Severokorejský otec doufá, že prezident Trump mu pomůže znovu vidět manželku a syna

On uprchl na Jih, jí se to se synem nepodařilo a kvůli pokusu o útěk jí hrozí pracovní tábor…Jak může pomoct nadcházející summit Severní Korea – USA obyčejným Severokorejcům?

Lee Tae-wonova radost při rozhovoru se svou ženou Koo Jeong-hwa se brzy změnila v zoufalství. Telefonický rozhovor manželského páru 4. listopadu minulého roku byl přerušen, když čínská policie zadržela manželku Jeong-hwa a jejich čtyřletého syna Ji-hoon v čínském Šhenjangu.

Tae-won (29) měl opodstatněný důvod mít strach. Jakákoli naděje, že se jeho manželka a syn brzy připojí k němu v Jižní Koreji, aby začali nový život, pominula.

Čtrnáct dní po příjezdu do Číny byla skutečně 24ti letá Jeong-hwa v ohrožení, že bude násilně vrácena do Severní Koreje. Jelikož  opustila svou domovskou zemi bez zákonného povolení - což je v Severní Koreji považováno za zločin proti státu  -  stála před  doživotním trestem v jednom z politických válečných táborů v zemi, známé nucenými pracemi a mučením.

Ke všemu také  čtyřletý Ji-hoon byl vystaven riziku, že bude s matkou poslán do vězeňského tábora, z důvodu nazývaného "vina přidružením".

„Když se mnou žena naposledy telefonicky mluvila, říkala, že byla zadržena policií. To byl poslední kontakt, který jsem měl s rodinou," řekl Tae-won minulý týden Amnesty ze svého domova v Čeonanu v Jižní Koreji. „Nebylo téměř nic, co jsem mohl udělat, abych zamezil jejich odeslání zpět do Severní Koreje."

V roce 2015 Tae-won sám podnikl riskantní cestu do Jižní Koreje. Byl plný úzkosti z toho, že musel  zanechat t svou manželku a dítě v Severní  Koreji. Nyní bydlí v Jižní Koreji a pracuje pro významnou elektronickou společnost.

„Bez rodiny jsem se cítil velmi osamělý. Opravdu mi chyběla manželka a syn. Požádal jsem ji, aby se ke mně připojila, ale ona se příliš bála opustit Severní Koreu. Pracoval jsem tvrdě, abych ušetřil peníze a zaplatil zprostředkovatelům, aby mi pomohli přivést sem moji  rodinu, " vzpomíná Tae-won.

V polovině října 2017 se Jeong-hwa se svým synem  vydala na  nebezpečnou cestu, aby se znovu sešla se svým manželem. S pomocí zprostředkovatele byli pašováni přes čínskou hranici do města Janji.

Z Číny mohli manželé svobodně po telefonu mluvit poprvé po více než dvou letech.

„Chyběli jsme jeden druhému tak moc, že jsme mluvili prostřednictvím videohovorů nejméně pět hodin denně. Když jsem viděl tváře mé rodiny, chtěl jsem, aby se ke mně rychle připojili," vzpomíná Tae-won.

Během dvou týdnů  spolu manželé mluvili  každý den, dokud manželka byla v Janji a plánovali jejich společnou budoucnost  v Jižní Koreji. Byli nedočkaví, až se zase uvidí, ale policie zatkla Jeong-hwa a jejího syna, jakmile cestovali dále do vnitrozemí.

Čínské úřady poslaly Jeong-hwa a jejího syna zpět do Severní Koreje 17. listopadu 2017. Byli zadrženi a vyslýcháni v Sinuiju, městě na korejsko-čínské hranici, až do začátku prosince. Pak byli přemístěni do vazebního centra v Hoeryeongu v jejich domovském městě.

Ji-hoon byl po 20 dnech poslán domů své babičce, protože vazební centrum  prohlásilo, že se o něj nemůže postarat. Trpěl omrzlinami na rukou a nohou. Jeong-hwa zůstala za mřížemi a stále čelí riziku, že bude poslána do politického vězeňského tábora.

Ale Tae-won se nevzdal osvobození ženy, kterou miluje. Pomocí médií a velvyslanectví v Soulu začal bojovat. A  také kontaktoval Amnesty.

„Řekli jsme médiím a velvyslanectví o tom, co se stalo mé rodině. Zjistili jsme, že existují mezinárodní organizace, které nám mohou pomoci," vysvětlil Tae-won.

Brzy příznivci Amnesty z celého světa naléhali na severokorejské úřady, aby propustili Jeong-hwa. Navzdory mezinárodnímu tlaku jsme zůstali měsíce bez jakýchkoliv nových zpráv.

Až 1. března došlo k vzácnému záblesku naděje, když Jeong-hwa byla po třech měsících vazby propuštěna. Neví se přesně, proč, ale Tae-won věří, že mezinárodní tlak byl důležitým faktorem.

„Cítím takovou úlevu! Moji přátelé byli překvapeni," řekl Tae-won. "Severokorejský režim se velmi stará o svou pověst. Je to diktatura, ale ve světě neexistuje sama. Věřím, že mezinárodní úsilí pomohlo," dodal.

Tae – won má ještě starosti o budoucnost. Jeho manželka a syn již nebydlí v bytě, který kdysi nazývali domovem, ale ve stísněných podmínkách s její matkou.

„Přátelé mi řekli, že moje žena trpí podvýživou, protože ve vazebním zařízení  nedostávala dostatek jídla. Můj syn ani nepoznal její tvář, když se vrátila. Moji blízcí zápasí s  těžkými podmínkami, ale já jim vůbec nemohu pomoci," zoufá si Tae-won.

Těch čtrnáct dnů v říjnu minulého roku, kdy spolu manželé mohli svobodně rozmlouvat, se zdá být vzdálenou vzpomínkou. Komunikace s jeho ženou je teď téměř nemožná. S vážnými restrikcemi je Severní Korea nadále jednou z nejvíce izolovaných zemí na světě. Převážná většina lidí nemá legální přístup k internetu ani k mezinárodním mobilním telefonním službám.

„Ztratil jsem kontakt s manželkou. Obávám se tak moc o svou rodinu a přátele. Já vím, že budou potrestáni státní bezpečností, pokud budou chyceni při použití mobilních telefonů, aby si se mnou promluvili. Budou posláni do pracovního nebo politického vězeňského tábora," obává se Tae-won.

Tae-won zápasí s pocity úzkosti a osamělosti, ale stále doufá, že výsledkem rozhovorů mezi Severní Koreou a USA bude slibnější budoucnost.

„Hodně očekávám od summitu mezi Severní Koreou a USA. Doufám, že vůdci se dohodnou na zničení jaderných zbraní. Doufám, že to vytvoří příležitost ke zlepšení životů Severokorejců. Pokud budou rozhovory úspěšné, mohli bychom svobodně navštěvovat Sever a Jih. Mohl bych se setkat se svou rodinou. Nevzdal jsem se svých snů, že znovu uvidím svou ženu a syna, " uzavírá Tae-won.

Podobné příběhy

Tyto webové stránka používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více... Díky za upozornění...