Kauza kobalt: Největší firmy ignorují obvinění z využívání dětské práce v dodavatelských řetězcích

Průzkum mezi firmami v oboru elektroniky a automobilů ukazuje závažné slabiny v dodavatelských řetězcích kobaltových baterií. Apple se snaží, ale laťku nasazuje nízko. Microsoft, Lenovo a Renault vykazují nejnižší pokroky.

Amnesty International téměř dva roky poté, co její pátrání odhalilo, že baterie používané významnými firmami v oboru elektroniky a elektromobilů mohou být dány do souvislosti s využíváním dětské práce v Demokratické republice Kongo, zjistila, že tyto firmy nadále pro zastavení porušování lidských práv v rámci svých dodavatelských řetězců kobaltu nedělají dost. 

Nová zpráva nazvaná Čas na dobití  hodnotí průmyslové giganty jako jsou Apple, Samsung Electronics, Dell, Microsoft, BMW, Renault a Tesla na základě toho, jak od ledna 2016 zlepšili své praktiky pro získávání kobaltu. Shledává, že ačkoli pár firem pokrok udělalo, další nepodnikly ani tak základní kroky jako je prověření dodavatelských řetězců v Demokratické republice Kongo. 

„Náš prvotní průzkum odhalil, že kobalt vytěžený za strašlivých podmínek v Demokratické republice Kongo dětmi i dospělými vstupuje do dodavatelských řetězců některých z největších světových značek. Když jsme oslovili tyto společnosti, se zděšením jsme zjistili, že mnohé z nich nebyly schopny svým dodavatelům pokládat základní otázky ohledně původu jejich kobaltu,“ uvedla Seema Joshiová, vedoucí sekce Byznys a lidská práva Amnesty International.

Téměř o dva roky později se stále některé z nejbohatších a nejvlivnějších společností světa vymlouvají a své dodavatelské řetězce neprověřují. I ty, které tak činí, odmítají zveřejnit rizika a porušování lidských práv, která odhalí. Pokud ale o původu svého kobaltu nemají přehled dané společnosti, nemají ho ani jejich zákazníci.

Teď je zásadní okamžik pro změnu: Jak roste poptávka po nabíjecích bateriích, jejich výrobci mají povinnost prokázat, že neprofitují na utrpení dělníků pracujících v příšerných podmínkách v Demokratické republice Kongo. Energetická řešení budoucnosti nesmí být postavena na porušování lidských práv.

Hodnocení opatření jednotlivých společností při obstarávání kobaltu ve vztahu k dětské práci.

Pochybné dodavatelské řetězce 

Více než polovina světového kobaltu, který je klíčovou surovinou pro výrobu lithium-iontových baterií, pochází z Demokratické republiky Kongo. Pětina z toho je vytěžena ručně. Amnesty International zdokumentovala děti i dospělé těžící kobalt v úzkých, ručně hloubených tunelech, za rizika smrtelných úrazů a závažných plicních onemocnění. AI dále zmapovala cestu kobaltu z těchto dolů do čínské zpracovatelské společnosti jménem Huayou Cobalt, jejíž výrobky se poté objevují v bateriích, které jsou dále využívány pro elektroniku a elektromobily.   

Čas na dobití  hodnotí pokrok, který Huayou Cobalt a dalších 28 společností s ní potenciálně spojených nebo pravděpodobně kupujících kobalt z Demokratické republiky Kongo učinily od ledna 2016, kdy byly na riziko využívání dětské práce upozorněny.

Amnesty vyhodnotila praktiky společností podle pěti kritérií vycházejících z mezinárodních norem včetně požadavku na společnosti, aby prováděly kontroly náležité opatrnosti svých dodavatelských řetězců, a požadavku na transparentnost s ohledem na rizika spojená s ohrožením lidských práv. AI udělila všem společnostem pro každé kritérium hodnocení na stupnici “nečinnost”, “minimální”, “průměrná” nebo “adekvátní”.

