenosti na školu. Dle autorů studie je třeba přejít od požadavku na zralost a připravenost dítěte na školní docházku k požadavku na připravenost školy na dítě a jeho individuální vzdělávací potřeby.

Zdroj: ČOSIV

Podobné příběhy

13.11.2017

Společné vzdělávání: 10 let po mezinárodní ostudě zkouší Česká republika nový model

Před 10 lety slyšelo Česko od Evropského soudu pro lidská práva, že diskriminuje Romy ve vzdělávání.