Žádná ze společností uvedených ve zprávě nepodniká adekvátní kroky pro shodu s mezinárodními normami, navzdory tomu, že všech 29 ví, že těžba kobaltu v DRK je spojena s ohrožováním a porušováním lidských práv.   

Apple v čele, Microsoft zaostává 

Společnost Apple se v tomto roce stala první firmou, která zveřejnila jména svých dodavatelů kobaltu a podle výzkumu Amnesty se v současnosti nachází ve vůdčí pozici, co se zodpovědného získávání kobaltu týče. Od roku 2016 Apple aktivně spolupracuje s Huyayou Cobalt, aby zjistil využívání dětské práce ve svém dodavatelském řetězci a vypořádala se s ní.

Dell a HP vykazují známky potenciálu. Začaly prověřovat své napojení na Huayou Cobalt a také praktikují některé z účinnějších postupů pro odhalování rizik a porušování lidských práv ve svých dodavatelských řetězcích kobaltu. Pokrok ostatních hlavních výrobců elektroniky je ale znepokojivě pomalý.

Microsoft například patří k 26 firmám, které nezveřejnily podrobnosti o svých dodavatelích, tedy společnostech, které kobaltovou rudu taví a dále zpracovávají. Microsoft tím pádem neplní ani nejzákladnější požadavky mezinárodních norem. Špatně v hodnocení dopadlo také Lenovo, které ke zjištění ohrožení lidských práv nebo k prověření svých napojení na Huayou Cobalt a Demokratickou republiku Kongo podniká pouze minimální kroky.

Plošně byl vyhodnocen nedostatek transparentnosti - společnosti nezveřejňují svá hodnocení potenciálních porušování lidských práv ve svých dodavatelských řetězcích. Ačkoli například Apple a Samsung SDI své slévárny odkryly, jejich hodnocení nezveřejnily. Není tak možné posoudit, zda své povinnosti vůči dodržování lidských práv plní, nebo ne.

Temná stránka zelené technologie

 

Průběžná zpráva ukazuje, že společnosti obchodující s elektromobily zaostávají z hlediska prověření svých baterií za jinými sektory: Mimořádně špatně si vedou Renault a Daimler, kteří nedosahují ani minimálních standardů kladených na transparentnost a kontrolu náležité opatrnosti.

 

Nejlépe si z výrobců elektromobilů zahrnutých do výzkumu vedlo BMW. Pokud jde o kobalt, zlepšilo svou vnitřní politiku a praxi v oblasti dodavatelského řetězce, stále však nezveřejnilo své tavírny a rafinerie. Ani do budoucna zatím neplánuje zveřejňovat žádné hodnocení kontroly dodržování lidských práv ve svých tavírnách.

 

„Kobalt hraje v řešení udržitelné energetiky důležitou roli. Představuje klíčovou složku baterií pohánějících elektromobily a může sehrát obrovskou roli při rozvoji zelených technologií, jako jsou větrné elektrárny  či solární  

energie. Poptávka po kobaltu ovšem může živit porušování lidských práv,” varuje Joshua Rosenzweig, strategický poradce pro byznys a lidská práva Amnesty International.

 

V souvislosti se zvyšující se poptávkou po elektromobilech je teď více než jindy důležité, aby společnosti, které je vyrábějí, fungovaly čistě. Svou roli tu mají sehrát také vlády - měly by přijmout smysluplná etická opatření vůči dodavatelským řetězcům, což by mělo představovat prioritu při implementování zelených politik.

 

V návaznosti na mezinárodní pozornost vzbuzenou zprávou Amnesty International z roku 2016 zřídila Demokratická republika Kongo komisi pro boj s dětskou prací v odvětví nerostných surovin a načrtla novou národní strategii zaměřenou na přemístění dětí ze všech manuálních dolů do roku 2025. Přestože je příliš brzy na hodnocení výsledků těchto kroků, již teď je možné říci, že současná strategie postrádá konkrétní časový rozvrh, jasně rozdělenou odpovědnost a operační plán provedení.

 

 Huayou Cobalt od zprávy Amnesty International z roku 2016 provedlo řadu zlepšení a stalo se více transparentním. Nejasnosti nicméně přetrvávají, kvůli čemuž je složité zhodnotit kvalitu a efektivitu praktik kontroly náležité opatrnosti.

 

Co by měly společnosti dělat dál?

 

Společnosti nesou zodpovědnost za rozeznávání, prevenci a řešení porušování lidských práv a zodpovídají za ně v rámci jejich dodavatelských řetězců.

 

Veřejné odhalení vyhodnocování rizik porušování lidských práv představuje důležitý krok,  který žádná ze společností zahrnutých do této zprávy nepodnikla. Společnosti by při zjištění porušování lidských práv, k nimž dochází v jejich dodavatelském řetězci, měly tato porušování přiznat.

 

Tam, kde společnost přispěla k dětské práci či práci dospělých v nebezpečných podmínkách nebo z této práce profitovala, je zodpovědná za likvidaci vzniklé újmy. Tím se má na mysli zejména spolupráce s dalšími společnostmi a vládou na přemístění dětí z nejhorších forem dětské práce, podpora jejich zpětné integrace do škol a poskytování zdravotní péče spolu se zajištěním jejich psychologických potřeb. 

 

Pozadí situace

 

Amnesty International napsala v rámci procesu průzkumu všem 29 společnostem a poskytla každé možnost vyjádřit se k našim předběžným výsledkům. Tyto společnosti vznesly námitky alespoň k jednomu z pěti hodnotících kritérií: Apple, BMW, Dell, Fiat-Chrysler, General Motors, HP, Hunan Shanshan, Microsoft, Sony, Tesla a Tianjin Lishen. Kopie jejich úplné odpovědi jsou dostupné na vyžádání.

 

Otázky na společnosti reflektují rámec pěti kroků kontroly náležité opatrnosti stanovených Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OECD v jejím Průvodci kontroly náležité opatrnosti pro zodpovědný dodavatelský řetězec nerostného bohatství z oblastí postižených konfliktem a rizikových zón.  

 

Amnesty International položila tyto otázky:

  • Podnikla společnost kroky k minimalizování rizik v oblasti lidských práv či k nápravě škod způsobených dodavatelským řetězcem kobaltu?
  • Odhalila společnost informace o rizicích porušování lidských práv a zneužívání, k němuž by mohlo docházet v jejím dodavatelském řetězci kobaltu?
  • Podnikla společnost kroky k rozpoznání kritických míst a zjištění rizik v oblasti lidských práv a zneužívání?
  • Provozuje společnost důslednou politiku a disponuje systémem na daném místě pro detekování risku porušování lidských práv a zneužívání v rámci jejího dodavatelského řetězce kobaltu?
  • Prošetřila společnost napojení svého dodavatelského řetězce na Demokratickou republiku Kongo či Huayou Cobalt?

Podobné příběhy

8.9.2017

Demokratická republika Kongo: Vláda musí dostát závazku učinit přítrž dětské práci do roku 2025

V reakci na příslib vlády Demokratické republiky Kongo (DRK) o vymýcení dětské práce v sektoru těžby do roku 2025 reaguje Seema Joshi, vedoucí sekce Byznys a lidská práva Amnesty International:


20.10.2016

Společnost Apple reaguje na výzvu Amnesty International k těžbě kobaltu v Kongu

V reakci na zprávu Amnesty International k způsobu získávání kobaltu v Demokratické republice Kongo vydala společnost Apple prohlášení se závazkem problematiku řešit.


10.3.2017

Indonésie: Vláda musí prošetřit pracovní podmínky firmy Wilmar, která se pokouší zakrýt tvrzení o vykořisťování.

Kampaň zemědělského gigantu Wilmar sloužící k zamaskování nevhodných pracovních podmínek umožnily chyby indonéské vlády. Ta nezačala vyšetřovat oznámení mířící proti společnosti zabývající se výrobou palmového oleje.


30.11.2016

Palmový olej: Světové značky profitují na dětské a nucené práci

Unilever, Nestlé nebo Procter & Gamble jsou mezi devíti výrobci přispívajícími k zneužívání práce.